V dalším pokračování našeho seriálu se zaměříme na turistické regiony Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj a Krkonoše a Podkrkonoší, které všechny zasahují do Libereckého kraje. Na základě informací z loňské letní etapy monitoringu domácího cestovního ruchu, který pro CzechTourism zpracovává společnost Ipsos, zjistíme charakteristiku, zvyklosti a zájmy domácích turistů navštěvujících jednotlivé části Libereckého kraje. A zajímat se budeme o to, zda, resp. jak, s těmito zjištěními a doporučeními kraj pracuje či pracovat hodlá.
Charakteristiky pobytu
Českolipsko a Jizerské hory
Návštěvníci nejčastěji (a častěji než předloni) přijížděli ze vzdálenosti nad 100 km. Častěji přijížděli autem, a to především na úkor vlaku. Většina přijížděla s partnery nebo přáteli. Mírně přibylo návštěvníků se staršími dětmi. Nejvíce jich zůstávalo na jeden den bez noclehu, také často volili délku pobytu na 3 až 7 nocí. Návštěvníci se nejčastěji ubytovávali v penzionech, dále pak v kempech nebo u známých.
Polovina návštěvníků loni v létě utratila v průměru mezi 201 až 500 Kč za osobu a den. Ve srovnání s předloňským rokem přibylo těch, kteří se téměř vždy stravovali v restauracích.
Převažujícím důvodem návštěvy byla relaxace (častěji než předloni), svoji pozici posílily turistika a sport. V porovnání s předloňským rokem přijelo méně návštěvníků za poznáním. Nejlákavější aktivitou se stala poznávací turistika, dále byly pro návštěvníky atraktivní pěší turistika, cykloturistika nebo vodní sporty.
Přibylo návštěvníků, kteří navštívili Českolipsko a Jizerské hory poprvé. Většina návštěvníků uvažovala o opětovné návštěvě, přesto oproti roku 2012 přibylo těch, kteří o ní spíše neuvažují.
Český ráj
Také do té části Českého ráje, která spadá do Libereckého kraje, přijížděli loni v létě návštěvníci nejčastěji ze vzdálenosti větší než 100 km. Z dopravních prostředků nejčastěji použili automobil či motocykl (62,5 %) a bezmála 20 % přijelo vlakem. Více než tři čtvrtiny turistů přijely s partnery či známými, zhruba 26 % s malými a 31 % se staršími dětmi. I v tomto regionu platilo, že nejvíce návštěvníků (39,6 %) přijíždělo na jednodenní pobyt, téměř stejně často ale respondenti uváděli pobyt s 3–7 noclehy (37,1 %). Pokud již hosté v regionu nocovali, pak nejčastěji u známých, příbuzných či ve vlastních rekreačních objektech, z komerčních forem ubytování byly nejčastější pobyty v penzionech. Co se týká stravování, v restauracích se alespoň částečně stravovaly asi dvě třetiny respondentů, téměř vždy pak čtvrtina. Víc než polovina dotazovaných uváděla denní útratu v regionu ve výši 201 až 500 Kč, asi 30 % pak útratu ve výši 501–1 000 Kč.
Nejčastěji přijížděli návštěvníci do Českého ráje kvůli relaxaci (38,5 %) a turistice (26,2 %). Meziročně ubylo těch, pro které bylo převažujícím důvodem návštěvy poznávání.
Poprvé loni v létě navštívilo „libereckou“ část Českého ráje asi 17,3 % dotazovaných, meziročně naopak na 51,6 % vzrostl počet těch, kteří byli v regionu již více než třikrát. Většina dotazovaných se hodlala do regionu vrátit, byť většina až později (po více než půl roce).
