Co máme nejraději na talíři?

JĺDLO – základní fyziologická potřeba všech živočichů, pro člověka však ještě něco navíc. Jídlo pro nás, kromě přísunu kalorií a nutriční hodnoty, může představovat i zdroj radosti, někdy až slasti. Pro někoho však může být i velkým problémem, či psychickým utrpením. Již v dobách dávno minulých se jídlu věnovala pozornost nejen při přípravě, ale i v dílech malířů, básníků a spisovatelů. Připomeňme si jednoho z velikánů francouzské gastronomie pana Brillat Savarina a jeho nadčasovou publikaci Fysiologie chuti z roku 1896, která byla i u nás znovu vydána před několika lety. Jednou z výstižných charakteristik společenského významu jídla je tato jeho myšlenka: „Důležité záležitosti, obchodní a politická jednání se řeší vždy u stolu a jídlo je zde vhodným pojítkem mezi oběma stranami. Lidé se při dobrém jídle stávají veselejšími a přístupnějšími.“

V současné době postupující hospodářské globalizace dochází i v gastronomii k výraznému prolínání kultur. V trendech na straně nabídky pociťujeme silný vliv nadnárodních gastronomických řetězců především s produkty rychlého stravování. Nejmladší generace naší populace si tak osvojuje již podstatně jiné stravovací návyky, než mají například dnešní čtyřicátníci.

Co se stále ještě v současnosti nejčastěji objednává v restauracích, co restaurace nabízejí a za jaké ceny – to zajímalo studenty specializace Cestovní ruch Vysoké školy ekonomické v Praze. V průběhu jednoho měsíce provedli průzkum celkem v 256 provozovnách deseti krajů České republiky (polovina šetřených provozoven byla v Praze).

Konkrétně bylo při osobních návštěvách provozoven sledováno:
– Rozsah nabídky v sortimentu polévky, hlavní jídla a ostatní jídla, a to v poledne a večer
– Nejprodávanější jídlo v poledne a večer
– Nejprodávanější nápoj
– Rozsah cen u nejžádanějších pokrmů a nápojů
– Užívání konvenience při přípravě pokrmů

 

Kraj Cena poledního jídla (v Kč) Cena večerního jídla (v Kč)
Min Max Min Max
Praha 49 290 49 620
Středočeský 55 109 45 165
Jihočeský 54 160 42 150
Plzeňský 50 89 65 185
Karlovarský 60 114 40 120
Královéhradecký 45 78 48 298
Liberecký 60 85 127 127
Vysočina 50 95 55 123
Jihomoravský 60 65 35 95
Zlínský 45 185 45 240
Vysoké Tatry 63 198 55 220

Výsledky naznačily, že požadavky zákazníků v restauracích s nabídkou české i mezinárodní kuchyně (do výzkumu nebyly zahrnuty etnické restaurace a pizzerie) směřují zatím stále spíše k tradičním českým jídlům.
1. Rozsah nabízených pokrmů byl velmi široký. U hotových jídel byl průměr 7 druhů, maximální zjištěný počet byl 32 druhů. Ostatní hlavní jídla byla v průměru nabízena v počtu 42 druhů, maximální počet byl neuvěřitelných 197 druhů (v jedné provozovně)!
2. Nejoblíbenějším jídlem v poledne byl jednoznačně guláš, těsně následovaný tradiční svíčkovou. Na třetím místě bodovala vepřová pečeně a stejnému zájmu zákazníků se těšily kuřecí steaky a jídla z poledního menu.
3. Nejoblíbenější jídla večer byla připravována z kuřecího masa. V těsném závěsu oblíbenosti následovala jídla z vepřového a specialita podniku. Relativně méně oblíbené se ukázaly pokrmy z masa hovězího. Ve večerních hodinách se zákazníci zajímali také o nabídku jídel ze sýrů. Z ostatní jídel byla významnější poptávka v některých provozech po krůtím mase, kachnách, rybách a pizze. Zde bylo možné konstatovat rozdíly mezi jednotlivými kraji, projevily se místní gastronomické zvyklosti. V Praze byla poptávka v řadě provozů ovlivněna cizineckou klientelou.
4. Cenové relace jídel měly široký rozptyl, jak je zřejmé z následující tabulky. Potvrdilo se, že nejvyšší ceny jsou v turisticky atraktivních oblastech. Pro zajímavost bylo provedeno i srovnání s turistickou lokalitou Vysokých Tater (zkoumáno 11 provozoven)
5. Nejvíce objednávanými nealkoholickými nápoji byly ve zkoumaných restauracích Coca-Cola (cenové rozmezí za 1dl 7–20,- Kč), na druhém místě minerální vody (8–22,- Kč/1dl) a na třetím místě Kofola (4–8,- Kč/1dl). Kofola se daleko více konzumuje na Vysočině a ve všech moravských krajích.
6. Z alkoholických nápojů jednoznačně v konzumaci vede pivo. Nejčastěji čepované značky jsou Gambrinus (v cenovém rozmezí 16–60,- Kč/0,5l), dále Plzeňský Prazdroj (24–60,- Kč/0,5l) a na třetím místě Staropramen (17–29,-Kč/0,5l). V případě značek Gambrinus a Staropramen spíše převažuje konzumace 10 piva.
7. Využití produktů convenience „přiznalo“ jen necelých 40 % provozoven, přičemž nejčastěji využívaným produktem je jíška, dále bujóny a sušené omáčkové směsi.

Tento průzkum prokázal pestrost produktů v nabídce gastronomických zařízení České republiky, která reaguje na požadavky místní i turistické klientely. Současně však odráží i přetrvávající spotřební návyky v oblíbenosti typicky českých jídel a nápojů.

Text: Ing. Lena Mlejnková,
odborný asistent Katedry CR, VŠE Praha (mlejn@vse.cz)
Foto: Patrick Moore