Při pěším putování i při vyjížďkách na kole či autem naleznete na Vysočině stavební památky, které v krajině zanechaly předchozí generace. Vybrat si můžete putování po hradech a zámcích, po Santiniho památkách, za pozůstatky židovského osídlení, po stopách Gustava Mahlera či za tradicí betlémářství. O bohaté historii vyprávějí památky archeologické i písemné, muzejní sbírky i četné památky stavební.
Za památkami UNESCO
Jedno z nejprestižnějších ocenění – zápis na Seznam světového dědictví UNESCO – se dostalo třem místům kraje Vysočina. Telči, jejíž historické náměstí s renesančními štíty měšťanských domů a arkádovými podloubími tvoří spolu s renesančním zámkem výjimečný architektonický celek, poutnímu kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou pro mistrovskou kompozici barokní stavby se symbolikou pěticípé svatojánské hvězdy, jejímž autorem je architekt Jan Blažej Santini Aichl, a komplexu unikátně zachovaného židovského města se dvěma synagogami a hřbitovem a románsko-gotické bazilice sv. Prokopa v Třebíči.
Návrat do středověku
K návštěvě zve řada hradů, zámků a tvrzí jako svědků staletých dějin. Z romantické krajiny vystupuje pohádkový hrad Pernštejn, který nebyl nikdy dobyt a patří tak k nejlépe dochovaným gotickým hradům u nás. Hrad Lipnice nad Sázavou nabízí kromě dalekého rozhledu po okolní krajině i letní vystoupení hudebníků, divadelníků i šermířských skupin. Původně obranný hrad Roštejn přestavěný na renesanční lovecké sídlo nabízí tajuplné noční prohlídky a do středověku zde mohou návštěvníci nahlédnout během Historického hodokvasu nebo Šermířských slavností. Dobovou atmosféru lze vychutnat během letních slavností také na upravené hradní zřícenině Orlík u Humpolce nebo na nádvoří hradu Ledeč nad Sázavou, řinčení ostruh a ržání turnajových koní provází Rytířské klání v Bystřici nad Pernštejnem.
Cestou zámků a klášterů
Návštěvníky renesančního zámku v Náměšti nad Oslavou zaujme knihovna s více než 10 000 svazky, vzácná sbírka nástěnných koberců i historické postavy, které v létě zámek oživují. Bohatou hudební tradici má barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou, který je obklopen rozlehlým parkem ve francouzsko-anglickém stylu. I mnohá další bývalá panská sídla jsou svědectvím bohatství šlechtických rodů. Na zámku v Žirovnici dokumentují dnes muzejní sbírky historii výroby perleťových knoflíků, jíž bylo město proslulé v polovině 19. století, v Moravských Budějovicích jsou vystavena zaniklá venkovská i městská řemesla, v klasicistně upraveném zámku v Přibyslavi poznáte hasičskou techniku. Součástí expozice na zámku v Polné jsou historické hodiny, v zámeckém areálu v bývalém cisterciáckém klášteře ve Žďáru nad Sázavou lze navštívit Muzeum knihy, na zámku ve Velkém Meziříčí je představena historie mostních a silničních staveb a na hradě Kámen je umístěna unikátní expozice jednostopých vozidel. V zámku v Novém Městě na Moravě sídlí Horácká galerie s expozicí českého klasicistního sochařství, bohatá sbírka výtvarného umění je součástí muzea v raně barokním zámku v Chotěboři, umělecké a muzejní sbírky jsou umístěny v zámku Říčanských v Pelhřimově. Místem kultury a umění bývaly v minulosti kláštery. Jedním z nejstarších civilizačních center Českomoravské vrchoviny je premonstrátský klášter Želiv, jehož klášterní budovy jsou cenným uměleckým souborem. Barokní nástěnné fresky a cenný mobiliář mohou návštěvníci obdivovat také při prohlídce premonstrátského kláštera v Nové Říši.
Svěží zážitky z odkazu našich předků
Živoucí tradice je základem mnoha lidových slavností, poutí, masopustních veselic a hodů. Tisíce návštěvníků přijíždí na Mrkvancovou pouť (září) do Polné nebo Bítešské hody (říjen) do Velké Bíteše. Morový průvod (září) v Brtnici je pořádán na počest odvrácení morové rány, která město postihla v roce 1715, Jihlavský havířský průvod (červen) s více než stoletou tradicí je alegorií někdejšího bohatství a slávy královského horního města. Městská slavnost Barchan v Jemnici (červen) připomíná slavnostní vjezd královny Elišky Přemyslovny v roce 1312 do městských bran.