Krkonoše a Podkrkonoší
Ani tato část Libereckého kraje se příliš neliší, pokud jde o charakteristiku návštěvníků. I sem loni turisté a návštěvníci přijížděli nejčastěji ze vzdáleností nad 100 km a opět nejvíce autem (v tomto případě činil podíl motorizovaných návštěvníků více než 90 %). Osamoceně přijela jen necelá 3 % respondentů, ostatní přijížděli s partnery a přáteli. S malými dětmi přicestovalo 19,3 % dotazovaných, se staršími dětmi 27,8 %. Podíl delších pobytů byl v tomto regionu vyšší (49,3 %), meziročně se dokonce znatelně zvýšil – v létě 2012 dosahoval necelých 35 %. Nejčastěji respondenti v těchto končinách nocovali v penzionech (20,3 %), jedno- až tříhvězdičkových hotelech (12,8 %) a v kempech (12 %). Míra využití restauračních zařízení byla v „liberecké“ části Krkonoš poměrně vysoká, téměř nikdy se v restauracích nestravovalo jen 12 % dotazovaných. Bezmála 60 % respondentů uvedla průměrnou denní útratu ve výši 201–500 Kč na osobu a den.
Nejčastějším motivem pro návštěvu Krkonoš a Podkrkonoší byla loni v létě turistika a sport (35,5 %), následována relaxací (53,8 %) a poznáváním (4,5 %). Návštěvníci v kraji loni ve srovnání s předchozím rokem více odpočívali – podíly těchto tří důvodů byly v roce 2012 dosti odlišné: 44 % u turistiky, 32,8 % u relaxace a 8,8 % u poznávání.
Možná poněkud překvapivé je zjištění, že loňská letní návštěva byla pro 43,3 % respondentů vůbec první v této části Libereckého kraje. Třetina již Krkonoše navštívila 1–3krát, víc než třikrát pak 23,5 %. Většina oslovených se chce do regionu dříve či později vrátit, více než 31 % však spíše ne. To by měl být námět k zamyšlení.
Hodnocení regionu
Českolipsko a Jizerské hory
Spokojenost s regionem byla loni v létě na velmi vysoké úrovni, oproti předminulému roku přibylo velmi spokojených návštěvníků. Většina návštěvníků považovala Českolipsko a Jizerské hory za region, kterému dávají přednost v souvislosti s výletem/pobytem.
Všechny hodnocené služby byly podle respondentů na poměrně dobré úrovni. Nejlépe hodnocenými aspekty byly přátelskost místních a drobný prodej, naopak nejhůře hodnocenou oblast představovala dopravní infrastruktura.
Nejvíce výhrad měli návštěvníci k turistickému značení a ke špatnému stavu komunikací.
Mezi silné lokality patřily Vodní nádrž Josefův důl, Jablonec nad Nisou a Tanvald.
Graf 1 – Spokojenost návštěvníků s cílem výletu/pobytu
Informační zdroje
Českolipsko a Jizerské hory
Zásah reklamou byl loni v létě velmi nízký, většina návštěvníků před svým příjezdem nezaznamenala žádný typ reklamy. Pokud ji zaznamenali, jednalo se především o venkovní reklamu nebo o reklamu na internetu.
Nejvíce návštěvníků přijelo do regionu na základě své předchozí dobré zkušenosti nebo na doporučení přátel.
Četnost využívání informačních zdrojů se oproti předloňsku snížila. Nejčastěji návštěvníci využívali internet (hlavně vyhledávače) a informace od příbuzných či známých. Ty byly také pro nejvíce návštěvníků těmi hlavními zdroji.
Český ráj
Více než polovina respondentů dotazovaných v této části Libereckého kraje nezaznamenala na Český ráj žádnou reklamu. Více než čtvrtina byla oslovena venkovní reklamou, zhruba 20 % reklamou na internetu. O rok dříve bylo internetovou reklamou zasaženo více než 30 % dotazovaných. Internet byl však loni nejčastějším zdrojem informací o regionu.
Krkonoše a Podkrkonoší
Pokud jde o zásah reklamou, zhruba 60 % respondentů si neuvědomilo, že by před příjezdem zaznamenali na tuto část Libereckého kraje jakoukoli reklamu. V případě, že reklamu respondenti zaznamenali, šlo většinou o reklamu venkovní (32,8 %) a internetovou (13,3 %).
