|
|
Jihlava, která je přirozeným centrem Vysočiny, toho turistům nenabízí málo. Centrum je městskou památkovou rezervací (kterou minulý režim zhyzdil postavením moderního obchodního domu na náměstí), hornickou minulost připomíná hornická naučná stezka, zpřístupněné je tajuplné podzemí a z modernějších dějin se Jihlava pyšní světoznámým skladatelem Gustavem Mahlerem, který tam prožil své mládí.
Ale Vysočina – to je i mnoho dalších historických a turisticky zajímavých měst.
Tři perly v seznamu UNESCO
Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři, centrum Telče, klášterní kostel na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť v Třebíči, jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO.
Jedno z nejkrásnějších měst České republiky je bezesporu Telč. Historické jádro města bylo v roce (1992) zapsané na seznam UNESCO v rozsahu městské památkové rezervace. Telč představuje jedinečné celistvě dochované drobnější středověké město s vodním opevněním, dominantním zámkem dochovaným v podobě pozdně gotických a renesančních přestaveb a s mimořádně působivými frontami městských domů renesančního a barokního tvarosloví kolem náměstí. Původní královská vodní pevnost, která byla založena ve 13. století na křižovatce velmi frekventovaných obchodních cest.
Soubor památek v městské památkové zóně v Třebíči zahrnuje bývalou židovskou čtvrť Zámostí, židovský hřbitov severně od této čtvrti a baziliku sv. Prokopa jako součást bývalého kláštera benediktinů v Třebíči.
Židovská čtvrť, mimořádně uceleně zachovaná v působivém prostředí mezi řekou a skalním masivem severně od vlastního centra Třebíče, se rozvíjela od středověku do 20. století. Tajemná atmosféra křivolakých uliček, temných zákoutí a klenutých průchodů a dalších charakteristických prvků na vás dýchne v židovské čtvrti, která je nyní považována za výjimečný architektonický celek nejen v Evropě, ale i ve světě. Do dnešní doby zde bylo zbořeno pouze pět domů.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou (1994) byl na počest českého světce postaven na počátku 18. století z podnětu opata zdejšího cisterciáckého kláštera. Autorem jedinečného půdorysného a hmotového řešení kostela a celého areálu byl geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichl. Památka na seznamu UNESCO (od roku 1994) reprezentuje originální invenci českého gotizujícího baroka první čtvrtiny 18. století. Pro stavbu v barokně-gotickém stylu je charakteristická kompozice pěticípé hvězdy (půdorys má tvar hvězdy, kostel má pět východů, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů).
Do Pelhřimova za architekturou i za rekordy
Historická města Vysočiny Brtnice, Bystřice pod Pernštejnem, Černovice, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkův Brod, Horní Cerekev, Hrotovice, Humpolec, Chotěboř, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Polná, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Svratka, Telč, Třebíč, Třešť, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou, Ždírec nad Doubravou, Žirovnice. |
Stezka po stavebních slozích je malou encyklopedií architektury. Umožňuje prohlídku architektonických skvostů Pelhřimova a představuje nejcennější stavby ve městě, které se pro množství a hodnotu svých památek pyšní statutem městské památkové rezervace. Během putování na návštěvníka zapůsobí kouzlo čtyř velkých slohových etap – gotiky, renesance, baroka a moderních směrů, včetně kubismu. Stezka blíže seznamuje se 43 objekty a vede po dvou okruzích. Okruh vnitřním městem provádí starým městským centrem s honosnými domy bohatých měšťanů, děkanským kostelem, zámkem pánů z Říčan (starou radnicí), novou radnicí, třemi branami a rozsáhlými pozůstatky městských hradeb. Vnější okruh představuje předměstské kostely, děkanskou zahradu a příklady novější architektury veřejných i soukromých budov.
Kdo není na architekturu, může v Pelhřimově navštívit Muzeum rekordů a kuriozit v jedné z městských bran a celou řadu dalších obřích či jinak rekordních objektů různě po městě.
Náměšť na Oslavou – zámek pro prezidenta Beneše
Zámek v Náměšti vznikl přestavbou z původního hradu. Z jeho mnoha majitelů vynikl Jindřich Vilém Haugwitz. Založil na zámku kapelu, která byla známá po celé Moravě. Také jeho syn Vilém byl úspěšný hudebník, přátel se dokonce s Johannem Straussem. Zámek po roce 1945 krátce sloužil jako letní sídlo prezidenta Edwarda Beneše. Dnes je v něm umístěna cenná kolekce tapisérií. Zámecká knihovna obsahuje 16 tisíc svazků a je zde uložena Bible kralická. Barokní most přes Oslavu patří k nejstarším zachovalým kamenným mostům u nás.
Památný strom v Kamenici nad Lipou
Malebné městečko na pomezí Vysočiny a jižních Čech nabízí hned dva unikáty. Kamenice vznikla počátkem 13. století jako osada při hradu. Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan se nazývala Kamenice u lipky, v roce 1702 dostala dnešní přídomek „nad Lipou“ podle lípy zasazené v zámecké zahradě roku 1248 (dnes volně přístupná). Dodnes je živá, i když v průběhu staletí dostávala pěkně zabrat. V roce 1824 byla koruna stromu sražena bleskem a z lípy se zachovalo torzo kmene se dvěma přízemními větvemi. Na nich si pak tehdejší panstvo postavilo taneční parket. K 750. výročí města byla v parku vysazena její dcera, další lípy ve městě pocházejí z roku 1848 a 1919.
Asi jeden kilometr od města se nachází pak lesní hřbitov Bradlo s kaplí sv. Máří Magdaleny. Je považován za nejkrásnější ve střední Evropě. V jihozápadním svahu se nachází jeskyně zvaná Luteránská či ariánská pec, v níž se podle pověsti tajně scházeli nekatolíci.
Text: -GoGo-
Foto: CzechTourism