Doc. Ing. Ivan Šroněk, CSc. je živým důkazem toho, že je-li člověk činorodý a neustále na sobě pracuje, má šanci dožít se v plné svěžesti vysokého věku. Přestože nedávno oslavil osmdesátiny, vyučuje na třech vysokých školách a publikuje odborné články a knihy o etice v podnikání. Odborníky s takovými zkušenostmi a vědomostmi nepotkává člověk každý den, proto jsem požádala pana docenta o krátký rozhovor, v němž jsme shrnuli jeho dosavadní profesní kariéru a zamysleli se nad úrovní dnešních studentů.
Po absolvování prestižní Vysoké školy obchodní jsem pracoval v rezortu Ministerstva zahraničního obchodu a byl jsem u zrodu PZO Polytechna, kde jsem se vyprofiloval na odborníka na licence. Stejné problematice, tedy transferu technologií, jsem se pak 11 let věnoval v ekonomickém výzkumu. Když jsem v 70. letech obhájil kandidátskou práci na VŠE, začal jsem na tehdejší katedře zahraničního obchodu učit předmět licence a průmyslová práva, postupně i jiné předměty. Na VŠE jsem setrval až do roku 1999. Poté co vznikla Vysoká škola hotelová, přijal jsem nabídku pana rektora a začal jsem vyučovat mezinárodní obchod, diplomatický protokol a etiku podnikání.
Jak jste se dostal k této problematice?
Na počátku 90. let jsme si s tehdejším vedoucím katedry mezinárodního obchodu VŠE řekli, že se studenti, ale mnohdy dokonce ani pedagogové neumějí chovat. Zorganizovali jsme proto předmět, který se nazýval Společenský styk a diplomatický protokol. Měl velký úspěch, v jednom semestru jsem měl
dokonce 600 studentů! K etice podnikání pak už byl jen krok.
Můžete srovnat své první studenty s těmi současnými?
Rozdíly jsou spíše mezi studenty různých škol. Kromě VŠH jsem v zimě učil diplomatický protokol na Právnické fakultě UK a kurz mezinárodních diplomatických jednání na Fakultě sociálních věd téže univerzity. Z VŠE jsem byl zvyklý látku detailně probrat přesně tak, jak byla popsána ve skriptech. Podobně tomu bylo i na právnické fakultě, kde jsou ale studenti trochu „nafoukaní“ a na člověka bez právnického vzdělání shlížejí svrchu. Na fakultě sociálních věd mi však studenti řekli, že sice vykládám zajímavě, že si ale základní znalosti mohou sami nastudovat v literatuře. Takový systém funguje na mnoha západních univerzitách, kde učitelé vykládají pouze „lahůdky“, které nejsou ve skriptech, takže jsou studenti nuceni studovat samostatně. Jedno ale mají všechny školy společné – mladí lidé mají obecně mírně přezíravý postoj k lidem vyššího věku, takže pokud je chci zaujmout, musím je přesvědčit svými vědomostmi a znalostmi, které jim mohou být v životě ku prospěchu.
Obdivuhodná je i skutečnost, že pan doc. Šroněk se ve svém věku a s velmi dobrou znalostí 4 světových jazyků učí jen tak pro zábavu hebrejštinu.
Letiště Praha v letošním roce plánuje odbavit dvojnásobek cestujících oproti roku 2021. S předpokládaným nárůstem provozu je pro zachování komfortu nutné navýšit počet spolupracovníků, a to až o 200 zaměstnanců a o desítky pracovníků na dlouhodobé brigády formou dohod mimo...
„Máš nápady? Nemůžeš je realizovat? Znáš někoho s ambicemi? Někoho, kdo nemá malé cíle?“ ptal se na konci minulého týdne ve svém e-mailu obchodní a produkční ředitel CK ATIS Petr Krč s tím, že pro svého významného obchodního partnera,...
V důsledku propouštění během pandemie covid-19 přišel cestovní ruch od března 2020 o velký počet zaměstnanců, které nebylo možné najmout pro letní sezónu 2021 a později, což vedlo k akutní poptávce po zaměstnancích.
Doc. Ing. Ivan Šroněk, CSc. je živým důkazem toho, že je-li člověk činorodý a neustále na sobě pracuje, má šanci dožít se v plné svěžesti vysokého věku. Přestože nedávno oslavil osmdesátiny, vyučuje na třech vysokých školách a publikuje odborné články a knihy o etice v podnikání. Odborníky s takovými zkušenostmi a vědomostmi nepotkává člověk každý den, proto jsem požádala pana docenta o krátký rozhovor, v němž jsme shrnuli jeho dosavadní profesní kariéru a zamysleli se nad úrovní dnešních studentů. 