Regionální otázky
Českolipsko a Jizerské hory
Většina návštěvníků při výběru výletu/pobytu nevyužívala žádný z regionálních informačních zdrojů (turistické/cykloturistické mapy či průvodce Jizerských hor a Českolipska využívalo 7 %, web Libereckého kraje www.liberecky-kraj.cz 5 %, webový portál www.jizerky.cz 4 %, webový portál www.ceskolipsko.info 3 %, turistické noviny Jizerských hor a Českolipska 3 %). Co se týče orientace, návštěvníci nejčastěji používali informační tabule (35 %), dále pak tištěné mapy (29 %) nebo GPS navigace (24 %). Většina (85 %) nevyužívala při svých cestách turistických slevových karet.
Z hlediska vybavenosti regionu pro aktivní dovolenou měli návštěvníci jen málo výhrad. Pokud už výhrady měli, nejčastěji se týkaly značení a mobiliářů pěších turistických tras (9 %) a stavu cyklotras (9 %).
Třetina návštěvníků by měla zájem v regionu využívat sestavené balíčky služeb.
Graf 2 – Jakou reklamu na region zaznamenali návštěvníci před příjezdem (v %)
Český ráj
Třetina návštěvníků při výběru výletu/pobytu využila některý z regionálních informačních zdrojů, nejčastěji webový portál Ceskyraj.info (16 %) a turistické a cyklistické mapy či průvodce (11 %). Tištěné mapy byly zároveň spolu s informačními tabulemi nejvíce využívány k orientaci na výletech (každou z pomůcek využívalo 31 % návštěvníků).
Zhruba polovina návštěvníků neuvedla žádnou službu pro turisty, kterou by podle nich bylo třeba zlepšit. Ostatní měli různé názory, žádná ze služeb nebyl výrazně problematická, ale ke každé měli někteří turisté výhrady. Podobná byla situace v otázce vybavenosti regionu pro aktivní dovolenou.
Krkonoše a Podkrkonoší
Webové stránky Krkonoš (krkonose.eu) při výběru výletu/pobytu využila jen malá část návštěvníků. K orientaci jsou nejčastěji využívány informační tabule (32 %), GPS navigace (31 %) a tištěné mapy (30 %).
Cykloturistice se na svém výletu do regionu věnuje 21 % návštěvníků, z nichž by největší část ocenila vylepšení značení a mobiliáře cyklotras (27 %), dále pak vylepšení v oblastech cyklovýletů na míru (23 %) a sítě servisů a půjčoven cyklovybavení (21 %).
Pěší turisté (79 % návštěvníků) by uvítali lepší značení a mobiliáře pěších turistických tras (22 %) a přehlednost venkovních map (22 %). (Pozn. red.: údaje jsou i za „královéhradeckou“ část regionu)
Významné rozdíly od roku 2010
Českolipsko a Jizerské hory
Přibývalo návštěvníků, kteří přijíždějí ze vzdálenosti 21 až 50 km (13 % » 14 % » 22 % » 22 %).
S rostoucím podílem kratších dojezdových vzdáleností může souviset nárůst návštěvníků, kteří přicestovali na kole (4 % » 4 % » 5 % » 6 %) nebo pěšky (0 % » 0 % » 2 % » 2 %).
Návštěvníci méně často volili pobyty na 3 až 7 nocí (45 % » 42 % » 37 % » 35 %).
Přibývalo návštěvníků, kteří v regionu nejsou ubytování (28 % » 33 % » 38 % » 45 %); ti, kteří se ubytovávají, volili v porovnání s rokem 2010 méně často vícehvězdičkové hotely (10 % » 10 % » 3 % » 3 %) nebo penziony (23 % » 21 % » 18 % » 16 %).
Oproti roku 2012 se zmenšil vliv reklamy (52 % » 63 % nezaznamenalo žádnou reklamu). Ve srovnání s rokem 2010 venkovní reklama značně posílila (8 % » 20 % » 23 % » 21 %).
V letech 2012–2013 se stále častějším důvodem pro návštěvu regionu stávala relaxace (36 % » 30 % » 32 % » 42 %), na atraktivitě naopak ztrácela pěší turistika (63 % » 69 % » 56 % » 50 %).
