Ve švédském Lundu se konala v souvislosti se švédským předsednictvím EU ve dnech 5. a 6. října mezinárodní konference na podporu mobilit mladých lidí ve vzdělání pod názvem Erasmus – The Way Forward and the Green Paper on Mobility of Young People.
Účastníky konference byli zástupci Evropské komise, členové skupiny Bologna experts, zástupci národních agentur, vysokoškolských institucí – rektoři, prorektoři, koordinátoři programu Erasmus, zástupci neziskových organizací i podnikatelské sféry. V úvodním bloku referáty přednesli nový eurokomisař pro vzdělání, kulturu a mládež pan Maroš Ševčovič, předsedkyně výboru pro vzdělání při švédském parlamentu paní Sofia Larsen a vedoucí sekce vysokoškolského vzdělávání a programu Erasmus při Evropské komisi paní Barbara Nolan. Za Vysokou školu hotelovou v Praze se konference zúčastnila kancléřka školy a koordinátorka programu Erasmus Ing. Zuzana Roldánová, MSc.
Konference se zabývala zejména novým strategickým dokumentem, tzv. Green Papers, který je v současné době předmětem diskuse odborné veřejnosti. Čeho se diskuse týká? Evropská komise se snaží spolu se zainteresovanými subjekty a odbornou veřejností definovat priority a strategie programu Erasmus na nové období 2014 – 2020.
Mobilita ve vzdělávání, tj. nadnárodní mobilita za účelem nabývání nových dovedností, je jedním ze základních způsobů, jak mohou zejména mladí lidé zlepšit svou budoucí zaměstnatelnost. Mobilita ve vzdělání může posílit konkurenceschopnost Evropy tím, že napomáhá vytvořit znalostní společnost, čímž přispívá k dosažení cílů vytyčených v Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost.
Zástupci komise v souvislosti se současnou mezinárodní hospodářskou krizí upozornili na to, že investice do vzdělání a odborné přípravy mají zásadní význam a je třeba tyto investice zajistit právě v době hospodářských potíží.
V uplynulých 20 letech, od zahájení programu Erasmus v roce 1987, vyjelo do zahraničí 20 mil. studentů z celé Evropy. Evropská komise si klade za cíl vyslat na zahraniční studijní nebo pracovní pobyt nejméně 20 % vysokoškolských studentů do roku 2020. K tomuto cíli se přihlásili ve společném komuniké z Lovaně z 29. dubna 2009 ministři členských států zodpovědní za vysokoškolské vzdělávání.
Evropská komise hledá nástroje, jak tohoto cíle dosáhnout: podporou výuky cizích jazyků na vysokých školách, podporou výjezdů učitelů i administrativních pracovníků škol, větším zapojením znevýhodněných skupin, zvýšením počtu mobilit v doktorandském studiu, zapojením privátního sektoru do společných výzkumných projektů se školami.
Mnohé překážky přetrvávají v administrativní a právní oblasti jednotlivých zemí.
Je nezbytné náležitě zaznamenávat, uznávat a validovat období mobility ve vzdělání. Ve vysokém školství je ústředním nástrojem uznání kvalifikace Evropský systém pro převod a kumulaci kreditů (ECTS), který původně vznikl právě pro program Erasmus.
Přetrvávají potíže pro studenty doktorandského studia, jejichž status kolísá mezi studentem a zaměstnancem. Nejasnost ohledně statusu doktorandů má dopad na jejich nároky v oblasti sociálního zabezpečení a může se tak stát překážkou mobility.
Evropská komise si je vědoma potřeby navýšení finančních prostředků na realizaci mobilit, zvažuje možnost opakovaných výjezdů studentů, zavedení panevropského systému půjček pro studenty, úplnou přenositelnost podpor a půjček mezi členskými státy, finanční spoluúčast veřejného i privátního sektoru.
Podrobněji byly tyto otázky diskutovány v jednotlivých pracovních skupinách se zástupci vysokých škol.
V závěrečném plenárním zasedání druhého dne konference byly shrnuty závěry z pracovních skupin. Závěrem zazněly příspěvky na téma mobilit směřujících do Evropské unie a mimo ni. Získávání mladých lidí ze třetích zemí do Evropy je rozhodujícím prvkem budoucí evropské konkurenceschopnosti zejména s ohledem na nepříznivý demografický vývoj Evropy.
Jak se staví český sektor ubytování k inovacím? Jaké příležitosti a hrozby v nich spatřuje pro své budoucí podnikání? Jak moc a v jakých konkrétních oblastech hodlají čeští hoteliéři investovat do inovací a co si od toho v dnešní době plné nejistot...
Na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ) řešili odborníci z praxe i aplikační sféry krizová řešení pro cestovní ruch. Nápady a nástroje k řešení dopadů restrikcí kvůli pandemii covid-19, ale i nepřímých dopadů současné války na Ukrajině na cestovní ruch v České...
V Česku je aktuálně realizováno několik vzdělávacích projektů zaměřených mimo jiných na obory hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu, které jsou vhodné pro různé stupně vzdělávací soustavy.