Stále většímu počtu českých turistů v poslední době nestačí trávit dovolenou na pobřeží a chtějí přímo na moře. Dovolenou na lodi letos podle odhadu analytika cestovního ruchu Jaromíra Beránka stráví asi 17 000 českých turistů. Meziročně tak půjde o víc než desetiprocentní nárůst.
Podle ředitele nedávno proběhnuvší výstavy Lodě&Karavany Dana Guryči roste v ČR poptávka po pronájmech lodí na moři geometrickou řadou. Jen největší společnost na pronájem lodí kotvících u moře půjčila své lodě loni v létě českým turistům asi na 800 týdnů. Většinou jde o lodě pro šest až osm lidí. Díky tomu s touto největší charterovou společností si loď pronajalo kolem 7 000 Čechů. Stále více lidí v Česku vlastní licenci na řízení plachetnice nebo motorového člunu, tzv. průkaz vůdce malého plavidla, který platí nejen na českých řekách a jezerech, ale i na moři. Turisté, kteří mají kapitánskou licenci, vyrážejí do marín, kde si najmou loď a putují podél pobřeží sami. Ostatní cestují pod vedením zkušeného místního nebo českého kapitána. Takové plavby organizuje řada cestovních kanceláří.
Chorvatský Jadran je mezi Čechy nejoblíbenější, a to nejen kvůli vzdálenosti, ale také pro členitost pobřeží. Oblíbené je také Řecko, Španělsko, Itálie a Francie, módní je Turecko. Menší část turistů si dopřeje dovolenou na jachtě v Karibiku či na Seychelách. S cestovní kanceláří lze v Chorvatsku pořídit například cestu na osmimístné jachtě s kapitánem na deset až 14 dní od 15 000 do 17 000 korun na osobu bez stravování a dalších služeb. Pronájem lodi v Chorvatsku pro držitele mezinárodní licence stojí od 30 000 korun na týden za menší plachetnice pro čtyři cestující. Větší nejmodernější, plně vybavené lodě s deseti lůžky stojí až 120 000 korun. Zájemce musí vedle nájemného složit kauci 40 až 100 000 korun. Podle Guryči se letos ceny v Chorvatsku proti loňsku nijak zásadně nezmění. Loňské velké slevy pronájmů na poslední chvíli, které nabízely nové maríny, se ale zřejmě opakovat nebudou. Zájem je také o plavby spojené s kapitánským kurzem, které jsou zakončené mezinárodní zkouškou. V Chorvatsku stojí řádově 12 000 až 15 000 korun na týden bez stravování.
Okružní plavby: milované i zatracované
Šancí pro ty, kteří dávají přednost luxusu, a přesto by rádi strávili dovolenou na lodi, jsou okružní plavby. Dovolenou tohoto druhu lze absolvovat ve Středozemním moři, ale také ve vzdáleném Karibiku a dalších exotických končinách. Klientela těchto programů, které stále více pronikají do nabídek i českých cestovních kanceláří, je poněkud specifická. „Jedná se o turisty, kteří jíž ,byli všude’ a chtějí něco nového okusit a potom se z nich stávají ,repeaters’,“ všímá si jednatelka cestovní kanceláře Intercontact Praha Marie Jehličková, která má s okružními plavbami dlouhé zkušenosti. „Většinou jde o páry, méně pak rodiny. A samozřejmě cestující, kteří jsou ochotni za dovolenou dát trochu více peněz. Výjimkou není ani starší klientela,“ říká Jehličková. V každém případě jde podle ní o zkušené turisty, kteří nemají žádné jazykové bariéry, což je u nás zatím ještě trochu problém. O budoucnost tohoto produktu ovšem nemá Jehličková obavy: „Jsem velmi optimistická a věřím, že i v tomto směru bude Česká republika sledovat celosvětový trend, tedy prudce stoupající zájem o tuto luxusní turistiku.“
Okružní plavby, ostatně jako asi každé podnikání, ovšem nejsou mincí o jedné straně, jak o tom svědčí poslední zprávy z amerického trhu. Tam se na jaře letošního roku rozhořela poměrně bouřlivá debata o budoucnosti tohoto průmyslu, zejména kvůli jeho vlivu na životní prostředí a společensko-ekonomickým důsledkům pro dotčené destinace. Server TravelDailyNews.com zmiňuje kanadského publicistu a kritika plaveb Rosse Kleina z Cruisejunkie.com, který tvrdí, že vliv plavebního průmyslu na přirozené životní prostředí již nemůže být dále ignorován. Plavební společnosti kupříkladu stále odolávají výzvám na snížení spotřeby sirných paliv. Na rozdíl od hotelů a dalších „suchozemských“ organizací, které si uvědomují svoji environmentální odpovědnost, nesnižují lodě ani spotřebu pitné vody, plynu a dalších zdrojů. Pevninské organizace také mnohem opatrněji vybírají, jaké chemikálie a čisticí prostředky budou používat. Podle Kleina je navíc pravděpodobné, že velké lodě svým kotvením, nakládkou a vykládkou negativně ovlivnily mořské ekosystémy. Dalším jablkem sváru jsou odpadní vody vypouštěné loděmi do moře. Klein tvrdí, že i přes částečnou úpravu obsahují tyto vody nadměrné množství fekálních bakterií a dalších znečišťujících látek.