Návštěvníci méně často přijížděli na základě předchozí dobré zkušenosti (58 % » 41 % » 38 %), dávali především na doporučení přátel a blízkých (12 % » 26 % » 31 %).
Návštěvníci méně často využívali turistická informační centra (19 % » 11 % » 11 % » 5 %) a internet (62 % » 58 % » 55 % » 48 %).
Mezi lety 2012 a 2013 výrazně ubylo výhrad k vybavenosti a infrastruktuře (51 % » 32 % » 43 % » 17 %) a také ke kulturnímu, společenskému a sportovnímu vyžití (12 % » 6 % » 8 % » 5 %) a atmosféře (9 % » 3 % » 12 % » 4 %).
Ubylo výhrad k parkování (7 % » 4 % » 4 % » 1 %) a také ke stavu silnic (12 % » 13 % » 5 % » 3 %).
Zmenšila se četnost výhrad ke koupalištím (3 % » 1 % » 1 % » 1 %) a cyklostezkám (3 % » 1 % » 1 % » 1 %).
Český ráj
Od roku 2011 postupně ubývá návštěvníků, kteří do regionu přijeli autem, naopak více než v létě 2011 přijížděli loni linkovým autobusem a na kole.
V letech 2012 a 2013 ubylo turistů, kteří přicestovali z více než 100 km a přibylo jednodenních výletů. V souvislosti s tím byly zároveň méně využívány ubytovací kapacity.
Nejméně návštěvníci v regionu utráceli v roce 2012, loni se situace o něco zlepšila, oproti létu 2010 a 2011 však byly útraty stále nižší – ubylo těch, kteří denně utratí nad 1 000 Kč a přibylo útrat ve výši 201–500 Kč.
V posledních letech jezdili návštěvníci do Českého ráje méně za poznáním a více za relaxací. Postupně se zvyšuje atraktivita cykloturistiky v regionu.
Od roku 2010 ubylo výhrad návštěvníků k vybavenosti regionu a infrastruktuře a kulturnímu/společenskému/sportovnímu vyžití v regionu.
Zásah venkovní reklamou na region se postupně zvětšuje, naopak reklama na internetu byla zaznamenána méně než předloni.
Jednotlivé informační zdroje jsou návštěvníky postupně méně využívány, což může souviset s opakovanými návštěvami, kdy turisté vycházejí již ze svých zkušeností.
Krkonoše a Podkrkonoší
Pobyty v regionu se zkrátily.
Návštěvníci se postupně méně ubytovávají v hotelech*** či vyšší kategorie.
Čím dál tím více návštěvníků se alespoň občas stravuje v restauračních zařízeních.
Celková spokojenost návštěvníků v minulých letech klesala, loni se však situace mírně zlepšila.
Zásah reklamou se od předloňska snížil.
Od léta 2012 ubylo výhrad k vybavenosti a infrastruktuře regionu i ke kulturnímu, společenskému a sportovnímu vyžití.
Doporučení
Českolipsko a Jizerské hory
Udržovat vnímání regionu vhodného pro delší pobyty.
Dohlížet na kvalitu ubytovacích služeb a úrovně personálu.
Podporovat aktivní i pasivní odpočinek.
Posílit společenské vyžití a nabídku zábavy a kulturních akcí a podporovat různorodost aktivit.
Udržet pestrou nabídku atrakcí pro děti.
Vytvořit nabídku připravených balíčků služeb.
Zkvalitnit pěší turistické cesty a cyklotrasy a pokračovat ve zlepšování nabídky služeb pro cykloturisty.
Zlepšit turistické značení, především se zaměřit na informační tabule a tištěné mapy.
Nabídnout turistické slevové karty, které by snížily vysokou cenovou úroveň.
Zaměřit se na dopravní infrastrukturu a pokračovat ve zvýšení její kvality.
Posílit pozici informačních center a lépe informovat návštěvníky o možnostech vyžití.
Pokračovat v péči o životní prostředí a čistotu přírody.
