Jiná země, jiný mrav: Thajsko

Thajské království (Thajsko, dříve známé jako Siam) patří k největším a nejvyspělejším státům jiho východní Asie. Země je rozdělena na 5 regionů (severní, centrální, severovýchodní, východní a jižní) a téměř 80 provincií. Sousedí s Myanmarem (Barma), Laosem, Kambodžou a Malajsií. Thajsko je významným světovým exportérem drahých kamenů, rýže, mražených ryb a dalších produktů. Thajsko má téměř sedmkrát větší rozlohu a téměř sedmkrát více obyvatel než Česká republika.

Tyto a další oficiální údaje si může každý z nás přečíst v kterékoli encyklopedii. Do určité míry můžeme poznat zemi i při dovolené. Každým rokem více a více turistů cestuje do různých thajských destinací za mořem, potápěním, dobrým jídlem a zábavou.
Pojďme se ale podívat, jaké je Thajsko při podrobnějším pohledu a co nás může čekat, pokud budeme v zemi dlouhodobě žít nebo podnikat.

Společenské chování
Thajsko je tradičně nazýváno zemí úsměvů. Toto označení je skutečně na místě. Málokde se vám stane, aby se na vás naprosto přirozeně usmívali cizí lidé, ať už je to obsluha v obchodech, nebo jen tak někdo na ulici, se kterým se právě míjíte. Úsměv je univerzálním dorozumívacím nástrojem. Slouží jako pozdrav, prosba, poděkování i omluva.
Záleží na tom, s jakou skupinou lidí se setkáváte. Pokud se pohybujete nebo žijete v turistických oblastech, setkáte se s lidmi, kteří z velké části převzali způsoby chování západního světa. Zvláště ve velkých nebo mezinárodních společnostech jsou pravidla chování stejná jako kdekoli na světě. Pokud se ale pohybujete v turisticky méně běžných oblastech, budete mít možnost poznat pravou tvář Thajska s tradicemi a původními zvyklostmi. Mějte se ale na pozoru – i tzv. „civilizovanější“ část Thajska je protknuta původními obyčeji, tradicemi spojenými s buddhismem apod.
Velmi důležité je dodržovat pravidla zdvořilosti. Tradiční pozdrav je tvořený sepnutím rukou zhruba v úrovni obličeje a jemnou úklonou. V obchodním styku i mezi běžným lidem (a to zejména v turisticky exponovaných oblastech) se velmi rozšiřuje a stává běžným potřesení rukou. Vzhledem k tomu, že tento pozdrav je pro Thajce nový, často je potřesení rukou nejisté a ruka protějšku působí jako „leklá ryba“. V Thajsku ale podle toho neusuzujte na osobní kvality.
Thajská společnost je tradičně značně hierarchicky uspořádaná, i když v běžném životě se pravidla spojená s hierarchií a prokazováním patřičné úcty již tolik nedodržují. Jen zmíněný pozdrav má složitá pravidla – kdo zdraví první, jak vysoko mají být sepjaté ruce atd. V zásadě vždy uděláte dobře, pokud budete opakovat to, co dělá váš protějšek.
V každé situaci zachovávejte chladnou hlavu, dobrou náladu a úsměv. Ten je nezbytný a velmi důležitý. Souvisí s tzv. „zachováním tváře“. Pro Thajce je nemyslitelné projevovat na veřejnosti jakékoli emoce, zejména vztek a zlost jsou naprosto nežádoucí. Chcete-li u Thajců uspět, vždy se chovejte klidně a usměvavě. Pro cizince je často velmi těžké zachovat klid a stále se usmívat, pokud služby nefungují nebo mají zpoždění apod., ale zlostí či vzteklým domáháním se nápravy se jí v žádném případě nedočkáte. Pokud ale prokážete dost trpělivosti, získáte u Thajců úctu a obdiv právě proto, že jako cizinec zachováváte jejich hodnoty.
Půjdete-li k thajským přátelům či kolegům na návštěvu, všímejte si, kde odkládají obuv. Thajci se zouvají jak při vstupu do domů, tak např. i při vstupu do obchodů, klášterů apod. Thajci ale nohy pokládají za nečisté. Budete-li sedět tak, že je vám na nohy vidět, seďte tak, aby vaše nohy směřovaly od ostatních. Pokud budete pozváni do kláštera, nohy musí vždy směřovat od sochy Buddhy. Toto pravidlo je zákonem a např. v Chrámu Smaragdového Buddhy v Bangkoku na toto pravidlo dohlíží speciální hlídka. Mají-li vaši hostitelé děti, vyvarujte se hladit je po hlavě. Hlava je centrum energie a je naprosto neslušné se hlavy dotýkat, a to i u dětí.

