Tři pilíře německé propagace a pár zajímavých čísel
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Více výsledků...
Občas lze u nás zaslechnout povzdech typu: „Kdybychom tak měli moře, všechno by bylo jednodušší.“ Jenže nebylo. Ani desítky kilometrů zlatistých pláží nejsou automaticky zárukou bezproblémového fungování cestovního ruchu. Důkazem může být Bulharsko, které jako jedna z mála turistických destinací zažívá v současné globální konjunktuře pokles počtu příjezdů turistů ze zahraničí. Tamní odborníci z toho viní vládu.
Ještě v roce 2018 přitom byla situace bulharského incomingu vykreslena sytě růžovou barvou – počet zahraničních hostů, kteří přenocovali v bulharských ubytovacích zařízeních, se poprvé v historii přehoupl přes devět milionů. Konkrétně šlo o 9,273 mil. zahraničních turistů, což představuje meziroční nárůst o 4,4 %. Tradičně nejvíc předloni přijelo do Bulharska Rumunů, konkrétně 1,377 mil. (meziročně o téměř 21 % víc). Druhá příčka patřila Řekům (1,116 mil.) a třetí Němcům (850 000). Vše vypadalo nadějně, dokud nezačal prodej zájezdů na minulý rok. Předprodeje zájezdů na rok 2019 způsobily bulharským podnikatelům a příslušným úřadům vrásky na čele – v médiích se začaly objevovat poplašné zprávy o hrozícím meziročním propadu. I ministryně pro cestovní ruch Nikolina Angelkova vydala před létem prognózu, v které odhadovala meziroční propad příjezdů v letní sezoně na 3–6 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2018. „Naši přímí konkurenti jako Turecko, Tunisko a Egypt mají nastavenu politiku podpory a zvyšování turistických příjezdů,“ poukázala Angelkova na jednu z příčin očekávaného poklesu. A reálná čísla, která v průběhu sezony přicházela z jednotlivých bulharských regionů, byla ještě horší. Z jižní části bulharského pobřeží Černého moře hlásili například meziroční pokles o 13,7 % oproti stejnému období roku 2018. Nejvíc tam ubylo Němců, zhruba o 50 %. A mnohem méně zaznívala v tamních resortech i ruština – počet příjezdů z Ruska poklesl meziročně o čtvrtinu. Jen o něco málo lepší byla situace na severu černomořského pobřeží. Za to, že realita nebyla ještě horší, vděčí Bulharsko několika trhům, z kterých došlo k meziročnímu nárůstu rezervací – řeč je zejména o Ukrajině a Velké Británii, ale také Francii, Polsku nebo Česku.

Na obranu bulharského ministerstva je třeba podotknout, že úplně nečinné nebylo. Připravilo například mechanismus na pomoc organizovanému cestovnímu ruchu, který se podobá modelům používaným v Řecku, Španělsku a Chorvatsku a který by měl být spuštěn v příštím roce. Mělo by se jednat o finanční podporu charterových letů, což by mělo velké zahraniční touroperátory motivovat k tomu, aby své klienty nasměrovali právě do Bulharska. Jenže i tento návrh se setkal s kritikou odborné veřejnosti. Rumen Draganov, ředitel bulharského Institutu pro analýzy a hodnocení, pro bulharský rozhlas uvedl: „Velkou hrozbou je, že peníze nepřijdou do zamýšlených destinací nebo budou promarněny. Potřebujeme jasně vidět, co stát chce, protože ministryně pro cestovní ruch opakovaně řekla, že turismus je 100% soukromý. To by znamenalo, že stát utíká z odpovědnosti za svůj majetek – ústavou jsou to archeologická místa, veškeré pláže a přírodní zázraky. To je přesně oblast, kde potřebujeme vidět, co stát chce, aby se distancoval od myšlenky ‚Nezúčastním se lákání turistů, dělejte to vy‘.“
Foto: Shutterstock.com

Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.

Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.

Mozaika charakterizuje světoznámé památky Poreče – a mozaika je mottem brandu celého města: „You complete us“.