O Chorvatsku se s oblibou hovoří jako o nejoblíbenější zahraniční destinaci českých turistů. Zakládá se ale toto tvrzení na pravdě? A pokud ano, bude tato pozice tak jistá i v budoucnu? Jaké proměnné jsou ve hře a které destinace případně mohou Chorvatsko předstihnout? To jsou otázky, které by si měl klást každý, kdo má Chorvatsko v nabídce.

Čím se popularita měří? To je kruciální otázka. V zájmu objektivity je totiž třeba konstatovat, že jedničkou je Chorvatsko toliko v počtu přenocování českých turistů, nikoli v počtu osob. V tomto ohledu již bylo vystřídáno Rakouskem, které profituje ze skutečnosti, že má co nabídnout jak v létě, tak v zimě. Chorvatští hoteliéři naopak musejí spoléhat většinou jen na letní sezonu…

V Chorvatsku je k dispozici cca 57 785 hotelových pokojů

Chorvatsko se sice prezentuje jako celoroční destinace a tamní turistická centrála všemožně upozorňuje na to, že kromě pláží země nabízí také historické památky, řeky, vysoké hory a národní parky, statistiky ale jednoznačně potvrzují fakt, že hlavním potenciálem destinace je moře. Turisté nejčastěji strávili dovolenou v jadranském regionu, jehož podíl na celkové návštěvnosti dosahuje 89,3 procenta. Pakliže během prvních osmi měsíců loňského roku zavítalo do Chorvatska 12,4 mil. turistů, víc než 11 milionů z nich si za cíl zvolilo Jadran. „Jedním z nejnavštěvovanějších míst je Istrie s podílem 25,1 procenta, kam zavítalo 3,1 milionu turistů. Dalšími populárními destinacemi chorvatského pobřeží jsou Split a Primorje. Do chorvatského vnitrozemí pak zavítalo celkem 1 320 225 turistů. Do Záhřebu vyrazilo na výlet v období od ledna do srpna loňského roku 739 231 turistů,“ uvedlo Chorvatské turistické sdružení ve své listopadové tiskové zprávě.

Češi na Jadranu

Popularita Chorvatska mezi českými turisty je samozřejmě dána historicky – Jadran byl jednou z prvních destinací, kam Češi počátkem minulého století začali hromadně cestovat, a také jednou z mála oblastí, kam bylo možno relativně svobodně cestovat i za minulého režimu.

Graf 1: Šest hlavních zdrojových trhů chorvatského incomingu dle počtu hostů ubytovaných v HUZ v roce 2016 (v tis. osob)	Graf 2: Mezinárodní příjezdy do Chorvatska dle druhu dopravy v roce 2016 (v tis. osob)
Zdroj: Odhad Canadean	Zdroj: Odhad Canadean

Počtem příjezdů patří Česká republika dlouhodobě mezi šest nejdůležitějších zdrojových trhů chorvatského incomingu. Potvrdilo se to i v loňském roce – podle statistik Chorvatského turistického sdružení (CNTB) navštívilo zemi od ledna do konce srpna loňského roku více než 600 000 Čechů, což stačilo na šesté místo. Průzkum, který pro Chorvatské turistické sdružení provedla společnost Kantar TNS, ukázal, že 59 procent Čechů bylo v Chorvatsku alespoň jednou v životě, 18 procent z nich dokonce čtyřikrát a více. Většina Čechů podle uvedeného průzkumu tráví svou letní dovolenou v přírodě na čerstvém vzduchu nebo se věnuje sportovním aktivitám. Více než 40 procent respondentů pak dává přednost dovolené u vody, ať už jde o relaxaci na pláži, koupání, potápění či vyjížďky na lodi. K vyhledávaným dovolenkovým aktivitám patří i návštěva kulturních a historických památek (31 %). Naopak večírky v nočních klubech nebo organizované zájezdy s naplánovaným programem české turisty moc nelákají. Češi podle průzkumu preferují především cenově dostupné destinace (68 %). ­Neméně důležitá je pro ně bezpečnost v místě pobytu (58 % dotázaných).

Ve světle nových trendů

S trochou nadsázky se dá říci, že láska k chorvatským plážím se u nás dědí z otce na syna. Ale ani to není zárukou, že se žebříček preferencí v budoucnosti nezmění – vše se bude odvíjet od ekonomické a zejména pak bezpečnostní situace v různých Evropských zemích. Stačí se podívat na změny v poptávce po Řecku, Itálii, Turecku či dalších zemích… V tomto ohledu má Chorvatsko relativně slušnou pozici – v aktuálním žebříčku Global Peace Index mu patří hezké 26. místo. To se ale na druhou stranu může (čistě teoreticky) stát pro české turisty jedním limitujícím faktorem. Poptávka po bezpečných destinacích bezesporu poroste a dokáže-li Chorvatsko tuto svoji stránku ještě posílit a především pak náležitě prodat, mohly by ceny ubytování na Jadranu poskočit směrem vzhůru. A to by jistě velké části českých turistů přílišnou radost neudělalo. Jejich pozornost by se mohla upřít k některým konkurenčním destinacím, například Černé Hoře či Bulharsku… Radek Tyl z CK Adria Sun, jeden ze specialistů na Chorvatsko, však tyto obavy mírní. Chorvatsko se podle jeho slov v důsledku vyšší poptávky „západní“ klientely sice stane dražší destinací, pro české turisty to ale prý nebude představovat zásadní problém. Ani podle Martina Lehockého z CK Vítkovice Tours nepůjde o skokové zvyšování cen, i přes určité navýšení by podle něj měly zůstat zájezdy pro české spotřebitele na akceptovatelné úrovni.
  

