Upřímně řečeno, povídat o cykloturistických výletech po nesčetných historických památkách, přírodních zajímavostech a jiných atraktivitách po celé Českomoravské vysočině by vydalo na několik pořádných svazků. Vždyť jen zajímavých měst tam mají ke čtyřicítce, význačných církevních památek téměř osmdesát, technických podivuhodností 10, hradů 12 a z 12 památek zapsaných do světového kulturního dědictví UNESCO v Čechách a na Moravě rovné tři. Podívejme se do nějakého menšího, ale příjemného města – dejme tomu do Světlé nad Sázavou – a podívejme se, co zajímavého se dá kolem něj na kole projet.
Samotnou Světlou nad Sázavou prý založil a pojmenoval sám Karel IV. Podobně, jako v případě objevu svých Varů se v hlubokých hvozdech Vysočiny během lovu ztratil a teprve po dlouhém bloudění ho prosvětlený les přivedl do údolí, jímž se vinula řeka. Tam jej jeho družina našla. Na památku dal část lesa vykácet a založit tu osadu a nazvat ji Světlou.
Skutečný vznik Světlé souvisí s vnitřní kolonizací probíhající od 2. poloviny 12. století. V pamětní knize bývalého vilémovského kláštera je jako jeho majetek uváděna Světlá již roku 1207. Obdobím rozkvětu byla pro Světlou doba následující po době husitské, kdy město získali Trčkové z Lípy. Tento rod vládl celému střednímu Posázaví až do českého stavovského povstání v roce 1618, kdy mu bylo panství zkonfiskováno. Světlá se pak postupně dostala do rukou řady katolických, většinou německých šlechticů. V 18. století zasáhl Světelsko čilý hospodářský ruch, v roce 1855 byla Světlá povýšena na město.
Historie Světlé je poznamenána sklem a kamenem. Počátek sklářství na Světelsku byl umožněn velkou plochou zdravých lesů – ve sklářských hutích se topilo převážně dřevěným uhlím, které se vyrábělo především z buků. Vznik sklářství se datuje do roku 1720, kdy ještě byly v této oblasti jedlo-bukové lesy. Ruku v ruce s výrobou skla šlo i jeho zušlechťování, leštění a broušení. Na Světelsku bylo množství drobných skláren, z nichž největší – josefodolská – byla přestavěna v roce 1861 z bývalé papírny. V roce 1967 se začalo s budováním nové velké sklárny – dnešní a.s. Sklo Bohemia.
Dalším významným odvětvím je těžba žuly a její zpracování, přestože je mnohem mladšího data než sklářství.
|
Jednou z nejhezčích staveb města je zámek stojící na levém břehu Sázavy. Zámek tvoří jednopatrová budova o čtyřech křídlech, která uzavírají nádvoří s kašnou. Hlavní vchod do zámku se nachází uprostřed západního křídla a druhým klenutým vchodem ve východním křídle se vstupuje do anglického parku.
Další význačnou stavbou ve Světlé nad Sázavou je budova radnice z přelomu 18. a 19. století, která byla do dnešní podoby přestavěna v roce 1926. Patří dnes k nejkrásnějším domům ve Světlé.
Okolím Světlé nad Sázavou prochází několik vydařených cyklostezek. Začínají povětšinou na náměstí Trčků z Lípy.
Okruh k Lipnici nad Sázavou umožňuje prohlídku světelského zámku a parku s několika rybníky. Vede krajinářsky hodnotnou scenérií až do Lipnice nad Sázavou s gotickým hradem z počátku 14. století, jehož úkolem bylo chránit obchodní stezku z Havlíčkova Brodu do Humpolce. Nedaleko vstupu do hradu je Haškův domek, kde žil a zemřel spisovatel Jaroslav Hašek. V blízkém hostinci „U České koruny“ Hašek žil a psal své nejznámější dílo „Osudy dobrého vojáka Švejka“. Asi 40kilometrový okruh vede i krásnými posázavskými lesy.
Za vydrami do Pavlova je název cyklotrasy zaměřené spíš na živou přírodu. V Pavlově je totiž Stanice ochrany fauny. Její pracovníci zde ochraňují vzácné a ohrožené druhy živočichů. Jedním z programů je ochrana vydry říční a chov ohrožených druhů sov. Je zde rovněž útulek pro handicapovaná zvířata. Stanice je přístupná veřejnosti od 1. května o víkendech a v pracovních dnech od 13. hodiny.
Další trasa vede přes útulnou hospůdku a empírový zámeček ve Vilémovicích a kolem vojenského hřbitova v Dolních Březinkách. Cyklotrasa končí opět ve Světlé.
Další cyklovýlet ze Světlé může vést k březové aleji u Kysibelského dvora. Kysibelský dvůr leží při silnici z Habrů do Leštiny a za ním se nachází nádherná alej, tvořená 177 břízami bělokorými. Cesta zpět do Světlé vede přes Sázavku, Ovesnou Lhotu a Druhanov.
