Úvod
Houbaření patří v Česku k nejrozšířenějším podzimním koníčkům. Do lesa s košíkem vyrazí každý rok statisíce lidí a hlavní sezóna od srpna do října je pro řadu rodin stejně pevná tradice jako vánoční trhy nebo letní dovolená. Houby ale nerostou podle kalendáře, řídí se hlavně počasím: srážkami z posledních týdnů a teplotou.
Nejrychlejší odpověď na otázku „kde teď rostou houby“ dává houbová mapa: denní předpověď růstu hub pro celé Česko podle aktuálního počasí. Dál se dozvíte, jak mapu číst a k čemu je dobrá, kdy se na houby chodí, kde v Česku hledat a co je podle zákona povoleno a co ne.
Jak číst houbovou mapu
Houbová mapa je nástroj, který každý den přepočítává houbový index pro celé území Česka a zobrazuje ho jako barevnou mapu: od šedozelené (slabé podmínky) přes žlutou a oranžovou až po tmavě červenou (výborné podmínky). Kliknutím na libovolné místo se zobrazí slovní hodnocení podmínek v jeho okolí a datum, ke kterému je index platný.
Na rozdíl od obyčejné předpovědi počasí mapa nezobrazuje déšť ani teplotu samotnou, ale to, jak moc tyto podmínky aktuálně vyhovují růstu hub. Index se počítá ze čtyř věcí:
- Srážky za posledních 30 dní. Počítá se vážený součet, kde novější déšť má větší váhu než starší (houby reagují na vodu v půdě, ne na jeden konkrétní deštivý den).
- Teplota za posledních 7 dní. Houbám nejvíc vyhovuje mírné teplo, ne vedro ani mráz, model proto zohledňuje i to, že ve vyšších polohách bývá chladněji.
- Roční období. I při stejném počasí je pravděpodobnost růstu na jaře nebo v zimě nižší než na vrcholu podzimní sezóny.
- Typ lesa. Index se počítá jen pro zalesněné plochy a zohledňuje, jestli jde o smíšený, listnatý, nebo čistě jehličnatý porost.
Mapa se aktualizuje každý den podle nejnovějších dat o počasí, takže má smysl se na ni podívat těsně před vyrážkou do lesa, ne s předstihem několika dní. Nejde o zaručenou předpověď, kde přesně houby vyrostou, ale o orientační odhad podmínek, který pomůže vybrat směr, kam se do lesa vydat.
Sezónní kalendář hub
Houby se dají najít prakticky celý rok, ale objem a druhová skladba se sezónu od sezóny liší. Hlavní houbařská sezóna v Česku trvá od června do konce října, s vrcholem v srpnu a hlavně v září, který je dlouhodobě nejsilnějším houbařským měsícem roku.
| Měsíc |
Typické druhy |
| Duben, květen |
Smrže (smrž obecný, smrž kuželovitý), kačenka česká |
| Červen, červenec |
První hřiby a křemenáče, holubinky, klouzky, bedly, žampiony |
| Srpen |
Hřiby, lišky, holubinky, vrchol sezóny se rozjíždí |
| Září |
Hřiby, lišky, holubinky, klouzky, výskyt vrcholí, nejsilnější měsíc roku |
| Říjen |
Čirůvka fialová, čirůvka dvoubarevná, hřib hnědý, hřib sametový, klouzek obecný, václavka obecná |
| Listopad |
Václavka obecná, hlíva ústřičná, Jidášovo ucho, dozvuky podzimní sezóny |
Přesné načasování se rok od roku posouvá podle počasí: teplý a suchý podzim sezónu zpomalí, vydatné srážky ji naopak nastartují dřív. Právě proto se vyplatí kombinovat tenhle obecný kalendář s aktuálním stavem na houbové mapě.
Top houbařské lokality podle krajů
Zkušení houbaři tradičně nerady prozrazují přesná místa, kam chodí, a je dobré to respektovat: místo konkrétních GPS bodů níže najdete obecně známé oblasti, kde houby díky typu lesa a nadmořské výšce dlouhodobě dobře rostou.
