Komplikovanost právní úpravy turismu a památkový zákon

Nároky na orientaci v právní úpravě jsou pro teoretiky i praktiky cestovního ruchu opravdu vysoké. Spe­ciální právní předpisy k turismu jsou poměrně komplikované a zabíhají do různých právních odvětví, jako je hlavně obchodní (jediný speciální zákon č. 159/1999 Sb.) a občanské právo (např. smlouva o zájezdu nebo timeshare v občanském zákoníku), což navíc často vychází z evropského práva. Jsou tu ale i mnohé problémy správněprávní, čehož se týká třeba nová koncepce destinačního managementu.

V praxi je přitom nutné vyrovnávat se i s mnoha problémy týkajícími se nejen turismu, jako jsou například aspekty pracovněprávní nebo finančněprávní (daně a poplatky). Se speciálními předpisy přímo k cestovnímu ruchu přitom úzce souvisejí i další komplikované právní normy, jako je úprava dopravy nebo řada dílčích specializací (např. lázeňství, vinařství). V zemích se zásadním podílem kulturního cestovního ruchu, jako je i ČR, hraje značnou úlohu také právní úprava ochrany a využívání památek. Přitom zájem českých odborníků turismu – přetížených jinými právními problémy – je bohužel nízký, na což se autor snažil upozorňovat již v číslech COT duben 2015, červenec/srpen 2017 nebo červenec/srpen 2018.

Právní řešení památkové péče je samo o sobě komplikovaným oříškem. Jednotlivé památky jsou individuální a mnohdy pozoruhodně různorodé, jejich množství je přitom vysoké, takže nelze přesně vymezit pravidla. Zákon ale určuje obecné principy a metody ochrany památek a hlavně strukturu úřadů, které o nich rozhodují. K nejspornějším koncepčním prvkům nejenom v ČR patří vymezení, jak je významné prvky již třeba chránit a také přístup k moderním budovám. Složitým problémem z hlediska struktury právního řádu a správní organizace je, jak zařadit činnost příslušných orgánů do systému správy (mj. sladit se stavebními úřady), což se pak projevuje i v koncepci příslušných právních předpisů.

Kvalita a zvlášť stabilita českého právního řádu a organizace správy je ovšem nízká, což právní řešení památkové péče mimořádně komplikuje. Stále platný zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je přes značnou novelizaci velmi zastaralý, na čemž panuje mezi odborníky shoda, ale na novém pojetí nikoli. Ministerstvo kultury připravuje mnoho let nový zákon. Již se dokonce dvakrát jednalo o dokončených návrzích zákona, a to v roce 2008 a 2017, kdy dokonce i vládní poslanci v parlamentu absurdně srazili oficiální vládní návrh. Příprava zákona pokračuje, přičemž se diskutuje například o značném rozsahu plánovaného zákona (asi 150 paragrafů a orientačně přes 80 stran textu) a jeho značné složitosti. Dle názoru ministerstva kultury ale v dnešní době i kvůli mezinárodním závazkům nelze vytvořit nějakou stručnou právní úpravu. 

Připravovaný nový stavební zákon by velmi omezil pravomoci orgánů ochrany přírody a památkové péče, což naráží na silný odpor.

Zásadní však je, stejně jako u mnoha jiných právních předpisů, doslova boj různých zájmových skupin. Zde jde hlavně o tlaky lobbujících investorů a stavařů, kteří často nerespektují kulturní dědictví. Autor tohoto článku se opět pokouší varovat, že vliv potřeb turismu na připravovaný zákon je bohužel téměř nulový. Přitom zájmy podnikatelů v cestovním ruchu se zde shodují s potřebami podstatné části veřejnosti! V posledních týdnech dochází k velkým konfliktům, protože připravovaný nový stavební zákon by velmi omezil pravomoci orgánů ochrany přírody a památkové péče, což naráží na silný odpor.

Památková péče je ovšem složitým komplexním problémem, který zabíhá do mnoha specifických otázek. Autor tohoto článku například 21. května organizoval malou konferenci Menšiny, turismus a právo, věnovanou problémům využívání menšinových památek. Akce proběhla v Kolíně (označovaném jako „Jeruzalém na Labi“), kde je velmi vysoký podíl židovských památek. Přitom otázka menšinových památek (zejména hřbitovů) je již delší dobu jedním z klíčových problémů Rady vlády pro národnostní menšiny, kde autor také působí. Tento prvek se může zdát okrajový, ale je dobré si všimnout, že po Pražském hradu jsou tři nejnavštěvovanější památky v Česku menšinové, konkrétně židovské. Menšinová otázka je právně komplikovaná a často velmi citlivá – a to nejen u takových extrémních případů, jako jsou návštěvy Osvětimi, ale stačí i využívání památek na odsunuté Němce.

Foto: Shutterstock.com

foto
JUDr. PhDr. René Petráš Ph.D.pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity Jana Amose Komenského
petras@prf.cuni.cz
 

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Celyoturismu.cz končí, cestovní ruch se přesouvá na Komoraplus.cz

Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...

Číst více
Foto: CzechTourism

Zahraniční odborníci na cestovní ruch poznali Karlovarský kraj

První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...

Číst více
Foto: DMO Český Krumlov Region

Web destinace Český Krumlov Region uspěl ve Zlatém erbu

Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...

Číst více