Jazyk
Oficiálním jazykem je thajština, tónový čínsko-austroasijský jazyk. Thajci vždy ocení vaši snahu o pár slovíček či frází v jejich jazyce. Jsou nadšeni, pokud se jich ptáte, jak se co řekne, a rádi vás budou opravovat. Jazyk je náročný ne z důvodu gramatiky, ale hlavně z důvodu výslovnosti. Jako tónový jazyk je založen na rozdílnosti významů podle tónu, kterým je slovo řečeno (tón normální, vysoký, nízký, klesající, stoupající). Jedno slovo tak má až pět významů. Thajci jsou – co se jazyka týče – šprýmaři, a proto se obrňte trpělivostí, když si z vás budou pro vaši výslovnost trochu utahovat. Smějte se s nimi, získáte si tak jejich úctu. Záludností je i to, že tóny jsou často individuální záležitostí, takže pokud se Thajec rozhodne vám nerozumět, tak vám rozumět nebude. Díky individuální výslovnosti si nerozumí často i Thajci mezi sebou.
S rozvojem cestovního ruchu i obchodního styku se v Thajsku velmi rozšiřuje angličtina. V obchodním styku bývá zvykem, že váš protějšek hovoří anglicky. Úroveň angličtiny je však velmi kolísavá. Můžete se setkat s právníkem, který hovoří perfektní an gličtinou, ale i s právníkem, který je rád, že vás v angličtině pozdraví a omluví se, že více nehovoří.
Raději se vždy dopředu domluvte, zda si s sebou máte vzít tlumočníka a v jakém jazyce budou dokumenty připraveny. Obchodní smlouvy mohou být dvojjazyčné. Pravděpodobně se setkáte i s tím, že např. při otevírání účtu v bance budou veškeré dokumenty pouze v thajštině.
V „běžném“ životě se setkáte s tzv. tenglish (vyslov tingliš), což je označení pro thajskou angličtinu. V tenglish zapomeňte na skloňování, časování a podobné gramatické lahůdky. V tomto případě ale účel světí prostředky a důležité je se domluvit než sledovat lingvistickou přesnost. Jak budou Thajci nadšení z vašich pokusů o thajštinu, vy buďte tolerantní z jejich pokusů o angličtinu.

Postavení krále
Současný král Bhumibol Adulyadej (transkripce se liší, tato je převzata z oficiálních thajských materiálů) vládne ve své zemi již 61 let, od roku 1946. Je nejdéle vládnoucím králem světa. Král požívá nesmírné úcty mezi lidem, a to všech společenských vrstev. Je ctěn zejména pro svůj mimořádný přínos celé zemi. Legendární jsou jeho pravidelné cesty i do těch nejodlehlejších koutů země, kde se nejen zajímal o život lidí, ale většinou již přijel s návrhy i praktickými opatřením na vylepšení života, infrastruktury apod. Vzhledem k jeho věku a zdravotnímu stavu tyto cesty nyní místo něj absolvují jeho čtyři potomci.
Neopominutelnou součástí společenských pravidel je úcta ke králi a královské rodině vůbec. Projevujte úctu a vyvarujte se jakéhokoli jednání, které by mohlo být vykládáno jako neuctivé, nebo dokonce urážlivé. Mějte vždy na paměti, že v Thajsku je král považován za absolutní autoritu, lidé ho bezmezně respektují, modlí se k němu a jakékoli hanobení je považováno za velmi těžký prohřešek, který bývá trestán i vězením. Tato pravidla najdete v každém průvodci a každý jen trochu soudný člověk jistě nebude malovat vousy na králův obrázek v novinách. Nicméně za urážku může být považováno např. i neuctivé zacházení s penězi, na kterých je král vyobrazen. Ošemetné jsou i situace, kdy se zamyslíte a třeba nad některou svojí myšlenkou ušklíbnete, ale naneštěstí ve směru vašeho pohledu bude obraz krále. A buďte si jistí, že na jeho obrazy (a obrazy královny) natrefíte opravdu všude – na ulicích, v obchodech, v restauracích, na úřadech, kdekoli. Pokud budete v Thajsku např. zařizovat vlastní kancelář, dejte pozor, abyste uvnitř měli králův obraz a ten byl na čestném místě, např. v dostatečné vzdálenosti od toalety. Tato pravidla platí i pro vaše soukromí. Vaši kolegové či přátelé budou rádi, pokud je v tomto směru požádáte o radu. Prokážete tím úctu ke králi a tradicím.