Horské a podhorské jehličnaté a smíšené lesy
Vyšší nadmořská výška znamená víc srážek a chladnější léto, sezóna tu bývá kratší, ale vydatnější, s těžištěm od srpna do října.
- Jeseníky (Olomoucký kraj): rozsáhlé smrkové a smíšené lesy na svazích i v podhůří, typické hřibovité oblasti.
- Šumava (Jihočeský kraj): jedny z nejrozsáhlejších lesních komplexů v Česku, smíšené i jehličnaté porosty, hodně vlhka i v sušších sezónách.
- Krkonoše (Královéhradecký kraj): horské smrčiny s dobrými podmínkami v podhorských pásmech, výše v horách sezóna kratší kvůli chladnějšímu klimatu.
- Krušné hory (Ústecký kraj): rozsáhlé smrkové lesy, díky srážkovému stínu i závětří na některých svazích ale stojí za to sledovat aktuální stav počasí.
- Beskydy (Moravskoslezský kraj): členitý terén se smíšenými lesy, tradičně silná houbařská oblast na Moravě.
Nížinné a pahorkatinné listnaté a smíšené lesy
Nižší polohy mívají mírnější podnebí a sezóna tu často začíná dřív, typické jsou listnaté a smíšené porosty s bohatou skladbou druhů.
- Brdy (Středočeský kraj): rozlehlý lesní komplex blízko Prahy, smíšené lesy s dobrou dostupností.
- Kraj Vysočina: pahorkatinná krajina s hustou sítí menších lesů, tradiční houbařská oblast středních Čech a Moravy.
- Český les (Plzeňský kraj): méně turisticky exponovaná pohraniční oblast s rozsáhlými, klidnými lesy.
- Slavkovský les (Karlovarský kraj): smíšené lesy s bohatou mykoflórou, blízko lázeňského trojúhelníku.
Pokud plánujete výlet přímo do některého z těchto regionů, mrkněte i na naše krajské přehledy, například výlety v Jeseníkách, výlety na Vysočině nebo výlety v Krušných horách: houbaření se dá snadno spojit s běžným výletem do přírody.
Pravidla sběru v národních parcích a CHKO
Podle lesního zákona má v Česku každý právo vstupovat do lesa, ať už státního nebo soukromého, a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody, mezi které patří i houby. Platí to i pro naprostou většinu národních parků a chráněných krajinných oblastí, pokud návštěvní řád konkrétního území nestanoví jinak.
Několik věcí je ale potřeba respektovat:
- Nesbírat v oplocených porostech nebo místech označených zákazem vstupu, ani tam, kde právě probíhá těžba dřeva.
- Chovat se v lese ohleduplně: nerušit klid, nejezdit motorovými vozidly mimo lesní cesty, nekouřit ani nerozdělávat otevřené ohně a nepouštět v honitbě volně psy nebo jiná domácí zvířata.
- V národních přírodních rezervacích je sběr veškerých rostlin, včetně hub, zakázaný úplně. V běžných přírodních rezervacích bývá sběr povolený, pokud to nezakazují specifické podmínky dané lokality.
- V nejpřísněji chráněných zónách národních parků (obvykle první zóna) platí podle dostupných informací zpravidla podobně přísný zákaz jako v národních přírodních rezervacích. Přesná zonace se park od parku liší, proto se vyplatí před cestou zkontrolovat návštěvní řád konkrétního parku.
- Sbírat se nesmí zvláště chráněné druhy hub. Vyhláška jich v Česku chrání několik desítek, mezi nejznámější patří například muchomůrka císařská nebo hřib královský.
Porušení pravidel může znamenat pokutu od orgánu státní správy lesů, v krajním případě až ve výši 100 000 Kč. Aktuální a podrobné odpovědi na časté dotazy vede Ministerstvo zemědělství, přehled chráněných druhů a další podrobnosti k ochraně hub najdete u České mykologické společnosti.
Základní pravidla bezpečného sběru
Než houbu vložíte do košíku, měla by být stoprocentně jistá. Základní zásady:
- Sbírejte jen houby, které bezpečně poznáte. Nejde o to znát desítky druhů, stačí mít jistotu u těch, které skutečně sbíráte, a zbytek nechat v lese.