Z náměstí Trčků z Lípy se můžete přes Závidkovice vydat ke kamennému kříži z roku 1832, ale hlavně k památníku zrušení roboty z roku 1898, který stojí poblíž Nové Vsi. Na cestě je příjemné pokochat se panoramatickými výhledy a zastavit se u zbytků bývalého dvora Rozinov. Na cestě nakonec minete malý rybníček sloužící k uložení bukové kulatiny na výrobu sklářských forem, což je neklamná známka toho, že areál po levé ruce jsou sklárny Sklo Bohemia, a.s., Světlá nad Sázavou.
Cyklotrasa s názvem Ke studánce do Nezdína vás seznámí s půvabnými církevními památkami. Do Horního Nezdína se dostanete přes Opatovice. V lesním údolí pod Nezdínem najdete kapli se studánkou, kam chodila každoročně procesí ze širokého okolí. Za socialismu byly poutě samozřejmě zakázány. Obnoveny byly opět po roce 1989 a konají se vždy koncem května. Když budete pokračovat po hlavní silnici do Ledče nad Sázavou, můžete navštívit zdejší hrad s muzeem historie města a řemesel. Na levém břehu řeky stojí goticko-renesanční kostel sv. Petra a Pavla. Jeho zvláštností je renesanční klenba s žebrovím z pálené hlíny, které imituje síťovou gotickou klenbu. Tato práce ledečských hrnčířů je evropským unikátem. Na cestě zpět se zastavte ve Vilémovicích u pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého a podivte se pohledem na 1500-2000 let starý tis červený s obvodem kmene 310 cm.
Do Lipnice vás pozve ještě jedna trasa, a to sice Ke třem gotickým kostelům.
V lipnickém podhradí stojí tři kostely: sv. Martina v Dolním Městě, sv. Jiří v Řečici a sv. Markéty v Loukově. Všechny jsou dochovanými svědky gotického umění, architekturou počínaje a nástěnnými malbami konče. Pojedete přes Závidkovice a Dolní Město, kde potkáte dřevěnou zvonici se zděným přízemím a první ze tří gotických kostelů, pocházející zřejmě již z konce 13. století. Druhý kostelík, zasvěcený sv. Jiřímu z roku 1352, objevíte ve vesničce Řečice. Pokračovat budete přes Záběhlice do Proseče a Kaliště, kde se nachází rodný dům světoznámého dirigenta a skladatele Gustava Mahlera. Třetí gotický kostel, tentokrát sv. Markéty, na vás čeká na místě zaniklé vsi Loukov. Do Světlé se vrátíte přes Dolní Březinku.
Následující výlet povede poněkud do kopce, vydáte se kolem Melechova. Melechov je kopec vysoký 709 m s věží, která jistou dobu sloužila i jako rozhledna, ale dnes už ji koruny stromů přerostly. Dojedete k němu přes obce Trpišovice, Bojiště a Kouty. K Melechovu vede úzká asfaltová silnička kolem rekreačního střediska Rohule, odkud se na vrchol dostanete prudkým stoupáním po turistické značce. Cestou zpět si užijete nádherný sjezd. Do Světlé se budete vracet kolem již zmíněného gotického kostela sv. Markéty v Loukově.
Vydáte-li se přes Dobrou Vodu a Okrouhlici, čeká vás Žižkův památník a studánka, ze které prý vojevůdce pil při pronásledování křižáků po vítězství u Kutné Hory. Pravil, že je to „dobrá voda“, a studánce to už zůstalo. V Lučici potkáte další vzácný gotický kostel sv. Markéty zapsaný již roku 1352 v Rejstříku desátkovém. Z někdejší tvrze v Okrouhlici se stal zámek a z něho po roce 1948 továrna na porcelán. V místní škole se roku 1890 narodil později světově proslulý malíř, grafik a ilustrátor, národní umělec Jan Zrzavý. Žil zde až do své smrti v roce 1977. Do Světlé se vrátíte přes Babice a Novou Ves.
Při cestě inspirované Gustavem Mahlerem navštívíte mnohá místa, kde jste už byli při předcházejících vyjížďkách. Projedete obcemi Závidkovice a Radostovice, minete Dolní Město a přes Záběhlice se dostanete do Proseče a Kaliště. Tady se můžete občerstvit odpočinkem a návštěvou hostince – rodného domu známého dirigenta a muzikanta Gustava Mahlera. Hostinec je současně zařízen jako výstavní a koncertní sál. Další zastávkou bude Humpolec, město, které založil Řád německých rytířů ve 12. století. V minulosti zde žili vedle sebe katolíci, evangelíci a židé. Každá komunita obývala určitou část města a stavěla si svoje vlastní svatostánky i světské budovy. Humpolec se poslední dobou dostal do povědomí lidí díky pivovaru Bernard a díky památné větě z českého filmu Marečku, podejte mi pero! „Hliník se odstěhoval do Humpolce!“ V září 2002 byla za přítomnosti obou scénáristů filmu, Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, odhalena pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci, člověku, kterého nikdy nikdo ani ve zmíněném filmu neviděl, a přesto ho zná téměř celý národ. Žulový kámen s pamětní deskou je umístěn v parku Stromovka.
Do Světlé se vrátíte přes Čejov, Kejžlici a Dolní Město.
-dva-
foto Informační centrum Světlá nad Sázavou