Business travel v době covidové

Dobrá zpráva je, že zatímco některé společnosti cesty svých zaměstnanců odložily na příští rok, stále existují firmy, které své zaměstnance vysílají do světa i v době protiepidemických restrikcí. „Firemní cesty stále jsou, jen je jich výrazně méně a způsob jejich realizace je jiný. Jde o to, že s některými národy jinak, než podáním ruky smlouvu nepodepíšete. Nelze vše vyřešit virtuálním prostředím,“ říká Pavel Němec ze společnosti Fubraland, která podniká mj. právě v oblasti business travel. Pro cesty se podle jeho slov vybírají destinace, které jsou solidně dostupné (ne do všech míst to dnes létá), a dále ty, kam se Češi vzhledem k pandemické situaci dostanou, ideálně bez negativního testu a karantény. Poměrně aktivní jsou podle jeho slov klienti i v cestách po Česku a obecně v cestách autem: „Hodně řešíme v tomto období lokální rezervace a lokální firemní akce.“

Podobně hovoří i další oslovení specialisté na služební cesty. „Máme několik klientů, kteří mají úplné interní embargo a nikam necestují. Naopak zase existuje pár firem či organizací, které cestují v poměrně solidní podobě. Bohužel nemyslím 100, ale třeba 50 procent loňského objemu, reprezentující desítky odletů měsíčně,“ popisuje aktuální situaci Marek Plášil ze společnosti OK-TOURS. Roli podle něj hraje i štěstí, resp. geografická orientace takových zákazníků na země, které mají benevolentní politiku v kombinaci s dosud fungujícím dopravním spojením. „Bavíme se třeba o Bulharsku, kam se létalo i v době koronového vrcholu letos na jaře. Nebo o exotičtějších destinacích v oblasti Indického oceánu,“ vysvětluje Plášil.

Co drží prodejce nad vodou?

Koronavirová krize nejenže radikálně zaškrtila poptávku po letenkách (ty podle Jana Štilce z FLY UNITED poptává jen asi 15 % klientů), po ubytování, pronájmech aut a dalších službách obvykle poptávaných korporátními klienty, ale navíc také specialistům na tento typ businessu přidělala práci se stornováním či změnami již objednaných služeb. „Po několik měsíců jsme byli v situaci, kdy jsme poskytovali zcela neprofitní služby typu refundací a s nimi spojené moderování vztahu mezi cestujícími a leteckými společnostmi. Existoval jen náklad, výdaj, příjem zhola žádný,“ připomíná Marek Plášil. „Nemohli jsme nicméně naše zákazníky odkazovat přímo na nefungující letecké společnosti. A samozřejmě nešlo jen o aerolinky, řeč je i o stornech hotelů, pronájmů prostor apod. To už je naštěstí z velké části za námi, nicméně situace je i nadále více než velmi špatná,“ říká Plášil. Firma dříve orientovaná na výnosy se nyní musí zabývat hlavně nákladovou stránkou. „Řeč je tedy například o redukci počtu pracovních míst, odměn za práci a s tím případně i pracovního vytížení. Ale třeba i o změnách v distribuci úkolů a zodpovědností, nových příležitostech či pracovních náplních,“ doplňuje.

„Stále sice zajišťujeme veškerý servis pro naše klienty, ale naši operátoři se v práci střídají, větší část pracovní doby jsou na překážkách v práci,“ dokresluje aktuální stav Jan Štilec. „Využíváme státní podporu mezd Antivirus, a díky tomu jsme nikoho nepropustili. Zastávám názor, že ten největší kapitál v našem oboru je ten lidský. Proto se neustále snažíme zdokonalovat a učit se technologickým novinkám, které se v této době v našem oboru objevují,“ dodává.

Některé společnosti působící v oblasti business travel zareagovaly na novou situaci rozšířením předmětu podnikání. „Od září jsme rozjeli druhou divizi společnosti, která se zabývá externím účetnictvím a daňovým poradenstvím a dále také ekonomickým softwarem,“ konstatuje Pavel Němec a vysvětluje, že tato diverzifikace ale nesouvisí jen s pandemií covid-19, plánována prý byla již dříve.