Víra, domy duchů
Thajsko je převážně buddhistická země, projevy víry jsou patrné na každém kroku, dokonce i na úřadech. Víra je neoddělitelnou součástí života každého Thajce. Je tradicí, že každý muž by měl jedenkrát v životě, alespoň na krátký čas vstoupit do kláštera, a to nejlépe ještě v době, kdy je svobodný. Mít syna v klášteře je veliká čest, a je-li svobodný, celá úcta připadne rodičům.
Uvnitř domů (soukromých obydlí, kanceláří, obchodech atd.) uvidíte drobné či větší oltáře, které jsou zasvěceny domácím duchům. Dávají se jim květiny, nápoje i jídlo, zapalují se svíčky a vonné tyčinky. To vše proto, aby byli duchové místa spokojení a ochraňovali vás.
Venku u vchodu (nebo kdekoli okolo domu na příhodném, ale viditelném místě) musí být tzv. dům duchů. Zase je to nezbytná součást obydlí, kde sídlí duchové, kteří pomáhají a chrání. Dávají se jim stejné dary jako u vnitřních oltářů. Honosnost takových „domů“ ukazuje na úspěšnost jejich „majitelů“.
Tato obydlí duchů musí mít také každý podnikatel u svého obchodu (nebo kanceláře, jakékoli provozovny), a to i tehdy, pokud je cizinec. Thajci k vám budou mít důvěru a budou k vám chodit nakupovat či na konzultaci jen tehdy, uvidí-li u vašeho vchodu „dům duchů“. Dokonce i velké řetězce, jako je Tesco, či Carrefour, mají u svých vchodů tento „znak“. Budete-li mít thajské zaměstnance, umožněte jim, aby mohli praktikovat svoji víru, i když vám se to bude zdát jako ztráta času. Budete-li tolerovat jejich víru, získáte si respekt a úctu.

U vchodu do budovy nesmí chybět tzv. dům duchů, kde sídlí duchové chránící obydlí

Součástí společenských pravidel je úcta ke králi a královské rodině

Thajci a jídlo
Stolování je velmi příjemnou záležitostí. Thajci neuvěřitelně rádi jedí, a to jak za pochodu na ulici, tak u stolu s celou rodinou a přáteli. V obchodním styku se nejčastěji setkáte se stolováním v evropském stylu, používat budete příbory apod. Pokud vás ale hostitel pozve k sobě domů, těšte se na společné delší stolování, kdy veškeré pokrmy jsou na stole a stolovníci si dávají na talíř podle své chuti. Jako hlavní pokrm je rýže, která je pro Thajce jako pro nás chleba a pečivo. Budete-li v Thajsku déle, může se z vás stát milovník rýže. Thajci jsou proslulí pěstitelé rýže, na výběr je nepřeberné množství druhů, jedna lahodnější než druhá. K rýži se nejčastěji podává curry, což jsou kousky masa a zeleniny v různě pálivé omáčce. Z masa je nejvíce rozšířené kuřecí, rybí a mořské plody. Stále častěji se můžete setkat i s hovězím a vepřovým. Jako příbor slouží buď jídelní hůlky (zdaleka ne tak často, jak byste předpokládali), nebo lžíce a nůž. Do úst se vkládá pouze lžíce, vidlička slouží jen k nahrnování potravy na lžíci. Dodržujte velikosti porcí a tempo jídla podobné jako vaši spolustolovníci. V žádném případě se ale neostýchejte, Thajci rádi vidí, že vám chutná. Pokud vám nabídnou nějakou specialitu (např. vařené či smažené kuřecí pařátky nebo žáby), pokuste se ji alespoň ochutnat. Vaši hostitelé budou potěšeni a vy velice stoupnete v ceně. Mějte na paměti, že stravování je otázkou kulturních zvyklostí, a pokud se překonáte, můžete zjistit, že některé chutě pro nás zprvu nezvyk lé, mohou být i lahodné. Thajské jídlo bývá velice pálivé, a to i tehdy, pokud poprosíte o úpravu „mai phet“ (vyslov maj phet), tj. nepálivé. K rýži si tedy nabírejte ostatní přílohy v menším množství, abyste mohli případnou pálivost zajíst právě rýží.

Oslovení
V pracovním styku se používá oslovení Khun (vyslov kchun) a vaše jméno. Toto oslovení je projevem úcty, znamená něco jako pán/paní. Takto oslovovat vás dále budou kdekoli, kde vám budou chtít projevit úctu (na úřadě, u lékaře, v obchodě…).
Specifikou Thajska je používání přezdívek. Oficiální thajská jména jsou poměrně dlouhá a složitá. Thajci proto používají jména kratší, např. Ká, Pů, Óm apod. Pro cizince tato jména mohou znít až směšně. Přezdívku si vybírá každý sám. Je naprosto běžné, že se i blízcí přátelé či kolegové znají pouze pod svojí přezdívkou. Budete-li v Thajsku pracovat a pobývat déle, můžete být také požádáni, abyste si vymysleli svoji krátkou přezdívku, kterou vás budou ostatní nazývat (určitě si přezdívku dopředu připravte, pokud má vaše jméno tři a více slabik).