Graf 3 – Nejlákavější aktivity pro návštěvníky libereckého KRAJE (v %)
Český ráj
Posílit vnímání Českého ráje jako atraktivní destinace s krásným prostředím vhodné k letním výletům i pobytům na více dní.
Investovat do rozvoje ubytovacích služeb a kapacit, nabídnout návštěvníkům ubytovacích kapacit zázemí pro relaxaci, a usilovat tak o větší podíl vícedenních pobytů.
Rozvíjet prostor pro zábavní a společenské vyžití, které by přilákalo zejména rodiny s dětmi. Propagovat místní kulturní akce.
Zlepšovat podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, zejména stav pěších turistických tras a místní orientační značení.
Udržovat úroveň drobného prodeje a podporovat podnikatele nabízející regionální produkty.
Dále rozvíjet povědomí o ochranné známce Regionální produkt Český ráj.
Udržet lépe hodnocenou cenovou úroveň služeb, podporovat útraty návštěvníků v regionu.
Dále usilovat o lepší úroveň dopravní infrastruktury a dostupnosti regionu a jednotlivých turistických atraktivit hromadnou dopravou, a to s ohledem na životní prostředí.
Propagaci regionu nadále provádět formou venkovní reklamy, viditelněji propagovat region na internetu. Dbát na kvalitu poskytování informací v TIC přímo na místě.
Nabízet potenciálním návštěvníkům na internetu aktuální informace, nabídky místních akcí apod., aby i opakovaní návštěvníci informační zdroje využili, a dozvěděli se tak něco nového.
Krkonoše a Podkrkonoší
Udržovat a dále posilovat vnímání Krkonoš a Podkrkonoší jako regionu vhodného pro delší pobyty. Budovat zázemí pro různé skupiny návštěvníků.
Zaměřit se na poskytované ubytovací a stravovací služby, nabídnout různé kategorie ubytování pro všechny skupiny návštěvníků.
Nabízet zvýhodněné balíčky spojené s relaxací a aktivním odpočinkem.
Vytvářet podmínky pro zábavu a společenské vyžití různých skupin návštěvníků, podporovat místní kulturní akce a vybavenost regionu atrakcemi pro děti.
Opět posílit atraktivitu pro region důležité pěší turistiky i cykloturistiky, informovat o místních zajímavostech a tipech na výlety. Vylepšovat místní značení a mobiliáře turistických tras a cyklotras, v místech typických pro pěší turistiku a cykloturistiku podporovat rozsah a dostupnost stravování.
Nabídnout návštěvníkům vyhledávajícím vodní sporty a koupání zázemí i pro případy nepříznivého počasí (zařízení s celoročním využitím).
Podporovat místní drobné prodejce a usilovat o zlepšení nákupních možností.
Zlepšovat podmínky pro motoristy a rozvíjet dopravní infrastrukturu s ohledem na udržení kvality životního prostředí.
Posílit propagaci regionu a informování návštěvníků – využít viditelnosti venkovní reklamy, motivovat návštěvníky k využití dalších informačních zdrojů, například k navštívení webových stránek.
Reakce kraje
O komentář k výsledkům a doporučením z loňské letní etapové zprávy monitoringu domácího cestovního ruchu jsme požádali vedoucí oddělení cestovního ruchu KÚ Libereckého kraje Mgr. Evu Hornovou:
„Jak již bylo řečeno v úvodu, na území Libereckého kraje leží 4 turistické regiony, z nichž 2 navíc zasahují ještě do dalších krajů (Krkonoše do Královéhradeckého kraje a Český ráj do Královéhradeckého kraje a Středočeského kraje). Tyto skutečnosti navíc potvrzují fakt, že návštěvníci nevědí, v jaké části se nacházejí a hodnotí regiony jako celek, což je v očích návštěvníka samozřejmě dobře. I Liberecký kraj ‚razí‘ dlouhodobě strategii, že turista nerozlišuje administrativní hranice krajů. Mnohem závažnější faktor při sestavování statistik a monitoringů vidíme v tom, že v rámci rajonizace došlo ke spojení dvou naprosto odlišných regionů (Jizerské hory a Českolipsko), a statistiky tak nejsou zcela relevantní.
