České a německé lázeňství v programu Erasmus

Vysoká škola obchodní v Praze, jako plnohodnotný člen programu ERASMUS(European Region Action Scheme for the Mobility of University Students), který zajišťuje mezinárodní studijní výměny v rámci EU a umožňuje studentům odjet studovat na několik měsíců na partnerské vysoké školy či univerzity v zahraničí, umožnila německým studentům bakalářského studia z Katolické univerzity Eichstätt-Ingolstadt studovat jeden semestr na své akademické půdě. Během studijního pobytu jim bylo zadáno ke zpracování několik výzkumných projektů z oblasti cestovního ruchu, managementu destinací či udržitelného rozvoje cestovního ruchu. V rámci studijního programu Marketing a management destinací zpracovávali problematiku lázeňství v České republice a v Německu. Na následujících řádcích přinášíme zhodnocení výsledků situační analýzy.

Lázeňství a jeho význam pro ekonomiku a zdraví společnosti byl již mnohokráte popsán odborníky, proto bych ráda nahlédla na tuto problematiku z jiného úhlu, a to z pozice vysokoškolského pedagoga. Vzdělávání mladých lidí je důležitou a nedílnou součástí vývoje společnosti, jelikož právě oni budou pilířem příští generace. Věnovat jim tedy čas a energii by mělo přinést řadu pozitiv. Možnost spolupráce se zahraničními studenty je vítanou zkušeností nejen pro studenty, ale i pro pedagogy. Obohacuje zúčastněné o řadu nových poznatků, zkušeností a podporuje týmového ducha. Dosažené výsledky situační analýzy vybraných lázeňských míst byly na velmi dobré úrovni, proto bych je ráda v tomto článku zmínila.

Česká republika i Německo disponují desítkami lázeňských míst, která se sdružují do několika organizací podporujících jejich rozvoj. Německý svaz lázní sdružuje na 300 subjektů působících v lázeňství a zaměstnává 400 000 lidí. V roce 2009 bylo na území Německa uskutečněno 19,5 milionu příjezdů do lázeňských zařízení a bylo realizováno téměř 103 milionů přenocování.

V České republice se sdružují subjekty působící v lázeňství do Svazu léčebných lázní, který má 42 členů. V roce 2009 přijelo do českých lázní 650 000 lidí. Nejvyšší počet účastníků lázeňského cestovního ruchu míří do oblasti Západočeského trojúhelníku, především do Karlových Varů. Ty se spolu s Mariánskými a Františkovými Lázněmi podílejí na celkovém počtu přenocování až 60 procenty.

Pro výzkumný projekt bylo vybráno deset lázeňských míst, po pěti z každé země. Z Německa byly vybrány Bad Pyrmont, Heiligendamm, Bad Füssing, St. Peter-Ording, a Bad Dürrheim. Na české straně byly analyzovány Františkovy Lázně a Karlovy Vary jako dva zástupci západočeského lázeňského trojúhelníku, Poděbrady ve středních Čechách a Lipová-lázně s Luhačovicemi na Moravě.

Vybraná desítka měst je odlišná svou geografickou polohou, historickým vývojem i nabídkou služeb, přesto mají řadu společných znaků. Jedná se o místa s významným potenciálem pro rozvoj lázeňského cestovního ruchu i pro rozvoj zaměstnanosti a šíře nabídky služeb.

Graf: Vývoj počtu hostů v lázních v České republice a v Německu (index 2003 = 100)

Všechna zkoumaná místa nabízejí vesměs podobné léčebné metody (klimatická léčba, vodoléčba, pitná léčba a elektroléčba) a soustřeďují se téměř na totožné choroby v rámci indikačního seznamu (nemoci oběhového, trávicího a pohybového ústrojí). Výjimku v oblasti léčebných metod tvoří pouze thalassoterapie (používání mořské vody, mořských řas, mořského bahna a mořského klimatu k uvolnění a regeneraci pokožky těla ve formě zábalů či koupelí), která může být prováděna pouze v přímořských oblastech. Ze všech zmíněných míst je tedy možné absolvovat tuto metodu pouze v lázních Heiligendamm situovaných u Baltského moře. Tyto lázně jsou zároveň nejstaršími přímořskými lázněmi v Německu. Naopak Bad Füssing, které slouží veřejnosti od roku 1938, patří z celé desítky k lázním nejmladším.

