Jedním z nejrychleji rostoucích segmentů cestovního ruchu je sportovní turismus. Tedy cesty motivované buď přímo sportováním účastníků, nebo alespoň účastí na sportovních eventech. Jenže v souvislosti s demografickými a sociálními změnami se tento obor zároveň proměňuje. Nezareagují-li na to provozovatelé, mohou současné skiareály či golfová hřiště zet brzy prázdnotou.
Ne, není to optický klam, lidé po celém světě se opravdu snaží být aktivnější. Čím dál víc se jich totiž zkouší starat o své zdraví – věnují pozornost svému jídelníčku a především se hýbou. Podle průzkumu společnosti GlobalData z konce roku 2017 víc než polovina lidí několikrát týdně cvičí. A tento měnící se životní styl se logicky promítá i do cestovatelských preferencí.
Změna životního stylu samozřejmě souvisí s řadou dalších faktorů, mimo jiné s globálním nárůstem stresu, kterému jsou lidé vystaveni nejen v pracovním, ale často i v soukromém životě. Reakcí je poptávka po relaxaci a aktivním odpočinku, který v boji se stresem významně pomáhá.
Vliv mají pochopitelně i demografické faktory – globálně hrají v cestovním ruchu prim mladí lidé (resp. mileniálové), pro které jsou pohyb a sport přirozenými součástmi života. Průzkumu, který společnost GlobalData provedla mezi příslušníky generace Y, ukázal, že u víc než třetiny mileniálů je pravděpodobné, že si rezervují dobrodružnou či sportovní dovolenou. U ostatních generací se podíl takto zaměřených turistů s věkem snižuje – u generace X šlo o necelou čtvrtinu, u tzv. baby boomers 12 procent a u tiché generace (tedy lidí narozených do roku 1945) je podíl jen šestiprocentní. Na druhou stranu je třeba vnímat, že zejména pro mladší mileniály je řada sportovních aktivit finančně náročná, takže je alespoň prozatím přenechávají svým rodičům. A pokud jde o genderové rozdíly, na dobrodružně či sportovně zaměřené cesty se častěji vydávají muži než ženy – u mužů byla v citovaném průzkumu zjištěna 28procentní pravděpodobnost, u žen jen 20procentní.
Je možná škoda, že GlobalData ve své studii pominula generaci Z, která začne trendy v celosvětovém cestovním ruchu ovlivňovat co nevidět. Přestože pro mnoho marketérů jsou generace Y a Z prakticky to samé („ti mladí“), jsou mezi nimi velké rozdíly. Ti opravdu mladí (tedy generace Z) jsou svobodnější, nezávislejší a také mnohem náročnější než mileniálové. A pokud jde o sporty, u generace Z letí netradiční disciplíny, jako třeba čím dál populárnější parkur. U tradičních sportů příslušníkům této generace vadí mj. velká provázanost se sponzory, reklamou apod. Je tedy velmi pravděpodobné, že v příštích letech se výrazně promění jak aktivity, které budou lidé praktikovat, tak spektrum sportovních událostí, za kterými budou cestovat po světě.
Ale zpět ke generacím, které dominují cestovnímu ruchu v současnosti. Kdo chce efektivně oslovit mileniály jakožto hlavní cílovou skupinu, musí perfektně ovládnout komunikaci na internetu, resp. na sociálních sítích. Je to právě on-line svět, v kterém příslušníci generace Y vyhledávají informace o destinacích, případně další fakta potřebná pro cesty. Je proto třeba pamatovat na optimalizaci webových stránek pro vyhledávače, naučit se marketingově pracovat se sociálními sítěmi (a zejména s Instagramem), komunikovat pomocí profesionálně zvládnutých videí apod. Zkrátka řídit se tím, co vám na stránkách našeho magazínu průběžně vštěpujeme v rubrikách Marketing a Technologie.
Pokud jde o cesty, během kterých se lidé aktivně věnují sportování, všímá si GlobalData v globálním kontextu následujících disciplín.
Na lyže vyráží ročně asi 400 milionů lidí, což činí tento zimní sport jedním z nejpopulárnějších na světě. Lyžařské dovolené přitom dosahují největší obliby v Evropě a v Severní Americe. Největšími světovými lyžařskými destinacemi jsou Francie a USA – ročně se do nich vypraví asi 50 milionů lyžařů.
Je přitom vcelku přirozené, že ze zemí, které mají vlastní skiareály, se za lyžováním příliš necestuje do zahraničí. Za hranice podle údajů GlobalData míří jen cca 12 procent lyžařů. Největšími zdrojovými trhy, pokud jde o lyžování, jsou Německo a Velká Británie, což souvisí s omezenými možnostmi pro lyžování v těchto zemích.
Pro podnikatele v cestovním ruchu jsou lyžaři a snowboardisté zajímavou cílovou skupinou – vyznačují se totiž celkově vyššími výdaji. Nepřekvapí proto informace, že ze všech ubytovacích možností u lyžařů a snowboardistů jednoznačně vedou hotely. Naopak méně populární jsou zatím hostely a sdílené ubytování typu Airbnb – využívají je zejména mladší návštěvníci hor.
