Jiří Besser: Už nejsme ubytovnou pro Prahu

Beroun se čím dál více zbavuje nálepky „toho města mezi Prahou a Plzní“, kterým většina lidí pouze projíždí. Díky rozvoji turistické infrastruktury a plejádě zajímavých akcí, které se v něm konají, se stává oblíbeným turistickým cílem. Pár dní před koncem roku jsme proto navštívili starostu Berouna MUDr. Jiřího Bessera, abychom pohovořili o současnosti a budoucnosti cestovního ruchu ve městě. A jelikož bylo asi měsíc po senátních a krajských volbách, řeč přišla i na aktuální politickou situaci a její vliv na rozvoj cestovního ruchu. Úplně nejdříve jsme se ale zajímali o to, jak si Jiří Besser vysvětluje svoji „starostenskou úspěšnost“. Vedení města se, navíc jako nezávislý, ujal už v roce 1994 a ve funkci vydržel bez přestávky dodnes. To je v dnešní době věc výjimečná.

Nejprve bych chtěl říci, že mě nikdy nenapadlo, že budu starostovat tak dlouho. Když mě v roce 1994 skupina berounských podnikatelů a sportovců oslovila, zda bych nezkusil kandidovat do obecního zastupitelstva, myslel jsem si při vyplňování přihlášky k volbám, proč to na chvíli nezkusit. A vidíte, nedávno jsem začal pracovat pro město Beroun patnáctý rok. Za úspěch považuji především to, co se nám povedlo všechno v Berouně vybudovat, jak nastartovat život obyvatel našeho města v novém společenském zřízení, v tržním prostředí. Nejsem klasický politik, jsem nezávislý komunální politik, spíše manažer než starosta kravaťák. Skutečně, město se snažím řídit jako veliký holding s kvalitním představenstvem, v našem případě radou města a dozorčí radou v podobě zastupitelstva. Že tento model Berouňané vzali za svůj, mně již třikrát dokázaly komunální volby. Myslím, že občané vidí, že se snažím, aby se město rozvíjelo co nejkomplexněji, co nejvíc a pokud možno co nejspravedlivěji.

Starosta ve své práci čelí různým vlivům. Ovlivňuje jej třeba politická situace v kraji. Jak jste v tomto ohledu spokojen s výsledky nedávných voleb?
Tím, že jsem nezávislý, nenechám se politickou situací příliš ovlivňovat. Je o mně známo, že jsem dost pravicový, ale ne bezcitný a bezohledný. Osm let za existence krajů se nám ve Středočeském kraji pracovalo velice dobře. Moje spolupráce s hejtmanem Bendlem a našeho úřadu se Zborovskou (Pozn. red.: ulice, v níž sídlí Krajský úřad Středočeského kraje) byla velmi pragmatická ve všech směrech. S Petrem Bendlem jsme začali starostovat ve stejném roce, poté jsme spolu řešili i legislativu vstupu do EU, rozčlenění republiky na kraje, „střetli“ jsme se v boji o hejtmanské křeslo v roce 2000. Mimochodem na rozdíl od současnosti ve velmi sportovním duchu a jsem rád, že to tenkrát dopadlo tak, jak to dopadlo. Petr Bendl byl velmi dobrý hejtman, pro Beroun udělal mnoho a naši občané mu to nezapomněli, protože jím vedená kandidátka v našem městě vyhrála. Říkám na rovinu, že pana Ratha opravdu nemusím. Nemám totiž rád lidi, kteří v politice přestupují jako fotbalisté mezi kluby a nechovají se vždy stejně. Moje komunikace s ním bude asi hodně složitá, protože se mi způsob jeho politiky vůbec nelíbí! Nejsem si jistý, že mu jde o prospěch a rozmach Středočeského kraje.

Dá se podle vás očekávat, že se politická situace promítne i do oblasti cestovního ruchu v kraji a u vás ve městě?
U nás ve městě určitě ne. Beroun je velmi stabilní a ekonomicky silné město. Co každý kraj musí, to nám určitě bude stačit. Jak se nová politická situace promítne ve Středočeském kraji ve všech oblastech, tedy i v cestovním ruchu, nedokážu v sou časné chvíli odhadnout a nerad předpovídám. Myslím si, že zrovna v oblasti cestovního ruchu minulé vedení kraje a jednotlivé instituce krajem řízené udělaly velký kus práce. Především propagace našeho regionu i ve směru k zahraničí byla příkladná, skvělá byla rovněž práce Petra Hnízda v Bruselu. To mohu potvrdit přímo berounskou zkušeností s čerpáním finančních prostředků z EU na různé projekty. Vždy byl připraven pomoci, a to velmi erudovaně. A šel mezi prvními. Takže se politická situace z mého pohledu zatím promítá pouze negativně.

Jak hodnotíte cestovní ruch v Berouně v uplynulých dvanácti měsících? Co se vám podařilo a co připravujete pro rok 2009?
Cestovní ruch v Berouně v posledním roce neutichl, protože zahraniční i čeští turisté stále chtějí vidět Karlštejn, Křivoklát, Koněpruské jeskyně, hrady Žebrák, Točník či zámek ve Zbirohu. A od nás je do všech těchto míst kousek. My se toho snažíme využít a přilákat i přímo do Berouna co nejvíce návštěvníků. Rekonstruované Husovo náměstí a opravená městská památková zóna s 15 nemovitými kulturními památkami (rozsáhlé hradební opevnění se dvěma branami, Jenštejnský dům, Duslova vila), Muzeum Českého krasu s expozicí Geoparku Barrandien, rozhledna na Městské hoře a medvědárium s Vojtou, Kubou a Matějem jsou mnohdy samostatnými cíli turistů. Pravidelné pořádání jarních hrnčířských a řemeslných trhů, hrnčířských trhů v září a dalších akcí výše popsanou nabídku ještě doplňuje. K tomu možnost návštěvy Městského plaveckého areálu Tipsport laguna či možnost sportovního vyžití na zimním stadionu nebo ve sportovním areálu Eden, to jsou všechno předpoklady pro trvalý cestovní ruch. V roce 2009 bude otevřeno nové golfové hřiště a znovu připravujeme všechny tradiční městské akce. Mimo všechny trhy ještě v červnu akci Berounské hradby, Berounský bikemaraton a na 17. listopadu pak na berounském náměstí akci Rock for Revolution.

Z Berouna je to do Prahy co by kamenem dohodil. Vnímáte tuto polohu z hlediska cestovního ruchu jako příležitost, či spíše handicap? Co považujete za největší výhodu města v cestovním ruchu?
Na začátku mého působení jsme si vytkli jasný cíl. Maximálně využít naši skvělou polohu v blízkosti Prahy, nebýt pouze ubytovnou pro lidi pracující v Praze, ale zachovat si historickou identitu a svébytnost. Myslím, že se nám to podařilo naplnit. Naše současné motto „Beroun – moderní královské město“ je hlavním motivem všech akcí, které pořádáme, i hlavním sloganem naší propagace do zahraničí. Naší výhodou je jednoznačně poloha našeho města na soutoku řek Berounky a Litavky, u dálnice D5 spojující Prahu s Norimberkem a na křižovatce železniční cesty Praha – Norimberk a České Budějovice – Drážďany. O handicapu nemůže být řeč.

Má podle vás Beroun z pohledu turisty dostatečnou infrastrukturu, nebo víte o něčem, co by mohlo návštěvníkům scházet a čím by měla být nabídka služeb obohacena?
Odpovídám jednoznačně ano, má. Přijďte si to vyzkoušet, a pokud vám bude něco chybět, pište na starosta@muberoun.cz .

Jak se vám daří spolupracovat s podnikateli v oblasti cestovního ruchu a jeho propagace?
Myslím, že spolupráce je velmi dobrá. Týká se především vzájemné informovanosti, a proto již dvanáct let existuje v budově našeho úřadu Městské informační centrum, jehož hlavní náplní je mít co nejvíce informací a ty předávat. Rád bych proto odkázal na internetové stránky www.mesto-beroun.cz či e-mail mic@muberoun.cz.
Již byla řeč o městském plaveckém areálu, o medvědáriu, o rozhledně a dalších městských atrakcích či sportovištích. To vše je vklad města i do oblasti cestovního ruchu. A vzhledem k obrovskému objemu těchto investic těžko vyčíslitelný. Přímým vkladem města do oblasti cestovního ruchu byla realizace projektu EU ze Společného regionálního operačního programu Beroun – město cestovního ruchu. Cílem projektu bylo zkvalitnění marketingu cestovního ruchu ve městě Beroun a vytvoření kvalitních propagačních materiálů se zavedením jednotného systému značení aktivit v cestovním ruchu. Vytvořili jsme jednotný komunikační styl, přispívající k rozvoji image města, vytvořili jsme „značku“ města pro oblast cestovního ruchu a v rámci tohoto projektu byly vytvořeny nové marketingové materiály. Součástí projektu byla i virtuální prezentace města, která v roce 2008 získala cenu poroty na TOURREGIONFILM v Karlových Varech.

Spolupracujete v cestovním ruchu se svými zahraničními partnerskými městy?
Ano, se všemi našimi partnerskými městy, tedy německým Goslarem, nizozemským Rijswijkem a polským Brzegem, funguje spolupráce mezi informačními centry.

Do roku 2013 má Česká republika šanci čerpat prostředky z evropských fondů. Vy jste byli v minulosti v této oblasti velmi úspěšní. Ucházíte se i nadále o tuto podporu? Pokud ano, na jaké projekty?
Ano, byli jsme úspěšní. Beroun má z evropských fondů vyčerpánu největší finanční částku na 100 obyvatel. To hovoří samo za sebe. Ale pokračujeme. Podali jsme v současné době další tři projekty. Jedná se o projekt Cyklostezka Po stopách českých králů, o projekt Do práce na kole, který řeší rekonstrukci lávky u železničního mostu přes Berounku pro cyklisty a pěší, a projekt na rekonstrukci objektu pro mateřskou školu.

Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Alan Pajer

www.mesto-beroun.cz