Předmětem Kleinovy kritiky je dlouhodobě také vliv plavebního průmyslu na život v oblastech, přes které jsou okružní plavby trasovány. Argumentuje, že ekonomický přínos plaveb je mnohem menší než u pevninského cestovního ruchu. Lodě nakupují jen zanedbatelné množství zboží v destinacích, které navštěvují. A jejich pasažéři během krátkých zastávek využívají jen minimum služeb v přístavech – nakoupí něco málo suvenýrů a v lepším případě využijí taxislužby. Naproti tomu hoteloví hosté, kteří v místě tráví několik dní, jsou podle Kleina mnohem důležitějším zdrojem obživy pro místní obchodníky, restauratéry, cestovní kanceláře, půjčovny aut a další podnikatele. S tím ovšem nesouhlasí René Močuba z Orbis Link: „Pan Klein pravděpodobně počítá pouze s přímými útratami, ale vůbec nepočítá s prodanými fakultativními výlety, které jsou vždy pořádány místními cestovními kancelářemi. Tím plavby podporují místní cestovní ruch a dávají vydělat místním podnikatelům. Jenom lodní společnost Costa prodala například za rok 2004 zhruba 1 600 000 výletů, což při průměrné ceně 50 eur za výlet znamená slušnou podporu místního cestovního ruchu.“
Dvojsečný růst
Poroste-li plavební průmysl dosavadním tempem, je předpoklad, že výše uvedené vlivy se budou dále zhoršovat. A předpoklad růstu je. Například Horace Hord, regionální viceprezident společnosti Royal Caribbean Cruises, předpovídá, že růst domácí americké poptávky, inovace lodí, větší dostupnost amerických přístavů, důraz na kvalitu a standardy služeb a také silný marketing značek se podepíší na enormním zvýšení počtu pasažérů okružních plaveb. V roce 2004 se v amerických vodách plavilo 10,6 milionů cestujících, loni více než 11 milionů. Během příštích tří let se počet má zvýšit až na 30 milionů cestujících.
To s sebou nese riziko přelidněnosti určitých destinací, která pak negativně působí na cestovní ruch. Přeplněnými plážemi, dopravními problémy, nedostatkem ubytovacích kapacit, problémy mezi velkými loděmi a jachtaři a dalšími potížemi trpí například Britské panenské ostrovy. Tyto problémy podle odborníků vysoce převažují nad ekonomickými přínosy plavebního průmyslu. Ze statistik vyplývá, že zatímco průměrný turista nocující v hotelu utratí v destinaci 485 USD denně, u pasažérů okružních plaveb se průměrné denní výdaje v místě pohybují jen kolem 25 USD. Klasičtí turisté přispěli v roce 2004 do pokladny Britských panenských ostrovů 141 mil. USD, jachtaři 100 mil. USD a jednodenní návštěvníci (tedy převážně pasažéři okružních linek) jen 9,6 mil. USD. Proti takovýmto počtům samozřejmě protestují zástupci plavebního průmyslu. Kupříkladu Horace Hord tvrdí, že průměrný výdaj pasažéra lodě při zastávce v karibském přístavu je zhruba 104 USD, člen posádky pak utratí v průměru 72 USD. Typická loď s 2000 cestujících a 900 členů posádky tak dohromady vygeneruje výdaje ve výši cca 300 000 USD. Podle Florida Caribbean Cruise Association přispěli pasažéři a posádky jejích 13 členských firem do karibských rozpočtů 1,4 mld. USD v přímých a 1,2 mld. USD v nepřímých výdajích.
Podle Horda to navíc byly právě okružní plavby, které udržely americký cestovní ruch nad vodou po 11. září 2001. Lidé, kteří se začali bát létat, se v mnoha případech stali zákazníky okružních plaveb. Kromě toho prý okružní plavby fungují i jako poznávací cesty – pasažéři se často, už coby klasičtí (tedy v hotelu bydlící) turisté, později vracejí do míst, jejichž krásy poznali během zastávek na svých plavbách.
Petr Manuel Ulrych a ČTK
Foto: © isifa/Ablestock, Orbis Link
Jde to i ekologicky
Lodní společnosti nelze samozřejmě házet všechny do jednoho pytle. René Močuba, jednatel firmy Orbis Link, říká: „Společnost Costa Cruises, která je se zhruba čtvrtinovým tržním podílem na prvním místě v prodeji okružních plaveb v Evropě a z evropských společností pořádajících okružní plavby vlastní největší a nejmodernější flotilu, obdržela od italské certifikační společnosti RINA certifikaci BEST4, což je integrovaný systém dobrovolné certifikace ve shodném vyhovění nejvyšším mezinárodním standardům zahrnujícím sociální odpovědnost, životní prostředí, bezpečnost a kvalitu. Costa Cruises také jako první obdržela od společnosti RINA certifikát ,Green Star’ pro celou svoji flotilu. To ji zavazuje provozovat všechna plavidla zodpovědně s ohledem na životní prostředí. Od července 2005 pak Costa spolupracuje s World Wildlife Fund na ochraně tří nejvzácnějších a nejo-hroženějších mořských ekoregionů na světě, kterými jsou některé oblasti Středozemního moře, Velké Antily a severovýchodní Brazílie.“