 |
V posledních několika málo letech je možné se téměř v každém čísle odborných časopisů zabývajících se cestovním ruchem dočíst o destinačním managementu, destinačních organizacích, případně řízení cestovního ruchu. Obdobná situace je na všech konferencích, odborných seminářích a workshopech.
Dle mého názoru není cestovní ruch především o „ŘĺZENĺ“, ale na prvním místě by měla být komunikace a spolupráce všech dotčených subjektů, a to na všech úrovních od úrovně nejvyšší. Od orgánů státní správy (Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zahraničních věcí) přes národní centrály cestovního ruchu (agentura CzechTourism). Na regionální úrovni oddělení cestovního ruchu na krajských úřadech, města, obce, zájmová sdružení měst a obcí, mikroregiony, neziskové společnosti. A především podnikatelský sektor – hospodářské komory a další organizace sdružující podnikatele z této oblasti.
Dle výkladového slovníku je definice Destinačního managementu: Soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačně–rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení a organizací.
Specifické podmínky Ústeckého kraje
To je ale pouze teorie, při zakládání Destinačního managementu se musí vycházet především z místní situace a snažit se zapojit tzv. „klíčové hráče“ v regionu. Ústecký kraj má oproti ostatním krajům určitou výhodu, že hranice turistického regionu Severozápadní Čechy jsou téměř shodné s hranicemi kraje. Na druhou stranu je Ústecký kraj velmi rozmanitý. Dle členění CzechTourism se na území kraje nachází 3 turistické oblasti. Oblast Národního parku České Švýcarsko a Šluknovského výběžku, kde působí několik subjektů, např. České Švýcarsko o.p.s., Agentura rozvoje Tolštejnského panství, Regiocentrum o.p.s. a další. Dále turistická oblast Krušné hory a Podkrušnohoří a turistická oblast České středohoří a Žatecko. V těchto oblastech působí několik subjektů, žádný bohužel neobsahuje území celé oblasti. Jedná se o sdružení cestovního ruchu Deliteus, Podkrušnohorské informační centrum a další subjekty.
Destinační agentura je nutností
Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že pro lepší koordinaci aktivit je vznik destinační společnosti nutností. Měla by sjednotit snahy a činnosti všech aktivních subjektů ve všech turistických oblastech Ústeckého kraje. V současné době je před zahájením realizace projekt „Destinační agentura cestovního ruchu Ústeckého kraje“, který byl vybrán k podpoře v rámci grantového schématu 4.1.2 „Podpora rozvoje služeb cestovního ruchu v Ústeckém kraji pro veřejný sektor“.
Velkým problémem je dle mého názoru především nevyjasněnost ve finančních tocích. Jedná se především o příspěvek na činnost z národní úrovně. S tím také souvisí problém s přerozdělováním daní z příjmu, které se ne vždy vrací do místa, kde příjmy vznikají. To ale samozřejmě nemůže být předmětem činnosti destinačních organizací.
Ing. Jiří Válka
vedoucí oddělení cestovního ruchu
Krajský úřad Ústeckého kraje