 
Podobný vliv může mít i snaha o neustálé zvyšování kvality služeb, které jsme v Chorvatsku v posledních letech svědky.

Země se dostala do hledáčku zahraničních investorů, kteří začínají na pobřeží Jaderského moře budovat luxusní resorty. Chorvatsko zkrátka pomalu zbrojí do bitvy o bonitnější klientelu. Jak se asi budou ceny v destinaci dále vyvíjet, je nabíledni… Heslem posledních let je přitom wellness. Investoři tím reagují především na poptávku rusky hovořící klientely, která hledá náhradu za turecké lázně a luxusní egyptské resorty. Chorvatsko sice zatím nemá příliš bohatou infrastrukturu pro tento typ cestovního ruchu, některé hotelové společnosti (např Maistra v Rovinji) mohutně investují do svých zařízení, svá ubytovací zařízení transformují do opravdových wellness hotelů a přicházejí s nabídkami vícedenních wellness programů. Stejný trend je ostatně patrný i v dalších zemích regionů, tedy ve Slovinsku, Bulharsku či Rumunsku.

Graf 3: Výdaje zahraničních návštěvníků Chorvatska v letech 2011–2020 (v mil. USD)

Zdroj: Canadean, WTTC, UNWTO

S ohledem na dosavadní vývoj cestovního ruchu v zemi je trochu s podivem, jak málo má země hromadných ubytovacích zařízení. V loňském roce registrovaly chorvatské oficiální statistiky jen 664 hotelů. Konkurenční Bulharsko jich pro srovnání mělo 2 090. Nedostatek ubytovacích kapacit v kombinaci s vysokou poptávkou jsou na jedné straně ideální kombinací pro zvyšování cen hotelového ubytování, na druhé straně živnou půdou pro více či méně legální aktivity soukromých ubytovatelů. Příklad? Jen v málo destinacích zažila služba Airbnb takový rozmach jako právě v Chorvatsku. V roce 2015 mohli uživatelé této aplikace vybírat z nabídky ubytování v téměř 51 000 bytů a dalších nemovitostí na území Chorvatska, což je o 85 procent víc než v roce 2014. A počet těch, kteří některé z nabídek využili, se mezi roky 2014 a 2015 zvýšil asi o 122 procent. To jistě není úplně příjemná zpráva pro cestovní kanceláře. Pakliže dosud jejich prostřednictvím přijížděla do Chorvatska asi třetina všech zahraničních turistů, dá se předpokládat, že se tento podíl v příštích letech ještě sníží.

Graf 4: Vývoj počtu HUZ v Chorvatsku v letech 2011–2020

Zdroj: Canadean, Croatian Bureau of Statistics, Trade Press

Nedostatek oficiálních ubytovacích zařízení začíná být pro cestovní kanceláře problémem. Větší zájem ze strany britských, skandinávských, francouzských a polských turistů se podle Martina Lehockého z cestovní kanceláře Vítkovice Tours již v loňském roce projevil v tom, že se někteří touroperátoři potýkali s nedostatkem určitých typů ubytovacích a zejména pak hotelových kapacit. Že měli výhodu ti, kdo mají s chorvatskými poskytovateli služeb dlouhodobé vazby a „obchodně-přátelské vztahy“, je nesporné.

Chorvatský cestovní ruch v číslech

Počet turistů ubytovaných v HUZ v Chorvatsku

Zdroj: Croatian Bureau of Statistics; Odhad pro léta 2016–2020: Canadean

RevPAR v Chorvatsku dosahuje průměrně 101,6 USD

Chorvatsko navěky?

Zkrátka a dobře, opět se potvrzuje pravdivost onoho okřídleného „nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní“. Dá se předpokládat, že v několika nejbližších letech se na pozici Chorvatska jako „destinace číslo jedna“ (měřeno počtem přenocování) nic zásadního nezmění, v dlouhodobém horizontu se však tato jistota už tak neotřesitelná nezdá. Otázka ale je, kdo a za jakých okolností by mohl Chorvatsko sesadit z jeho piedestalu. Podle námi oslovených specialistů na chorvatský trh bude pozice této destinace minimálně ve střednědobém horizontu nezpochybnitelná. „Dle mého názoru zůstane Chorvatsko destinací číslo jedna i v nadcházejících letech, stále více mu bude konkurovat Bulharsko,“ říká například Radek Tyl z brněnské cestovní kanceláře Adria Sun. Podobně se vyjadřuje také Martin Lehocký z cestovní kanceláře Vítkovice Tours, který rovněž vidí potenciál nejen v „nově objeveném“ Bulharsku, ale třeba také Řecku nebo Itálii. „Všechny tyto dovolenkové cíle jsou určitě zajímavé, atraktivní i cenově dostupné, přesto si nemyslím, že by v nejbližších letech mělo Chorvatsko přijít o své prvenství,“ uzavírá Lehocký.

Nezpochybnitelnou roli budou jistě hrát i marketingové aktivity jednotlivých destinací a další faktory. Jak to vidíte vy? Napište nám!

(Článek čerpá z dat poskytnutých agenturou CzechTourism)
Foto: Shutterstock.com

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business a iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz