Divoké změny právní úpravy turismu

Právní úprava turismu již řadu let, zejména od účinnosti nového občanského zákoníku 1. ledna 2014, prochází rozsáhlými změnami. Z nejaktuálnějších jsou připravované výrazné novelizace kvůli nové směrnici k zájezdům, jenže současně se zpracovává jiná koncepce celého spotřebitelského práva.

Změny se týkají i souvisejících dílčích odvětví, jako je třeba vinařství s velkou novelou účinnou od dubna nebo památková péče, kde vznikal dokonce velmi rozsáhlý zákon. Stále přitom neutichly diskuse o léta připravovaném zákonu o podpoře rozvoje cestovního ruchu. Také se projevovaly například snahy spojit poplatky týkající se turismu v zákoně o místních poplatcích. Výčet by mohl pokračovat i dále včetně mezinárodní úrovně, kdy Světová organizace cestovního ruchu připravuje mezinárodní smlouvu navazující mj. na úpravu zájezdů v rámci EU.

 
Do právní úpravy turismu výrazně zasahuje evropské právo, tedy normy dříve Evropských společenství a nyní EU. To se týká např. i timeshare, ale nyní je aktuální náhrada směrnice o zájezdech z roku 1990 mnohem rozsáhlejší směrnicí 2302/2015. Členské státy EU jsou povinny začlenit její ustanovení do svých vnitrostátních právních řádů nejpozději do konce roku 2017 a v praxi mají být účinné od 1. července 2018. V českých poměrech byla navíc otázka komplikována nutností provést v roce 2015 rozsáhlou novelizaci zákona č. 159/1999 Sb., která byla výrazně ovlivněna i aktivitami pojišťoven. Přitom poměrně široká ochrana zákazníků cestovních kanceláří bývá evropskými právníky nejednou zpochybňována a ještě v roce 2007 EU oficiálně uvažovala o úplném zrušení směrnice z roku 1990, takže její rozšiřování v nové směrnici vyvolává rozpaky!

Foto: Shutterstock.com

V České republice je situace bohužel ještě mnohem komplikovanější, protože aktuální změny vyplývající z nové směrnice EU se propojují s dalšími současnými problémy legislativy turismu, a to za celkově chaotického stavu českého právního řádu. Tato právní nestabilita je často odborníky označována za jeden z klíčových problémů turismu. Úprava cestovního ruchu spadá do velmi různorodých právních odvětví a o řadě prvků ani nerozhoduje MMR. Nejvýraznější takovou související legislativou byla neúspěšná příprava nového památkového zákona. O novém památkovém zákoně se diskutuje již mnoho let a dokonce již byl připraven, ale neschválen zákon v roce 2008. Od roku 2012 probíhala příprava nové právní úpravy, ale vliv potřeb cestovního ruchu byl minimální. Vládní návrh zákona byl nakonec parlamentem 12. července 2017 zamítnut, a to i mnoha hlasy z řad koaličních stran, ačkoliv byl označován za hlavní úkol vlády v oblasti kultury.

Spotřebitelský kodex by mohl přinést i zánik v Česku jediného speciálního zákona k cestovnímu ruchu č. 159/1999 Sb.

Zřejmě koncepčně nejrazantnější by bylo přijetí tzv. spotřebitelského kodexu, přičemž se o něm ví mezi odborníky cestovního ruchu nejméně! Zákon, který je naprostou novinkou sjednocující předpisy chránící spotřebitele, připravuje zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu za spolupráce Ministerstva financí a MMR. Mohl by přinést i zánik v ČR jediného speciálního zákona k cestovnímu ruchu č. 159/1999 Sb. Hrozí situace, kdy nepočetní právní odborníci hlavně z MMR budou současně připravovat aktuální změny a mimo jiné spotřebitelský kodex. Ale na rozsáhlém zákonu se teprve pracuje a schválení je nejasné, včetně otázky, které normy turismu se do něj začlení.

Právní úprava cestovního ruchu sice není příliš rozsáhlá, ale komplikovaně zasahuje do velmi různorodých odvětví, takže i pro právníka jde nejednou o značný oříšek. Hrozivým problémem je pak mimořádná nestabilita legislativy posledních let, kdy dochází často doslova k překrývání připravovaných razantních změn práva. A to lze zmínit i mnohé další problémy, jako je zavedení EET nebo aktuální otázky ekonomického rázu, které si zřejmě vynutí (asi v mnohém komplikované) právní řešení, kdy lze uvést zejména mimořádný rozvoj tzv. sdílené ekonomiky. Nestabilita právní úpravy pak výrazně komplikuje podnikání v tomto oboru, což se v nejbližší době bohužel zřejmě nezmění.

JUDr. PhDr. René Petráš Ph.D.pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity Jana Amose Komenského
petras@prf.cuni.cz