Námi oslovení specialisté na business travel se shodují v tom, že cestovní kanceláře čeká krušný podzim. Většina z nich již vyčerpala veškeré rezervy z minulých let a mnohé „vykrvácejí“. „Nemyslím, že je to úplně špatně. Tento trh potřeboval pročistit a trochu narovnat, takže pro ty, co vydrží, bude asi šance v budoucnu,“ říká Pavel Němec z Fubraland. Větší problémy přitom podle něj mají spíše velcí hráči, jejichž podnikání je zatíženo velkými fixními náklady. U těchto firem očekává Němec zavírání některých trhů a přechod na franšízový model podnikání. K pročištění by podle něj mohlo dojít i ve vztazích mezi leteckými dopravci a cestovními kancelářemi. „Doufám, že si aerolinky neprosadí nevyplácení zpětných provizí z obratu pro velké hráče na trhu, protože si to nebudou moci dovolit. A tím pádem by se mohla změnit situace, kdy velké cestovky nabízejí svým klientům služby za nulová nebo dokonce záporná servisní fees,“ naznačuje možný vývoj Pavel Němec.

Kongresové hotely čeká transformace

Z jednotlivých segmentů, z kterých se skládá business travel, je na tom podle Pavla Němce asi nejhůře hotelový business. „Z posledních rezervací ubytování je jasně vidět, že tam peníze opravdu docházejí a že hotelový business a jeho model budou záhy úplně jiné,“ konstatuje Němec. A za pravdu mu dávají jak oficiální statistiky, tak pohled do ulic, zejména těch pražských. Mnohé hotely jsou zavřené, jiné těsně před zavřením. A ceny těch, jejichž majitelé se snaží situaci ustát, spadly na minimum – ubytování v hotelu se dalo v hlavním městě v půli října pořídit i za 10 eur. Mimo metropoli byla situace o něco lepší, ovšem jen u cestování volnočasového. Pracovní pobyty prakticky ustaly i tam, jak potvrzuje třeba Ilja Šedivý, spolumajitel společnosti Regata Čechy, která provozuje hotel Port na Máchově jezeře a Horizont v Peci pod Sněžkou. „Nyní se firemní akce v našich hotelích zastavily úplně, poptávek na vzdálenější termíny je málo a pro již potvrzené akce se ve velké většině případů hledají náhradní termíny v příštím roce. Jediným pozitivem snad je, že firmy, až na výjimky, své již rezervované akce nechtějí zrušit úplně, jen posunout.“ Většina firem prý do konce letošního roku pozastavila konání firemních výjezdů a populární vánoční večírky byly stornovány zcela. „Co se týká pracovníků firem na služebních cestách, tak jsme se od květnového znovuotevření nedostali výše než na 25 % obvyklého počtu, a to teď ještě znovu pokleslo,“ konstatuje Ilja Šedivý.

Alfou a omegou při rozhodování klientů (zejména těch korporátních) je nyní bezpečnost. „Speciální požadavky korporací, které mají zájem pořádat výjezdní akce, jsou nyní různé. Ve většině případů jsme dotazováni na dodržování bezpečnostních, resp. nových hygienických pravidel. Z toho důvodu jsme připravili vlastní dokument ‚BE SAVE‘, kde máme naše postupy popsány, v některých případech jdeme až nad rámec povinného. Souběžně deklarujeme, jak jsme schopni se pro konkrétní akci přizpůsobit interním bezpečnostním pravidlům poptávajícího subjektu. Ta se mnohdy v detailech, případ od případu liší, např. požadavek na personál v rukavicích, větší rozestupy při jednání, setkávání účastníků jenom v menších skupinách atd.,“ vysvětluje Šedivý a dodává, že se jeho společnost setkala i se speciálním požadavkem „exkluzivity“ v hotelu – nejmenovaná firma poptávala možnost mít hotel pro akci k dispozici celý i při neobsazení jeho celkové kapacity, za přiměřený příplatek.

Podobně jako zástupci námi oslovených cestovních kanceláří, je i Ilja Šedivý optimistický ohledně budoucnosti korporátních akcí. Naznačují to prý i první současné signály od firemních klientů. Poptávka se ale podle jeho slov nejspíše změní: „S největší pravděpodobností bude kladen větší důraz na kvalitu. Firmy si budou pečlivěji vybírat, kde své akce uspořádají a budou velmi pozorně hodnotit, jak byly jejich představy naplněny. Určitě bude i nadále kladen důraz na dodržování hygienických pravidel. A domnívám se, že asi v nejbližším období ubude těch opravdu velkých korporátních akcí.“ Změněná tržní situace také nejspíš řadu hotelů, vnímaných dosud jako čistě kongresové, přiměje k většímu zacílení na individuální klientelu. „Naše hotely Horizont a Port jsou typické ‚rekreační hotely‘. I když je korporátní klientela zvláště v období jara a podzimu u nás významným segmentem a věnujeme jí velkou pozornost, není dominantní, což je dnes naší velkou výhodou. V budoucnu i my ještě více zacílíme na náš hlavní segment, kterým je u nás individuální klientela, hlavně aktivní rodiny s dětmi. Třeba v našem menším hotelu Port na břehu Máchova jezera, se budeme snažit firemní akce více směrovat do pracovního týdne, a víkendy nechat k dispozici individuálním hostům,“ vysvětluje Ilja Šedivý a dodává, že výjimkou zůstanou svatby a ty korporátní akce, které se ve jmenovaných hotelech konají každoročně, různé semináře, konference apod.

Hlavním úkolem hoteliérů je nyní podle Šedivého nepodlehnout panice a pesimismu, současné krizové období přežít, udržet pracovní týmy v hotelích akceschopné a připravené na oživení, které snad přijde s jarem příštího roku. „A v optimálním případě období relativního klidu v hotelích využít k tomu, na co by v době plného provozu nebyl čas – k dalšímu vzdělávání pracovníků, k úpravám a opravám, které by se za plného provozu realizovaly jen složitě. Pochopitelně dovolí-li to finanční možnosti provozovatelů,“ uzavírá předseda představenstva společnosti Regata Čechy.

To nejhorší teprve přijde?

Vraťme se ale k specialistům na služební cesty. Jan Štilec z FLY UNITED souhlasí s tím, že to horší pro obor teprve přijde, protože touroperátoři jsou finančně vyčerpaní a nebudou schopni hradit dodavatelům za objednané služby předem, výhoda je však podle jeho slov na straně velkých a finančně zdatných hráčů. „Doufejme, že to nedopadne tak, že budou existovat jen tři nebo čtyři velké cestovky,“ obává se Štilec. Obecně ale nevidí budoucnost oboru černě: „Jsem věčný optimista. Za dobu mého působení v cestovním ruchu jsem zažil různé situace. A vždy se po nějaké době vše vrátilo do normálu. S covidem-19 to bude asi na delší dobu, ale neumím si představit, že by se vše zastavilo.“ Přes všechny videokonference či jiné možnosti, jak jednat s obchodním partnerem na dálku, bude podle jeho slov stále existovat potřeba setkávat se a jednat osobně. V některých zemích se obchod přes videokonferenci prostě udělat nedá. Jan Štilec dále poznamenává, že v současné době roste poptávka firem po zajišťování služebních cest on-line, na což FLY UNITED reaguje implementací příslušného systému, který to umožňuje. „Řada firem kvůli covidu-19 také pochopila, jaké jsou výhody, pokud mají na zajišťování služebních cest nějakou českou cestovní agenturu. Zkušenosti ukázaly, že k nám se vždy klienti dovolají a naši operátoři včas avizují do firem aktuální novinky. Jiná situace je v případech, kdy se firmy domáhají například vrácení peněz z letenek zakoupených u některé rádoby on-line agentury sídlící mimo Českou republiku,“ uvádí Jan Štilec.