Nicméně co se týká předložených výsledků, jsme mile překvapení, že kromě obyvatelů Libereckého kraje roste i počet návštěvníků ze vzdálenějších míst. O to více nás těší, že se kromě jednodenních výletů jednalo i o vícedenní pobyty a že si návštěvníci našli cestu i do kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení a se svým pobytem jsou velmi spokojeni. Skladba návštěvníků navíc potvrzuje trend, na který se Liberecký kraj dlouhodobě zaměřuje – rodiny s dětmi. Liberecký kraj se opakovaně do svých prezentací snaží zapojit nejen turistické regiony, ale i poskytovatele služeb cestovního ruchu, aby nabídka byla provázaná.
Pokud se podíváme na nejčastější důvod návštěvy v roce 2013, vidíme nárůst oproti předchozímu roku především v poznávací turistice. Ta ostatně byla i mottem Libereckého kraje v roce 2013 – ‚Proměny času‘, kdy veškerá propagace byla zaměřena nejen na hrady, zámky a hradní zříceniny, ale i na technické památky. Vzpomeňme, že v loňském roce slavil symbol Libereckého kraje, horský hotel a vysílač Ještěd, 40 let od svého otevření v roce 1973, a i proto bylo toto téma zvoleno. A podle nárůstu zájmu o tuto kategorii, se ukázalo, že správně.
I když výsledky o propagaci nejsou zcela pozitivní, dlouhodobě se snažíme vylepšovat prezentaci zejména na našem vlajkovém portále Liberecky-kraj.cz a dalších webech jako je chcilyzovat.cz, který se věnuje především zimní tematice, nebo hrebenovka.cz, který podporuje nově vytvořený produkt dálkové pěší turistiky či interaktivní web jestedliberec.cz, který návštěvníkům přibližuje historii libereckého unikátu. V letošním roce navíc chystáme další vylepšení pro uživatele v podobě mobilní aplikace – turistický průvodce po Libereckém kraji či další elektronické tipy na výlet nebo e-pohlednice a e-brožury. Takto vytvořené produkty nabízíme k využití i pro turistické regiony a poskytovatele služeb, aby klient dostal co nejvíce informací a pomohlo mu to při rozhodování. Pro vyznavače sociálních sítí jsme připravili i facebookový profil, využíván je i kanál YouTube. On-line marketing bereme jako oblast s rychle se měnícími trendy, které sledujeme, ale ne se všemi dokážeme z různých důvodů držet krok, nicméně těm zásadním přizpůsobujeme i naše prezentace. Do velkých kampaní se s naším omezeným rozpočtem pouštět nemůžeme, ale i tak si myslíme, že za ‚málo peněz děláme hodně muziky‘, o čemž svědčí nárůst uživatelů webových stránek o cca 2 000 uživatelů denně oproti loňskému roku.
Na konci loňského roku jsme dokončili projekt Hřebenovka, který se zaměřuje především na pěší turistiku, cykloturistiku a běžecké lyžování, Trasy jsme osázeli mobiliářem a venkovními mapami a proznačili v terénu, tak věříme, že se to odrazí i na dalším prováděném šetření a oblíbené aktivity typu aktivní dovolené opět narostou.“
Foto: Thinkstockphotos.com, Radim Šída
Metodologie výzkumu
Metoda dotazování: osobní
Lokalita: Liberecký kraj, turistické regiony Českolipsko a Jizerské hory, Krkonoše a Podkrkonoší, Český ráj
Cílová skupina: domácí návštěvníci/turisté turistických regionů a oblastí České republiky
Velikost vzorku: 2 813 respondentů (Českolipsko a Jizerské hory – 1 512 os., Český ráj – 901 os., Krkonoše a Podkrkonoší – 400 osob)
Metoda výběru: náhodný výběr ve vybraných lokalitách
Etapa výzkumu: léto 2013
Termín výzkumu: 17. 6. až 24. 8. 2013