Jak se neztratit v labyrintu paragrafů – Ochrana osobních údajů

Tak, a je po prázdninách. Předpokládám, že čtenářů tohoto časopisu se týkají spíše dovolené než prázdniny, ale období prázdnin zůstává v každém z nás, bez ohledu na to, jestli se nás týkají dovolené či nikoli. Tedy zpět do reality, konkrétně k osobním údajům a jejich ochraně. Toto téma totiž s činností cestovních kanceláří a agentur, ale také hotelů či rezervačních systémů, velmi úzce souvisí.

Ochrana osobních údajů u nás začala být tématem na přelomu milénia a vyústila v poměrně známý zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění. Kdo by si ale myslel, že je to jediný zákon, který upravuje problematiku osobních údajů, mýlil by se. Pro zajímavost – osobními údaji se zaobírá hned několik zákonů, vyhlášek, nařízení a nálezů, tedy přesněji řečeno dvacet! Ne, nebojte se, nebudu tady vyjmenovávat všechny, ale namátkový výběr mi nemůžete upřít. Příkladně se tedy jedná o zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, v platném znění, pak třeba zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, dále pak například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění. Také bychom neměli zapomenout na zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění. To uvádím záměrně, aby si čtenář uvědomil, že ochranu osobních údajů nelze brát na lehkou váhu. A jako pikantnost na závěr mého příkladného výčtu uvádím zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, v platném znění.

Co to je osobní údaj, už řeší jiný článek v tomto čísle, nicméně by bylo příjemné vyjasnit si některé omyly. Samotné jméno a příjmení bez dalšího nemusí být ještě osobním údajem. Osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů, tedy rozumějte já nebo vy, se považuje za určený nebo určitelný, jestliže jde subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat na základě čísla nebo jednoho či více prvků specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.

Pak také ještě existuje citlivý osobní údaj, kterým je takový osobní údaj, který vypovídá o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů. To zní hrozně, viďte? Umíte si představit sexuální život subjektu? Já moc ne… Citlivým údajem je rovněž biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů.

Je tedy jasné, co je osobní údaj a co citlivý osobní údaj. Dál zákony o ochraně osobních údajů řeší, kdo a jak je oprávněn s osobními údaji nakládat atd. Důležitou roli na tomto poli hraje nepochybně Úřad na ochranu osobních údajů, který je v posledních letech velice aktivní. Doporučuji jej nepodceňovat, neboť může uložit pokutu až do maximální výše dvaceti milionů korun českých, což už je znatelná újma. Podnikatelům nemusím připomínat, že pokuta uložená ÚOOÚ rozhodně není uznatelná jako daňově způsobilý náklad. Jinými slovy – platí se z čistého zisku a nelze ji odepsat jako náklad. Takže obecná rada je jasná: člověk musí přemýšlet, zda potřebuje osobní údaje třetí strany, jak s nimi bude zacházet, kdo k nim má přístup a kam se event. údaje posílají a proč. Existují totiž v dnešním světě instituce, které ochranu osobních údajů nemusejí respektovat. To je ale jiná kapitola a je-li to dobře, nechávám na laskavém čtenáři. Tady dochází na ono antické „O tempora! O mores!"…

 

			Michal Kroft			Autorem textu je Michal Kroft,
Managing Partner NWD Legal

 

NWD Legal
European Business Center
Dukelských hrdinů 34, Praha 7
Tel.: +420 224 215 221
Fax: +420 224 210 244
E-mail: info@nwd-legal.com 
www.nwd-legal.com