Z letadla do vlaku

Letecká doprava je aktuálně v hluboké recesi a oživení zatím v nedohlednu. Pro služební cesty na větší vzdálenosti je přitom zásadní podmínkou. Pro cesty po České republice a do blízkého zahraničí volí firmy nejčastěji automobily, čím dál zajímavější alternativou se ovšem stává železnice. „Řada firem přešla na on-line schůzky a meetingy a omezila cestování, ovšem zda je tato forma kontaktu, která odcizuje obě strany, šťastná, je na zvážení,“ uvádí Tadeáš Zíka ze společnosti Leo Express, a dodává: „Výhledově si myslíme, že se vše bude postupně vracet do starých kolejí, respektive že více lidí bude přecházet z letecké dopravy právě do železniční.“ V porovnání s automobilem pak skýtá vlak jednu zásadní výhodu – během cesty je možné pracovat, vyřizovat korespondenci, dělat přípravy na schůzky apod. „Není nic lepšího, než když přijedete na důležité obchodní jednání odpočati a připraveni. A samozřejmě, při cestě zpět můžete oslavit úspěch sektem nebo nealkem,“ vypočítává výhody služební cesty vlakem Zíka.

Foto: Leo Express

Vlaky zmiňovaného soukromého tuzemského dopravce propojují podle Zíky významná centra zalidnění Uherskohradišťsko, Olomouc, Ostravu, Prahu, Vratislav, Krakov nebo Katovice, a umožňují tak kombinovat návaznou dopravu například na letiště v rámci služební cesty. „Cestovat vlaky na obchodní jednání je taky cestou, jak šířit myšlenku udržitelnosti u svých obchodních partnerů, na čemž si zakládá čím dál tím více firem,“ říká Zíka. Za jednu z klíčových výhod považuje vysokou míru flexibility – jízdenky Leo Express je možné přebookovat do doby pravidelného odjezdu vlaku.

Většina obchodních cest probíhá ve všední (tedy mimošpičkové) dny, ponejvíce od pondělka do čtvrtka, kdy bývá cena jízdenek zpravidla nižší než o víkendech. A dopravce se snaží firemní poptávku stimulovat i svým korporátním programem, který se řídí heslem „Čím více s námi cestujete, tím vyšší slevu vám dáme“. Tato výhoda je poskytována buď formou cashbacku, anebo jako obratová sleva.

Stejně jako v hotelech se i ve veřejné dopravě v posledních měsících často skloňuje bezpečnost. Podle Tadeáše Zíky nemají uživatelé železniční dopravy žádný důvod k obavám. Cituje profesora University of Leicester Juliana Tanga, který nedávno uvedl, že „z pohledu rizika nákazy covid-19 je veřejná doprava nejbezpečnějším místem na světě“, což podložil čísly z evropských a asijských měst. „Pro Leo Express byla bezpečnost cestujících od začátku pandemie prioritou. Jako první dopravce jsme na jaře zavedli povinné roušky a naši stevardi je od března nikdy nesundali. Roušky mají cestující v našich vlacích k dispozici zdarma, pro seniory dokonce máme i respirátory. Pokud nám cestující ukáže, že má zapnutou aplikaci eRouška, může si klidně vzít další roušku navíc,“ vysvětluje Zíka a dodává, že vlaky jsou několikrát denně (mezi jednotlivými jízdami) dezinfikovány a stevardi čistí jednotlivá uvolněná místa i během jízdy, aby si každý nový cestující mohl sednout do čistého sedadla. „Pravidelně také vlaky čistíme ozonem, který zničí veškeré organismy na palubě, včetně virů. U vstupních dveří máme dávkovače dezinfekce, na toaletách je mýdlo s dezinfekční složkou, obálky palubních tiskovin jsou ošetřeny antimikrobiální vrstvou. Co se týče občerstvení, tak to prodáváme hygienicky zabalené a teprve cestující s ním přijde do přímého kontaktu. