Česká Kanado, kdo v tobě pobývá?

Monitoring návštěvníků je jedním z důležitých aspektů rozvoje cestovního ruchu v regionech. Může pomoci při plánování aktivit soukromého i veřejného sektoru za účelem rozvoje regionů, ideálně v intencích udržitelného rozvoje. V přírodním parku Česká Kanada je nutno skloubit turismus právě s ochranou životního prostředí.

Monitoring návštěvníků České Kanady je jednou, nikoliv však jedinou součástí výzkumu financovaného Interní grantovou agenturou VŠE, který si klade za úkol zejména zjistit zatížení této lokality cestovním ruchem a navrhnout vhodné aktivity pro podporu rozvoje oblasti v rámci šetrného turismu.

Pokusíme se srovnat některé naše dosavadní výzkumy v oblasti monitoringu návštěvníků s monitoringem České centrály cestovního ruchu. Budeme porovnávat námi zjištěné údaje z období červenec až září 2007 s údaji za léto 2006 z turistické oblasti Jižní Čechy, do které námi zkoumaná oblast spadá. K výzkumu jsme použili osobní dotazování za pomoci standardizovaného dotazníku, který jsme nepatrně modifikovali dle potřeb výzkumu (rozšíření o některé odpovědi a otázku). Je třeba zdůraznit, že výše uvedené výsledky výzkumu jsou pouze průběžné, monitoring bude pokračovat i v zimních měsících a v létě 2008.

Začněme porovnáním skladby návštěvníků. Z celkem 300 námi zkoumaných bylo 247 (82,3 %) domácích a 53 (17,7 %) zahraničních. Ze zahraničních převažovali obyvatelé Nizozemska (28,3 %), Slovenska a Rakouska (17 %), Německa (13,2 %) a Francie (7,5 %). Ze zahraničních návštěvníků jich 56,6 % přijelo s partnerem či známými a 24,5 % s malými dětmi, v čemž se téměř neliší od domácích turistů. Viditelný rozdíl je v počtu těch, kteří přijeli se staršími dětmi (domácí 20 %, zahraniční 7,5 %).

Nejčastějším dopravním prostředkem byl automobil – do regionu jím přijelo 74,5 % domácích a 81 % zahraničních turistů. Domácí dále uváděli jako dopravní prostředek kolo (13,8 %), vlak (8,9 %) a 2,4 % uvedlo linkový autobus. Ze zahraničních návštěvníků přijelo na kole 11,3 % respondentů a vlakem 3,8 %, což byli dva návštěvníci ze Slovenska. Použití automobilu a kola je mnohem častější než v turistické oblasti Jižní Čechy, v našem výzkumu naopak téměř absentuje autobus.

Ve zkoumané oblasti lidé nejčastěji pobývají po dobu tří až sedmi nocí (43,7 % domácích, avšak jen 22,6 % zahraničních). Na jeden až dva noclehy přijede 37,7 % zahraničních a 32 % domácích návštěvníků. Pouze na jeden den jezdí více zahraniční (22,6 %) než domácí (14,6 %). Zahraniční návštěvníci také častěji zůstávají na více než 7 nocí (17 % oproti 9,7 % domácím). Zde se údaje obou výzkumů poměrně rozcházejí, Jižní Čechy vykazují větší sourodost.

Češi byli převážně ubytovaní v kempu či v chatové osadě (33,2 %), následovala vlastní chata či ubytování u příbuzných (15 %) a penzion (12 %). Zahraniční návštěvníci se nejčastěji ubytovali v hotelu vyšší kategorie a na chatě či chalupě (shodně 20,8 %). Kemp či chatovou osadu využilo 15 % zahraničních návštěvníků. Zde se zřejmě projevuje jisté specifikum zkoumané oblasti.

