Jekatěrinburg – město na hranici Evropy

Kdysi hornické a průmyslové město dnes usiluje o to, aby se stalo atraktivní turistickou destinací. Právě na podporu zauralského cestovního ruchu se letos na jaře ve spolupráci s cestovní kanceláří Jason Travel konal fam trip do centra Sverdlovské oblasti. Pozváni byli tuzemští představitelé cestovního ruchu a médií, na které čekal nabitý třídenní program. A redakce COT business byla u toho.

O původu názvu města se vedou spory. Místní tvrdí, že nese jméno buď po manželce zakládajícího císaře Kateřině I., anebo po svaté Kateřině. Jisté ale je, že Jekatěrinburg byl založen v listopadu 1723 Petrem I. jako město s velkým průmyslovým a především zbrojním potenciálem. Právě kvůli výrobě zbraní tam až do 90. let 20. století neměli přístup žádní cizinci.

Cizinci do 90. let minulého století do Jekatěrinburgu nesměli, dnes je město vábí

Současnost města na hranici dvou kontinentů je ale docela jiná. Jekatěrinburg je hlavním městem Sverdlovské oblasti na středním Uralu. V rámci snahy přitáhnout pozornost turistů a cestovních kanceláří v posledních letech stále častěji usiluje o pořadatelství velkých mezinárodních událostí. V roce 2018 se tak stane jedním z měst, která budou hostit světové mistrovství ve fotbale, zálusk si jekatěrinburští dělali dokonce i na pořádání světové výstavy EXPO v roce 2020. Kousek za Ural ale kromě událostí světového formátu láká i nedotčená příroda, neobvyklé sakrální památky, hutnická historie a fakt, že Jekatěrinburg je se svými 140 konstruktivistickými stavbami muzeem tohoto stavebního stylu pod širým nebem.

Století funkcionalismu

„Rusové jsou proslulí svým přístupem k architektonickému dědictví. Po skončení jedné politické éry mají tendence začít všechno znovu a jinak, architekturu nevyjímaje,“ vysvětluje koordinátor cesty Anton Potapov. Za oběť socialistickému stavebnímu boomu minulého století tak padla naprostá většina původních uralských staveb, na jejichž místě dnes najdete právě objekty konstruktivistické. Ty jsou nezdobné, důraz byl kladen na praktičnost a užitkovost budovy. Ideálně měla mít každá stavba zároveň tvar jiného konkrétního objektu. A tak ve městě stojí sportovní areál Dinamo, který má podobu za­oceánské lodi, zatímco Centrální pošta stojící o kus dál, má při troše fantazie připomínat traktor.

Nepřehlédnutelnou součástí Jekatěrinburgu je Sevastjanovův dům – výstavní pestrobarevné sídlo, které si nechal postavit jeden ze zámožných úředníků. Svého přepychového stavení si ale tak považoval, že pro jistotu bydlel v dřevěném domku ve dvoře. Sevastjanov už svou vilu dávno neobývá, dům ale stojí dál a dělá parádu celému městu.

Přímo v centru Jekatěrinburgu najdete Náměstí roku 1905, na kterém stojí radnice a památník bolševického vůdce V. I. Uljanova, známějšího pod přezdívkou Lenin. V těsné blízkosti jeho sochy vyrůstá každý rok v zimě ledové městečko.

Jelcinovo centrum připomíná život a politickou dráhu zdejšího rodáka

Dominantou města je mrakodrap Vysockij, který s dvaapadesáti patry měří 206 metrů. Název jednak odkazuje k tomu, že je nejvyšší stavbou ve městě, v druhé řadě vzdává hold ruskému hudebníkovi Vladimíru Vysockému. Ten má v mrakodrapu dokonce i muzeum, a to navzdory faktu, že v Jekatěrinburgu byl jen jednou v životě a příliš si ho neoblíbil.

V blízkosti řeky Iseť leží místo připomínající britskou hudební skupinu Beatles. Silueta skupiny na jedné ze zdejších zdí je doplněna o duhové heslo. The love you take is equal to the love you make, volá Jekatěrinburg. Jen o kousek dál překvapí ještě jeden počin současného pouličního umění – z trávy vykukuje obrovská betonová klávesnice.

Významným projevem ruské současnosti je pak Jelcinovo centrum. Muž, který přispěl k rozpadu Sovětského svazu a stal se prvním prezidentem Ruské federace, se narodil v obci Butka nedaleko Jekatěrinburgu. Jeho život, politickou cestu i památku dnes připomíná místní centrum s podmanivým muzeem a kamenným památníkem politika, jediným v celém Rusku. Interaktivní výstava vás vtáhne do ruské reality minulého století. Posedíte si v autobuse, kterým Jelcin jezdil do práce ještě před prezidentským mandátem, vyslechnete si rozhodující projev a nebudete chybět ani u toho, když ve své prezidentské kanceláři nad šálkem čerstvě uvařené kávy abdikuje.