Oblečení
Thajci neradi příliš ukazují svoje tělo a jsou neradi, pokud tak činí druzí. I na plážích můžete vidět Thajce koupající se v tričku a krátkých kalhotách. Zejména v pracovním styku je velmi důležité řídit se heslem „více je lepší“. Muži se při oficiálních jednáních budou dobře cítit v tmavém obleku a světlé košili. Kravatu uzpůsobí celkovému oblečení. Pro ženy je vhodný kostým, může být i světlejší, ale vždy decentní. Halenka by měla mít delší rukávy a jen menší výstřih. Délku sukně volte tak, aby vám při sezení dosahovala ke kolenům. Preferuje-li žena kalhoty, potom vždy dlouhé. Nemějte strach, že vám bude horko, všechny kanceláře, úřady a obchody jsou klimatizované. Po delším jednání dokonce můžete být rádi, že se venku „ohřejete“. V soukromém životě se oblékejte přiměřeně situaci. Mějte jen na paměti, že přílišné odhalení těla je projevem neúcty. Tričkem či košilí s krátkým rukávem, kalhotami či sukní v délce asi ke kolenům nikdy nic nezkazíte. Pouze při návštěvě „Grand Palace“ v Bangkoku musíte dodržovat přísnější pravidla, která vám sdělí buď průvodce, nebo kterákoli turistická kancelář.

Postavení ženy
Jako ve většině asijských kultur postavení ženy není rovnocenné s postavením muže. V souvislosti s rozvojem jak turistického, tak obchodního ruchu se ale pravidla společenského i business styku posouvají směrem k západním hodnotám, a to zejména ve velkých městech či turistických střediscích. V obchodním styku se příliš nepředpokládá, že by to mohla být žena, která vede jednání a má rozhodčí slovo. Slušnost velí zachovat dekorum a přijmout ženu jako jednu z „vedoucích“ při jednání. Avšak pokud se např. k jednání dostaví muž a žena, automaticky se předpokládá, že je to právě muž, který jednání vede.
Je paradoxem, že tradičně v thajské rodině má rozhodné slovo žena. Ta vše organizuje, zařizuje, vede rodinné finance. Tento detail je rozhodným momentem pro okolí při posuzování vztahu mezi mužem a ženou. V restauraci např. číšníci přinášejí účet automaticky ženě. Pokud žena zaplatí, je to pro okolí jasným důkazem manželského svazku mezi mužem a ženou. Pokud ale zaplatí muž, okolí pokládá jeho ženu za placenou společnici.
Jako žena se vyhýbejte jakémukoli kontaktu s mnichy, jste pro ně „nečistá“. Pokud chcete dát mnichovi dar, položte jej na zem (třeba i na ulici), on si ho pak převezme. Jako žena máte přístup jen do některých částí chrámů, vždy buďte dostatečně oblečena (horní díl bez výstřihu a s dlouhými rukávy, kalhoty či sukně alespoň přes kolena, nejlépe ke kotníkům).

Co ještě dodat?
Při obchodním jednání (i při jednání s právníky apod.) je samozřejmostí předání vizitek. Pro váš protějšek je příjemné, pokud máte vizitku v angličtině i thajštině. S překladem by vám měli pomoci v každém obchodě, kde vizitky vytisknou. Vizitky mají nám známý formát a obsahují tytéž údaje jako u nás. Někdy bývá na zadní straně vizitky mapka s vyznačením místa.
Co se dochvilnosti týče, přijďte na jednání vždy včas. Ve většině úřadů a kanceláří (státní i soukromé) se vám budou věnovat v tom čase, kdy bylo setkání domluvené. Počítejte ale i s tím, že můžete čekat (a to např. i hodinu), nebo může být schůzka zrušena a přesunuta na jiný termín. I v tomto případě mějte na paměti, že s úsměvem v Thajsku pořídíte nejlépe.
Pokud otevíráte kancelář či obchod, mějte vývěsní ceduli jak v angličtině, tak v thajštině. Thajsky postačí zcela malý nápis, jednak vás pak Thajci snáze najdou, jednak platíte nižší poplatky.
Při otevření nové provozovny (buď hned na začátku, nebo po určité době) bývá zvykem uspořádat ceremonii posvěcení. Domluvit ji můžete v nejbližším klášteře. Tento náboženský rituál a společenská oslava má přinést prosperitu a množství zákazníků.
Abyste se co nejrychleji seznámili s prostředím a zvyklostmi, kontaktujte některý z expat clubů, které jsou rozeseté po celé zemi. Toto je jeden z nejlepších zdrojů informací jak o soukromém životě, tak o práci či podnikání v Thajsku.

Text a foto: Mgr. Veronika Dvořáková