Provozovatelé skiareálů po celém světě se setkávají s trendem v podobě stárnutí klientely. Lyže jsou totiž doménou zejména generace Baby boomers. „Víc než dvě třetiny lyžařů z Velké Británie jsou ve věku 43–65 let,“ dokresluje tento trend zpráva GlobalData. Provozovatelé skiareálů by navíc měli mít na paměti, že mladší generace se do lyžování příliš nehrnou. Je tomu tak zejména kvůli relativně vyšší finanční náročnosti lyžování a lyžařských pobytů. Zdaleka ne každý mileniál se tak vůbec mohl naučit lyžovat. Pro příklad ostatně netřeba chodit daleko – stačí se podívat na současné lyžařské kurzy v České republice. Zatímco dřív byly lyžařské kurzy prakticky povinné, dnes mají leckteré školy kvůli finančním důvodům problém sehnat dostatek zájemců. Podle analytiků z GLobalData by se tak měly turistické centrály a podnikatelé shodnout na inovativním způsobu podpory návštěvnosti zimních středisek. Cestou, jak zastavit stárnutí a úbytek návštěvníků, by mohly být zvýhodněné ceny nejen pro děti, ale třeba i pro začínající lyžaře z řad mileniálů.
Podobně jako u lyžování, i u golfu jsou největšími destinacemi Severní Amerika a Evropa. Tedy pokud jde o počet golfových hřišť. V Severní Americe se jich nachází 54 procent, podíl Evropy je 22procentní. Rychle se ale rozvíjí Asie – ta má zhruba třetinový podíl na celosvětovém počtu připravovaných golfových projektů. Ty přitom podle GlobalData vznikají v 59 procentech v rámci turistických resortů, což ukazuje na silnou provázanost golfu a turismu.
A ještě jedna podobnost s lyžováním – i golfisté stárnou. Pro mileniály je golf příliš nákladnou, časově náročnou a konzervativní hrou. Jednoduše řečeno – má image sportu pro bohaté důchodce. A nikoli náhodou – statistiky například říkají, že v USA představují víc než tři čtvrtiny golfistů muži v průměrném věku 54 let a s průměrným ročním příjmem 95 000 USD.
Graf – Země s největším počtem golfových hřišť
Zdroj: The Royal and Ancient Golf Club of St. Andrews, GlobalData 2018
Na stárnoucí (a někde ubývající) členskou základnu již zareagovaly některé golfové kluby. Dokonce i v domovině golfu, tedy ve Velké Británii. Uvolnily například striktní pravidla týkající se oblékání golfistů, povolily hrát menší počet jamek a nabídly cenově dostupnější druhy členství. O přilákání mladších klientů by se podle doporučení GlobalData měly pokusit také golfové prázdninové resorty. Cestou je nabídnout hostům i jinou zábavu než jen golf a do propagačních aktivit zapojit celebrity obdivované mladšími generacemi, případně influencery. V České republice roli takového golfového ambasadora hraje třeba raper Johny Machette.
V České republice, kde většina lidí surfuje sice pravidelně, ale jen na internetu, se může zařazení surfingu do tohoto výčtu zdát zvláštní, ale je třeba si uvědomit, že celosvětově se tomuto sportu věnuje asi 35 milionů lidí. A stejně tak by bylo ošidné podceňovat potenciál surfařů jako turistů. Zpráva GlobalData pro ilustraci uvádí, že průměrnému surfařovi z Evropy je lehce nad třicet, má dobré vzdělání a vysokou koupěschopnost. A v naprosté většině případů se jedná o muže. Podobně je tomu i v USA – tam je průměrný věk surfaře cca 34 let a roční výdělek asi 75 000 USD. Jen podíl surfujících žen je za oceánem vyšší – cca 36 procent.
Vysoká bonita surfařů je samozřejmě příslibem pro podnikatele v destinacích, kam se lidé za tímto sportem vydávají. Surfaři se příliš nerozpakují zaplatit za luxusnější ubytování, kvalitní jídlo a za další služby. Obecně však platí, že nemají rádi davy a vyhýbají se tedy turisticky zprofanovaným destinacím. Na to je třeba pamatovat při komunikaci s touto specifickou cílovou skupinou. Stejně tak je dobré vědět, že většina surfařů není lhostejná k ekologickým otázkám, šanci u nich proto mají zejména ekoturistické projekty.
Sportovní turismus má obří potenciál (odhadovaný globálně na 800 mld. USD) a v současnosti patří mezi nejrychleji rostoucí segmenty cestovního ruchu. Jak už ale bylo naznačeno, zájem o dovolenou se sportem se bude zřejmě proměňovat, pokud jde o vyhledávané disciplíny. S tím musejí počítat turistické centrály na všech úrovních, stejně jako firmy v cestovním ruchu. Aby zajistili maximální využití stávající infrastruktury, budou muset mnozí podnikatelé své produkty přenastavit tak, aby lépe konvenovaly měnící se zákaznické obci. Na jedné straně budou vznikat opravdu luxusní produkty pro náročné klienty, na straně druhé bude sílit tlak na přilákání nových a ne vždy příliš solventních cílových skupin.
A v centru pozornosti budou muset být i ti, kdo sport sice nepraktikují, ale o to raději za ním jezdí coby diváci. I sportovní fanoušci se totiž vyznačují slušnou bonitou a vysokými nároky. Klíčové přitom bude zajistit návštěvnost míst, kde se budou konat významné sportovní eventy (olympijské hry, světové šampionáty apod.), i po jejich skončení, a zároveň tyto turisty nasměrovat také do jiných regionů v daných destinacích. V tomto směru je třeba se zaměřit na zvyšování počtu vracejících se návštěvníků. To je ostatně úkol, který řeší podnikatelé ve všech segmentech cestovního ruchu…
Foto: Shutterstock.com
(Článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism.)
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