V hodnocení služeb poskytovaných v regionu se oba výzkumy liší v dílčích aspektech. 74 % návštěvníků hodnotilo ubytovací služby jako velmi dobré nebo spíše dobré, zatímco stejný údaj za Jižní Čechy ukazuje pouze na 62 %. Služby pro motoristy téměř nikdo nehodnotil jako velmi dobré, 48 % respondentů je však ohodnotilo jako spíše dobré; údaj za Jižní Čechy ukazuje na 53 % (odpovědi velmi dobře a spíše dobře). Poměrně se shodují kladné názory na služby pro cykloturisty. Úroveň personálu ve službách je častěji hodnocena jako spíše dobrá (49,3 %) než velmi dobrá (21 %), ve výzkumu za Jižní Čechy dají kladné odpovědi 77 % (spíše dobrá 42 % a velmi dobrá 35 %). Více kritizovány byly služby pro motoristy (18 %) a úroveň personálu ve službách (13,7 %). S cenovou úrovní služeb byli spokojenější zahraniční návštěvníci (98 %) oproti domácím (77,7 %).

Návštěvníci nejlépe hodnotili rozsah a dostupnost stravovacích kapacit; za velmi dobré nebo spíše dobré je označilo 82,7 % respondentů. Větší spokojenost je ve zkoumaném regionu také s rozsahem a dostupností ubytovacích kapacit (81,3 %) oproti 65 % za oblast Jižní Čechy. Tento rozdíl však může být způsoben počtem návštěvníků, kteří v regionu nepřenocují (údaj za celé Jižní Čechy je dvojnásobný). Nákupní možnosti a příležitosti pro zábavu ve zkoumaném regionu v porovnání s Jižními Čechy zcela propadly – za velmi dobré nebo spíše dobré je označilo téměř shodně pouhých 43 % (Jižní Čechy přes 70 %), za spíše špatné nebo špatné pak 40 % v případě nákupních možností a 30 % v případě příležitostí pro zábavu. Spíše negativně je hodnocena také vybavenost atrakcemi pro děti a dostupnost veřejnou dopravou (shodně 26 %), následovány dopravní infrastrukturou (24 %).

Z hlediska hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu najdeme větší rozdíly mezi oběma výzkumy zejména v hodnocení péče o bezpečnost návštěvníků, kdy v našem výzkumu 47,7 % respondentů odpovědělo „nevím“, zatímco 44 % respondentů uvedlo tuto péči jako velmi nebo spíše dobrou (analogické údaje za celé Jižní Čechy jsou 28 %, resp. 62 %). Nabídka programů pro volný čas je jako velmi nebo spíše dobrá hodnocena pouze 38 % návštěvníků, pro 28 % je nedostačující a téměř 34 % nedokázalo svoji spokojenost vyjádřit. V Jižních Čechách je s nabídkou volnočasových aktivit spokojeno 71 % návštěvníků. Podobné rozdíly jsou i v hodnocení drobného prodeje: 60 % je spokojeno nebo spíše spokojeno (oproti 83 % za oblast Jižní Čechy), 33 % naopak nespokojeno. Tyto údaje korespondují s názory na nákupní možnosti a možnosti pro zábavu ve sledovaném regionu.

Údaje o průměrné útratě se víceméně shodují s údaji za turistickou oblast Jižní Čechy. V námi zkoumaném regionu byl snad jen mírně vyšší počet Čechů, kteří v průměru na osobu a den utratí 201 až 500 Kč (42,5 %). Zahraniční návštěvníci utratí nejvíce v rozmezí 501 až 1 000Kč (49,1 %).

Nejčastějším důvodem návštěvy domácích respondentů je relaxace a rekreace (35,6 %) následována turistikou a sportem (29 %), v závěsu se pak drží poznávání (22,7 %). Odpovědi typu „zábava“ a „návštěva příbuzných“ následují s obrovským odstupem. U cizinců jasně převažuje poznávání (41,5 %) před relaxací, rekreací (22,6 %) a turistikou a sportem (13,2 %). Více jsou také zastoupeny odpovědi „tranzit“ a „nákupy a jídlo“. Ani tyto údaje se příliš neliší od výzkumu celých Jižních Čech a dotvářejí typ zkoumané lokality z hlediska aktivit, které jsou pro tuto oblast typické.