Za návštěvu stojí i muzeum výtvarného umění, jehož hlavní chloubou je takzvaný Uralský klenot. Litinový pavilon zdobený figurálními motivy vznikl při příležitosti světové výstavy v roce 1900 v Paříži. Expozice je doplněna o sbírku litinových výrobků, které se ve Sverdlovské oblasti historicky těší velké oblibě. Jako suvenýr si je také rádi odvážejí turisté. Zajímavé je, že figurky jsou uvnitř duté – jsou tím cennější, čím tenčí mají stěny.

Ve městě najdete i „Bílý dům“, který je budovou vlády, konstruktivistický hotel Iseť, jenž dříve sloužil jako ubytovna pro mladé důstojnické rodiny a minout byste neměli ani jekatěrinburskou Literární čtvrť se sochou ruského spisovatele Alexandra Puškina a celou řadou muzeí.

Pravoslavné monumenty

Významným pravoslavným centrem je chrám Všech svatých Na krvi. Před 13 lety vznikl na místě, kde stával Ipaťjevův dům. Ten byl majiteli v roce 1918 zabaven, aby v něm byl vězněn a později i zavražděn car ­Mikuláš II. Alexandrovič se svou ženou a pěti dětmi. Určitou dobu byla budova dokonce národním památníkem, v roce 1977 byla však na příkaz Borise Jelcina srovnána se zemí. Na prázdném prostranství časem vyrostl kříž, dnes tam stojí chrám se zvonicí a s expozicí věnovanou svatořečené carské rodině. Jedno jeho křídlo slouží patriarchovi.

V lesích asi 15 kilometrů od Jekatěrinburgu stojí chrámový komplex Ganina Jama – mužský pravoslavný klášter. Areál vznikl na místě sedmi důlních šachet, ve kterých byly nalezeny ostatky většiny členů carské rodiny. Ve stínu stromů tu stojí sedm tradičních dřevěných kostelů a památník posledního ruského cara a jeho nejbližších.

Chrám Všech svatých Na krvi vyrostl na místě domu, v kterém byl zavražděna carská rodina Romanovců	Skanzen Nižňaja Sinjačicha, muzeum lidového umění a tradičního životního stylu Sverdlovské oblasti

Lidové tradice zážitkovou formou

Sverdlovská oblast nabízí alternativy i pro cestovatele, které láká nahlédnout do tradičního ruského folkloru. Stavitelské krásy uplynulých staletí jsou k vidění ve skanzenu Nižňaja Sinjačicha asi sto osmdesát kilometrů od hlavního města oblasti. Obci dominuje zdobný chrám Spasitele a proměny Páně vybudovaný ve stylu ruského baroka, o jehož záchranu se zasloužil místní aktivista Ivan Samojlov. Průvodkyně Lada Slobodjanik dodává: „Jezdil s manželkou každý víkend celých 40 let a postupně restauroval poničený kostel.“ Původní dřevěné stavby skanzenu do vesnice dovezl svépomocí z různých koutů Sverdlovské oblasti. Celý folklorní areál slouží jako muzeum lidového umění a tradičního životního stylu. Můžete si prohlédnout typické květinové malby a dveře vám otevře i tradiční ruská kovárna, hasičská zbrojnice a obyčejná domácnost. Mimo jiné se také dozvíte, jak se v 18. století žehlilo prádlo a proč muži sedávali u oken, která vedla do dvora.

Ve vesnici Mironovo vás přivítají členové folklorního spolu Bjerjegiňa

Už jen pár kilometrů od skanzenu vás, oděni v barevných krojích, chlebem a solí přivítají členové folklorního spolku Bjerjegiňa (v překladu něco jako člověk, ochránce, talisman) ve vesnici Mironovo. Prostřednictvím divadelního představení tu předávají dalším generacím i cizincům ruské lidové tradice. Uvidíte masopustní průvod, rituály spojené se zaháněním zimy i zvyky typické pro původní ruskou svatbu.

Zlatavé odlesky těžby

Jak už bylo uvedeno, Jekatěrinburg byl založen jako centrum těžby z uralského horského masivu a zároveň ústředí zbrojního průmyslu. Industriálně využitelné kovy však nejsou jediným nerostným dědictvím, které se v blízkosti města dá těžit. Nedaleké městečko Berjozovsky prý stojí na zlatě. „V roce 1745 došlo k prvnímu nálezu, a tak začaly vznikat zlaté doly a neotálelo se ani s průzkumy zlatonosných řek. V Berjozovskym jsou i dvě muzea věnovaná drahému kovu. Zájemci dokonce mohou nahlédnout do jedné ze skutečných šachet, ve které se cenná komodita těžila,“ vypráví česky hovořící průvodkyně. O 70 kilometrů dál se pak nachází městečko Rež, které je obklopeno více než 40 doly. Díky rozsáhlým nerostným nalezištím se Sverdlovská oblast na přelomu 18. a 19. století stala světovou špičkou v hutnické těžbě, práci s cennými kovy a v broušení drahých kamenů.

Foto: Sabina Stehnová