- Pozor na muchomůrku zelenou. Je to jediná běžná houba v Česku, která skutečně ohrožuje život, stačí požití jediného kusu, u dětí i méně. Bývá zaměňována se žampiony nebo bedlami. Nebezpečná je i tím, že první příznaky otravy (bolest břicha, zvracení, vodnaté průjmy) se objeví se zpožděním 6 až 12 hodin po požití, kdy už může být pozdě.
- Houby netřiďte v lese poslepu. Doma nebo na místě s dobrým světlem projděte košík znovu a nejisté kusy vyřaďte.
- Při podezření na otravu houbami neváhejte a okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo tísňovou linku 112, případně stav pacienta zkonzultujte s nepřetržitou linkou Toxikologického informačního střediska (224 91 92 93 nebo 224 91 54 02). Pokud možno si vezměte s sebou zbytek houby nebo pokrmu k identifikaci, i u mírných příznaků platí, že otrava houbami se často projeví až s odstupem hodin.
Mapa
Kromě denně aktualizované houbové mapy, která ukazuje aktuální podmínky pro růst hub, najdete na mapě níže přehled výše zmíněných krajů a oblastí: jde o obecné regiony podle typu lesa, ne o konkrétní houbařská místa.
Časté otázky
Kdy je nejlepší doba na houby v Česku?
Hlavní sezóna trvá zhruba od června do konce října, vrcholí v srpnu a především v září, který bývá dlouhodobě nejsilnějším houbařským měsícem. Přesné načasování se rok od roku liší podle počasí, zejména podle množství srážek v předchozích týdnech.
Jak funguje houbová mapa a jak ji používat?
Houbová mapa počítá denní index růstu hub pro celé Česko na základě srážek za posledních 30 dní, teploty za posledních 7 dní, ročního období a typu lesa. Nejlepší je podívat se na ni těsně před vyrážkou do lesa, ne s velkým předstihem, protože se aktualizuje každý den podle nejnovějších dat o počasí.
Kde v Česku rostou nejvíc houby?
Dobré podmínky nabízejí zejména rozsáhlé lesní oblasti s dostatkem srážek, typicky Šumava, Jeseníky, Krušné hory, Beskydy nebo Krkonoše v horských a podhorských polohách, a Brdy, Vysočina, Český les nebo Slavkovský les v nižších, pahorkatinných oblastech.
Smí se sbírat houby v národním parku?
Ve většině národních parků a chráněných krajinných oblastí je sběr pro vlastní potřebu povolený stejně jako v běžném lese. Výjimkou jsou národní přírodní rezervace a nejpřísněji chráněné zóny parků, kde bývá sběr zakázaný úplně. Před návštěvou konkrétního parku je dobré zkontrolovat jeho návštěvní řád.
Jak poznám jedovatou houbu od jedlé?
Univerzální návod bezpečně neexistuje, klíčové je znát jistě konkrétní druh, který sbíráte, a nespoléhat na obecná pravidla jako barvu nebo tvar klobouku. Nejnebezpečnější jsou záměny s muchomůrkou zelenou. Při jakékoli nejistotě je nejbezpečnější houbu do košíku vůbec nedávat.
Datum poslední aktualizace: 19. 8. 2026.
Ať vyrážíte do lesa poprvé, nebo houbaříte roky, nejrychlejší způsob, jak zjistit, kde má smysl to dnes zkusit, je mrknout na houbovou mapu a podle aktuálních podmínek vybrat směr. Kompletní přehled tuzemských výletů pak najdete v rozcestníku Kam na výlet v ČR.
Hory, turistika, výlety autem a příroda
20 let zkušeností s horskou turistikou · 18 navštívených zemí
Hory, turistika a výlety autem jsou pro mě nejlepším způsobem, jak si odpočinout od každodenního shonu. Při cestách si všímám délky tras, převýšení, parkování i podmínek přímo v terénu. Ve svých článcích proto nabízím ověřené informace, realistické hodnocení náročnosti a praktické rady pro běžné turisty.