Dalším faktorem zkoumání byla nabídka ubytovacích kapacit. Z české strany přicházejí s nejširší nabídkou ubytovacích služeb Karlovy Vary, z německé pak Bad Füssing, které zároveň vedou žebříček v počtu přenocování v lázeňských zařízeních v celém Německu. Naopak nejnižším počtem ubytovacích kapacit disponují Poděbrady a Heiligendamm. Česká republika však vede v délce pobytu lázeňských hostí. Zatímco v průběhu zkoumaných let 2003–2010 byla průměrná délka pobytu v německých lázních maximálně 7 dní, v České republice i ten nejnižší počet (11,1 přenocování v roce 2010) významně převyšuje německé maximum.

Z výzkumu dále vyplynulo, že počet zahra­ničních návštěvníků v českých lázních je o 25 procent vyšší, byť je počet možných navštívených lázeňských míst mnohonásobně nižší, než v Německu. V Německu tvoří zahraniční návštěvníci lázní 20 procent z celkového počtu všech pacientů.

Přejdeme-li k analýze poskytovaných služeb a k souvisejícím cenám za poskytované služby, dospějeme k závěru, který jen potvrzuje domněnku většiny lidí, že jsou v Německu ceny za služby vyšší, než u nás. Pro lepší možnost srovnávání byly vybrány tři druhy balíčků služeb, které splňovaly předem daná kritéria. Na základě těchto požadavků pak byly výsledky následující.

Prvním balíčkem byl čtrnáctidenní léčebný pobyt, který byl nejlevnější v Luhačovicích (424 eur), nejdražší naopak v Bad Dürrheim (1,859 eur). Druhý balíček byl sedmidenní pobyt zaměřený na prevenci a relaxaci. Nabídka byla nejlevnější v Lipové-lázních (282 eur) a nejdražší v Bad Heiligendamm (777 eur). Třetí balíček, dvoudenní wellness pobyt, byl nejlevnější v Bad Dürrheim (103 eur), naopak nejdražší v Poděbradech (322 eur).

Jak si lze povšimnout, pouze v jednom případě byla nabídka balíčku služeb dražší v České republice. Jednalo se o wellness pobyt v lázních Poděbrady. Wellness zažívá na našem území velký boom. Je to dáno především tím, že se k nám tento trend dostal až na konci devadesátých let a své „místo na slunci“ si začal vydobývat až v posledních letech. Z tohoto důvodu jsou stále ceny těchto služeb poměrně vysoké. V současnosti je na českém trhu nespočet subjektů poskytujících wellness služby, ať už v rámci rozšířené nabídky wellness služeb v rámci lázeňských pobytů, nebo jako samostatné balíčky beauty služeb v jednotlivých salonech krásy. Konkurence je sice velká, ale náklady na provoz, speciální přístroje a personální zajištění neumožňují ceny snižovat tak, aby byly dostupné všem.

Tab.: Vybrané výsledky provedené analýzy za rok 2010

Zdroj: Manuela Bauer, Dörte Kasüske, Karl Daniel Meyer, Katharina Weidlein (projekt: Komparace lázní v Čechách a Německu, Praha 2011)

Výzkum provedený německými studenty potvrdil i důležitost a přínos lázeňského cestovního ruchu pro regionální rozvoj.

Zároveň poukázal i na některé nedostatky analyzovaných lázeňských míst. Jednalo se především o oblast propagace, kde je stále velký prostor pro kreativitu a originalitu při tvorbě balíčků nabízených služeb.

Nutné je zabývat se též problematikou délky pobytu. Jak bylo již poukázáno, němečtí pacienti stráví v cílovém lázeňském místě v průměru dvakrát kratší dobu, než pacienti v naší zemi.

S měnícím se způsobem úhrady lázeňské péče u nás, však bude pravděpodobně docházet ke zkracování délky pobytu. Podíl komplexní lázeňské léčby se v průběhu minulých let zmenšoval, zatímco podíl samoplátecké péče se pomalu zvyšuje.

Je to dáno především současným trendem, kdy i zdraví jedinci jezdí do lázní na relaxační či rekondiční pobyty, s cílem aktivně pečovat o své zdraví a preventivně tak předcházet působení negativních vlivů okolí.

Stres, nevyhovující stravovací návyky nebo nedostatek pohybu jsou daní dnešní moderní, především počítačově gramotné společnosti. Zmíněné faktory jsou příčinou vzniku mnoha chorob, které nutí oslabené členy populace zavítat do ordinací lékařů a následně do lázní, což zvyšuje náklady nejen zdravotních pojišťoven, ale i zaměstnavatelů.

Lázeňský cestovní ruch se bude rozvíjet tak dlouho, pokud lidé nepřehodnotí svůj nezdravý (a mnohdy pohodlný) životní styl na aktivní a zdravý způsob života.

Ing. Petra Benešová,
Vysoká škola obchodní v Praze