Běh na dlouhou trať nebo ještě lépe nekonečný příběh, tyto dva příměry s oblibou používá starosta Berouna Jiří Besser, když hovoří o budování města. Asi na tom něco bude. Jeho bilanční účet za dobu bezmála šestnáctiletého starostování je totiž hustě popsaný, a ve městě na Berounce je přitom stále co dělat. Momentálně se Beroun připravuje na výstavbu protipovodňových hrází. Právě ochrana města před povodněmi byla po roce 2002 jednou z priorit, které si Jiří Besser zapsal do svého starostenského diáře červeným písmem, stejně jako odkanalizování berounské kotliny, projekt za více než 400 milionů korun. Se stejným nasazením se pustil i do běhu na kratší trať, kterým bylo využití objektů v bývalých kasárnách. Ale vezměme to pěkně po pořádku. I když odpověď na otázku, jakých bylo těch šestnáct uplynulých let v křesle berounského starosty, by možná vydala na celý časopis.
Finance trochu jinak
Druhá polovina devadesátých let byla v Berouně ve znamení velké investiční aktivity, na níž se podílel jak soukromý sektor, tak místní samospráva. Aby se město mohlo rychle rozvíjet, bylo však potřeba zajistit dostatečné množství finančních prostředků. Novopečený starosta Jiří Besser přišel v té době s novou filozofií financování městských akcí. Zastupitelům města navrhl jako první dlouhodobý pronájem městských objektů novým investorům. Za získané prostředky bylo možné objekty zrekonstruovat, a přitom ponechat ve vlastnictví města. To byl případ například budovy v sousedství radnice Na Nové, kde vznikla pasáž a městské informační centrum, městské rozhledny či pseudorenesanční Duslovy vily.
Úspěšný byl i prodej chátrajících, pro řízení města nepotřebných městských budov soukromníkům, organizacím a státním institucím, které v nich sídlily, za stanovených a pro město výhodných podmínek. Důraz byl přitom kladen především na dodržení termínů rekonstrukce a způsob využití. Novotou tak brzy zazářila budova Investiční a poštovní banky na Husově náměstí nebo sídlo berounského Úřadu práce a Okresní správy sociálního zabezpečení.
Zcela revoluční model financování, který byl v té době v komunální sféře zcela ojedinělý, představoval výhodný dvousetmilionový úvěr od České spořitelny. Návrh sice prošel hlasováním zastupitelstva s odřenýma ušima, o jeden jediný hlas, svůj účel ale splnil bezezbytku a přinesl i něco navíc. Město totiž získalo prostředky na spolufinancování desítek nákladných staveb v letech 1996 – 1999, jakými byly rekonstrukce komunikací, opravy a modernizace škol či rekonstrukce kapacitně nevyhovující budovy radnice. Do infrastruktury města tak přitekly další desítky milionů korun ze státních dotací i od jiných investorů. S využitím státní dotace město dokončilo rovněž výstavbu penzionu pro důchodce a čistírny odpadních vod.
 Husovo náměstí s radnicí |
Nezanedbatelným příjmem do městské kasy bylo pak zahájení prodeje městských bytů do osobního vlastnictví za podmínek velmi výhodných pro občany. V privatizaci bylo postupně prodáno téměř 2 600 bytových jednotek, z toho plných 95 % jejich původním nájemníkům. Ruku v ruce s privatizací bytového fondu probíhala i privatizace nebytových prostor, která přinesla vedle nezanedbatelného příjmu do městského rozpočtu i rychlou podporu malého a středního podnikání. „Podnikat ve svém je přece výhodnější a neprodražuje to službu pro občany o výši zaplaceného nájmu,“ podotýká Jiří Besser.