S výše uvedeným korespondují nejlákavější aktivity, které zde návštěvníci provozují. Dle očekávání dominuje cykloturistika (50 %), následována pěší turistikou (35 %) a poznávací turistikou (30 %), mezi významnější aktivity patří s 20 % odpovědí také koupání. Zajímavou doplňkovou činností se ukázal sběr lesních plodů (téměř 18 % respondentů). Zahraniční návštěvníci se nejčastěji věnují poznávací turistice a cykloturistice (shodně 38 %), dále pěší turistice (28 %). Aktivity jako koupání, venkovská turistika a společenský život zaujmou tři až pět procent zahraničních návštěvníků. Potvrzuje se také, že pro zahraniční návštěvníky není sběr lesních plodů buď znám, nebo zajímavý (pouze 0,4 % jej uvedlo jako možnou doplňkovou aktivitu). Rozdíly oproti Jižním Čechám vidíme převážně v možnostech lokality.

Nejvýznamnější podíl návštěvníků přijíždí do zkoumané oblasti z Prahy a Středočeského kraje (přes 38 %) a z kraje Jihočeského (27 %). Z okresů vede jednoznačně Praha (26 %) následována okresem Jindřichův Hradec (16 %) a s velkým odstupem okresy České Budějovice, Brno a Příbram (3 až 5 %).

Obyvatelé versus turisté

Všech oslovených návštěvníků a vybraných místních obyvatel jsme se dotazovali na jejich názor na zatížení lokality cestovním ruchem a dali jim na výběr ze čtyř možností: zda je lokalita přeplněná, běžně zaplněná, méně zaplněná, nebo zda nedokážou posoudit. Obyvatel jsme se také ptali, jak toto zatížení vidí v hlavní letní sezoně a jak v celoročním průměru. Názor turistů a obyvatel na hlavní sezonu se prakticky neliší: shodně 56 % návštěvníků i obyvatel si myslí, že lokalita je zaplněná přiměřeným způsobem, 6 % turistů a 11 % obyvatel považuje lokalitu v sezoně za přeplněnou a 29 % návštěvníků a 28,8 % obyvatel se domnívá, že lokalita je zaplněna spíše méně a bez problémů snese více turistů. Očekávané byly i odpovědi obyvatel na zatížení lokality v celoročním průměru, kdy se 79 % obyvatel vyjádřilo, že lokalita je turisty zaplněná málo.

Vztah obyvatel k turistům je ze 64,3 % kladný, z 31,4 % jde o vztah spíše kladný, ale již stagnující nebo se sklonem k apatii, lhostejnosti. Podobně přátelskost místních lidí vnímají i turisté: 45,6 % návštěvníků má místní obyvatele za velmi přátelské a téměř 41 % označilo přátelskost místních obyvatel za „spíše dobrou“.

Závěrem

Zde představená část výzkumu ukázala, že hodnoty zjištěné za turistický region Jižní Čechy se od námi zjištěných údajů liší spíše jen v dílčích aspektech. Rozdíly najdeme především v tom, co je specifikem zkoumané oblasti, ať se již jedná o možnosti trávení volného času či o fakt, že oblast je málo osídleným regionem s menšími možnostmi např. zábavy, nakupování apod. Potvrdil se předpoklad, že domácí turisté se věnují zejména cykloturistice, pěší turistice, poznávání a také koupání, zahraniční jsou více primárně zaměřeni na poznávání a také cykloturistiku. Mezi návštěvníky nejčastěji zmiňovanými negativy převažovaly stav komunikací vč. cyklostezek, slabší úroveň některých služeb a nedostatek zábavy. Zahraniční turisté uváděli zejména jazykovou nevybavenost personálu a místních obyvatel a nedostatečné místní značení či informace v cizích jazycích. Jedna z nejčastějších výhrad místních obyvatel směřovala k chování některých cyklistů.

Úkolem výzkumného týmu bude také správně interpretovat závěry ze všech provedených monitoringů a analýz a následně doporučit místním samosprávám i podnikatelům, na jaké oblasti by bylo vhodné se dle zjištěných údajů zaměřit.

Text: Ing. Martin Musil, doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc., Ing. Martin Luštický, Bc. Kateřina Dušáková (Fakulta managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci)
Kontakt: musil@fm.vse.cz