Čínský drak se dere vzhůru

O Číně se u nás hovoří zejména v souvislosti s omračujícími počty čínských turistů navštěvujících různé světové destinace. A poslední dobou také s jejich poněkud specifickými zvyklostmi a chováním. Trochu stranou pozornosti zůstává Čína jako cílová destinace. A to navzdory tomu, že v globálním žebříčku jí díky 62,9 milionu mezinárodních příjezdů v roce 2018 patří už čtvrté místo – více turistů loni navštívilo jen Francii, Španělsko a USA. A další růst je na obzoru.

Zmiňovaný vývoj s sebou pochopitelně nese veškeré obvyklé aspekty včetně rostoucích cen ubytování či vstupného do památek a dalších turistických atrakcí. A řada lokalit se potýká s problémy spojenými s přemírou turistů, jak potvrzuje i majitel CK China Tours Miloš Podpěra: „V hlavních lokalitách je overtourismus realitou. Překvapivě si jej ‚vyrábějí‘ Číňani sami – jak země bohatne, stále více místních cestuje po své zemi. Někdy to má řešení, např. pořadníky a kvóty na vstupenky do hlavních památek či národních parků, v jiných případech jsme některá místa již museli i vyřadit.“ Hypotézu o tom, že za overtourismem v čínských turistických lokalitách stojí zejména domácí cestovní ruch, podporují oficiální údaje. Jak už zaznělo v úvodu, v čínských hotelech se loni ubytovalo 62,9 mil. zahraničních turistů. Pokud bychom ale započítali i jednodenní návštěvy, dostali bychom se k číslu 141,2 mil. zahraničních návštěvníků. Jenže v porovnání s domácím cestovním ruchem je to směšně málo: Číňané loni po své vlasti vykonali 5,54 mld. cest…

Ale zpět k incomingovým statistikám. Nejvíce turistů přijelo do Číny z Hongkongu (28,2 mil. osob), ten ale samozřejmě čínské úřady nepovažují za zahraniční zdrojový trh. V oficiálních statistikách se tak dočteme, že nejvíce zahraničních turistů přicestovalo do Číny z těchto zemí: Myanma, Vietnam, Jižní Korea, Japonsko, USA, Rusko, Mongolsko, Malajsie, Filipíny, Singapur, Indie, Kanada, Thajsko, Austrálie, Indonésie, Německo a Spojené království. Z tohoto výčtu je patrné, že ve spektru návštěvníků dominovali hosté z Asie. Jejich podíl byl vyčíslen na 76,3 %. Druhá příčka patřila Evropanům, jejichž podíl byl ale jen 12,5%. Třetí byla ze zdrojových regionů Amerika (7,9 %), čtvrtá Oceánie (1,9 %). Turisté z Afriky dokázali z celkového příjezdového koláče ukousnout jen 1,4 %.

Tab.: TOP 10 destinací čínského incomingu dle příjezdů v roce 2018

Zdroj: Discoverchina.com

Pokud by vás zajímalo, kam turisté navštěvující Čínu mířili nejčastěji, zaměřte pozornost na tabulku – přináší výčet deseti nejnavštěvovanějších destinací v Číně v roce 2018.

Víc než třetina návštěvníků přijela do Číny za odpočinkem a poznáváním, za prací 15,5 %, korporátní cestovatelé měli podíl 12,8 %, zhruba 2,8 % turistů přijelo navštívit své známé či příbuzné. Pokud jde o věk, prim hráli v návštěvnické struktuře lidé ve věku 25–44 let (49,9 %), druhou nejčetnější skupinu představovali lidé ve věku 45–64 let (28,4 %).

Pokud jde o letošní rok, očekávají čínské úřady další růst – příjezdy ze zahraničí se mají zvýšit o 1 %, domácí turismus pak má vzrůst asi o 9,5 %. U příjmů země z cestovního ruchu se očekává nárůst asi o 9,3 %, mají dosáhnout hodnoty 6,52 bil. jüanů (asi 21,45 bil. Kč). Změn má letos podle očekávání doznat žebříček hlavních zdrojových trhů – měl by vypadat následovně: Jižní Korea, USA, Japonsko, Indie, Německo, Malajsie, Spojené království, Austrálie, Thajsko a Singapur. Otazník visí nad příjezdy z Hongkongu – ty v loňském roce prakticky stagnovaly, letos se dá s ohledem na protivládní nepokoje předvídat jejich pokles.

Graf – Příjezdy do Číny dle zdrojových regionů v roce 2018

Zdroj: Discoverchina.com

Obecně se ale očekává, že příjezdy do Číny budou v příštích letech růst, stejně jako příjmy země z cestovního ruchu. Mimochodem – není bez zajímavosti, že zatímco v počtu příjezdů je Čína aktuálně čtvrtou světovou destinací, měřeno příjmy z turismu jí podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) patří až desátá světová příčka. Významným impulsem pro příjezdy zahraničních turistů budou například zimní olympijské hry, které se budou konat v roce 2022 v Pekingu. A vnímat je třeba také vládní investice do cestovního ruchu. Očekává se, že do roku 2028 investuje Čína do turismu 310 mld. dolarů, což je zhruba dvojnásobek oproti roku 2017. Jen pro srovnání – v USA jsou ve stejném období predikovány investice ve výši cca 303 mld. dolarů. A UNWTO předpovídá, že do roku 2028 bude Čína z cestovního ruchu profitovat víc než kterákoli jiná země na světě – má jít o 2,73 bil. USD. Přínos země z příjezdového cestovního ruchu pro hrubý domácí produkt se má mezi roky 2018 a 2028 zvyšovat o 6,5 % ročně.

A co Češi?

Příjezdy z České republiky, které se aktuálně počítají na desetitisíce osob (odhady hovoří o víc než 20 000 výjezdů ročně), jsou samozřejmě z hlediska Číny jen zrnkem v písku, přesto je nelze ignorovat. Poptávka roste a navíc je výjimečná. Alespoň podle Miloše Podpěry z China Tours: „Česká poptávka je specifická tím, že ignoruje zahraniční trendy. Například v německy mluvících zemích jsou obrovským hitem plavby po přehradě Tři soutěsky, u nás je zájem spíše symbolický. Také pozorujeme zvýšený zájem o ‚přírodní‘ zájezdy.“ Dlouhodobě ale poptávce po „čínských“ zájezdech této cestovní kanceláře vévodí zájem o cesty za císařskými památkami v Pekingu, za Terakotovou armádou či za specifickými rysy čínské krajiny, tedy za zahradami a homolovitými kopci. „Přece jen se nám daří nějaká osvěta, a tak už máme i zájemce o detailnější poznávání jednotlivých částí Číny. V této souvislosti nemohu nevzpomenout náš zájezd ‚Sečuán – země hojnosti‘, kde věnujeme 14 dní jediné čínské provincii, byť velikostí i lidnatostí srovnatelné s Francií. To považuji za velký koncepční úspěch,“ všímá si vývoje zákaznických zvyklostí Miloš Podpěra. Budeme sami zvědaví, kam se zájem o cesty do Číny v příštích letech vyvine. Trendy budeme i nadále sledovat a při vhodné příležitosti se k nim vrátíme.

Foto: Shutterstock.com