Lesopark v centru města
Beroun byl v minulosti i kvůli zdejší cementárně vnímán jako šedé, nevzhledné město se znečištěným ovzduším plným prachu a škodlivých exhalací. I proto znamenala velkoryse pojatá vize Jiřího Bessera na revitalizaci jediného berounského lesoparku Městská hora pár let po sametové revoluci reálnou šanci na vytvoření rozsáhlé zelené oázy uprostřed města. Velkou oporou při prosazování tohoto projektu mu byla tehdejší místostarostka PhDr. Anna Matoušková a radní Ing. Tomáš Havel. Investice zahrnovala vedle dosadby a revitalizace zeleně, instalace laviček, nových cest a vodotečí také vybudování dvou dětských hřišť pro malé a velké děti. Současně byla ve spolupráci se společností Radiomobil opravena téměř 13,6 metru vysoká rozhledna z roku 1936. Třešničkou na dortu se stala výstavba městského medvědária v těsném sousedství rozhledny. Projekt, který berounský starosta připravoval společně s režisérem Václavem Chaloupkem, opět prošel hlasováním jen velmi těsně. Jak se brzy ukázalo, medvědí bratři Matěj, Vojta a Kuba, hrdinové Chaloupkova úspěšného Večerníčku Méďové, dokázali do Berouna přilákat tisíce turistů z blízkého i dalekého okolí. Městská hora tak přestala být bezvýznamnou zelenou tečkou na mapě osmnáctitisícového města a stala se vyhledávaným turistickým cílem.
Příběh starých kasáren
Posádkovým městem byl Beroun více než sto let. Pro 88. pěší pluk, který se zde usídlil na podzim roku 1884, nechalo město postupně vystavět na své náklady dva mohutné areály kasáren. Proto se také vzápětí poté, co přišlo v roce 1999 rozhodnutí o zrušení vojenského útvaru v Berouně, snažilo získat svůj historický majetek zpět. Obsáhlý projekt na využití bývalých armádních budov, který začal vznikat ještě předtím, než posádka město opustila, byl velmi cennou devízou v rukou vedení berounské radnice a opět ukázal, že štěstí přeje připraveným. „Těžko bych dokázal spočítat jednání a osobní schůzky na nejrůznějších úrovních, kterých jsem se kvůli bezplatnému převodu armádních objektů do majetku města zúčastnil. Vím jen jediné, stálo to za to. Chátrající budovy se podařilo opravit a začlenit do života města a to je pro mě to nejdůležitější,“ říká dnes Jiří Besser. Vysoká zeď, která oddělovala vojenský areál, na většině míst zmizela. V bývalých kasárnách vznikl bytový dům s padesáti malometrážními byty pro rodiny s nižšími příjmy, Komunitní centrum, kde sídlí devět neziskových organizací poskytujících sociální služby, Městská knihovna a Klub důchodců. Zázemí zde našla nekuřácká kavárna Jiná káva, zaměstnávající osoby s psychickými problémy, ambulantní zdravotnické zařízení či Gymnázium Joachima Barranda. Zbylé pozemky město v soutěži prodalo na výstavbu obytných domů a všechny získané prostředky z tohoto prodeje vložilo do výstavby Mětského plaveckého areálu Tipsport laguna.
Beroun ochrání hráze
Srpnová povodeň v roce 2002 byla největší zkouškou, kterou musel Jiří Besser za dobu svého starostování řešit. Beroun, který se dvanáct let po revoluci rozvinul do krásy, byl jako mávnutím proutku plný bahna, naplavenin a poškozených budov. Škody na městském, soukromém i státním majetku byly později vyčísleny na 330 milionů korun. Řešit bylo potřeba nejen obnovu města, ale také pomoc občanům v postižených oblastech. V této těžké chvíli se ukázala pravdivost přísloví, že všechno zlé je k něčemu dobré. Na obnovu města se nejen podařilo získat prostředky z evropských fondů a kompletně opravit náměstí a komunikace v centru stejně jako dvě lávky pro pěší přes Berounku, ale také zintenzivnit práce na protipovodňové ochraně.
 Lávka přes Berounku s pamětní deskou |
 Nová rozhledna |
Jedním z protipovodňových opatření byla právě lávka pro pěší přes Berounku s unikátním hydraulickým mechanismem, který v případě povodní zvedne lávku o 1,5 metru a umožní tak plynulý tok řeky Berounky. „Podařilo se nám také na všechny městské kanalizační stoky osadit takzvané zpětné klapky, které jsou vynikající ochranou především při menších a u nás častějších povodních. Máme funkční automatický vyrozumívací systém, který jsme prezentovali až za oceánem, při návštěvě starosty amerického New Orleansu Raye Nagina, a úspěšně jsme dokončili i matematický povodňový model. Projekt pevných i mobilních protipovodňových hrází řádově za 250 milionů korun je nyní připraven k realizaci a naše úloha zde končí. Investorem akce bude totiž stát, potažmo Povodí Vltavy, s. p.,“ vysvětlil Jiří Besser, který řediteli tohoto podniku Ing. Janu Slancovi nedávno předal územní rozhodnutí již s nabytou právní mocí.
Nejdražší akce v historii
Největší, nejdražší a časově nejnáročnější akce v dějinách města, tak lze stručně charakterizovat projekt Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun. První jednání směřující k získání finančních prostředků z předstrukturálních fondů Evropské unie začala již v roce 2003 a další tři roky trvalo, než město budování nových kanalizačních stok opravdu zahájilo. Příprava projektové dokumentace je přitom datována ještě mnohem dál.
„Čtyřistamilionovou investici nebylo rozhodně jednoduché zajistit. Pro naše město to byl ale projekt strašně důležitý, umožňující nejen jeho další rozvoj, ale navíc splňující podmínky Evropské unie na úseku ochrany vod,“ připomíná Jiří Besser.
V Berouně a Králově Dvoře vzniklo 14 kilometrů hlavního kanalizačního řadu a zhruba 3 kilometry přípojek. Přínosem celé investiční akce bylo v konečné fázi téměř sedm tisíc uživatelů nově napojených na moderní čistírnu odpadních vod, která byla kompletně zrekonstruována v roce 2005 a již dnes splňuje kritéria pro likvidaci odpadních vod, platná v České republice od roku 2011. „V letech 2007 – 2009, po dokončení projektu, nás pak ještě čekala oprava všech komunikací, které byly výstavbou kanalizace dotčeny. I tady jsme ale myslím obstáli se ctí,“ dodává starosta Besser.
Městský plavecký areál
Desítky let čekali obyvatelé Berouna na svůj první plavecký bazén, kam by mohli chodit relaxovat. V letních měsících mohli využívat venkovní koupaliště na Velkém sídlišti, po většinu roku jim však nezbylo nic jiného než dojíždět za plaváním do okolních měst. Na zasedání zastupitelstva v dubnu 1996 byl sice představen projekt Vodní svět, z finančních důvodů však od tehdejšího zastupitelstva zelenou nedostal. Výstavbu plaveckého areálu se podařilo prosadit až o několik let později novému, příznivěji složenému zastupitelstvu, které dokázalo vyřešit nejen princip výstavby, ale především způsob jeho financování. V dubnu 2007 byl v sousedství zimního stadionu Na Ostrově slavnostně otevřen Městský plavecký areál Tipsport laguna.
 Aquapark |
Návštěvníci zde najdou nejen plavecký bazén s párou, ale také dvatobogány a dvojitou skluzavku, vířivku i relaxační bazén s masážnímilůžky, dnovým gejzírem či vodní jeskyní, v 1. patře pak fitnesscentrum, spinning, saunu i solárium. Ti nejmenší mohou dovádět vdětském bazénu se skluzavkou a vodním hřibem nebo v dětskémbrouzdališti. Areál je vzdálen 300 metrů od centra města, v blízkostije parkoviště pro 130 vozidel.
Co bude dál?
Jak s oblibou říká starosta Jiří Besser, budování města je nekonečný příběh a tento příběh bude s různou intenzitou pokračovat i po jeho odchodu z komunální politiky. Zanechává za sebou barevné, pulzující město, kde se lidem dobře žije. Sám se ale do politického důchodu ještě nechystá. „Šestnáct let jsem se staral o jedno město a letos jsem chtěl definitivně odejít do důchodu veřejné služby. Pak jsem si ale řekl, že bych mohl svými zkušenostmi pomoci nejen Berounu, ale i ostatním městům a obcím, a rozhodl jsem se kandidovat do Poslanecké sněmovny,“ říká Besser a jedním dechem dodává: „Získám-li důvěru voličů, budu se snažit o to, aby stát více vnímal obce jako partnery, aby si členové Parlamentu uvědomili, že právě obce a jejich zastupitelé jsou v každodenním kontaktu s občany, a o jejich potřebách toho proto vědí nejvíce. To je to poslední, čeho bych chtěl ještě v politice dosáhnout.“
Text: Jitka Soukupová
Foto: archiv města Beroun
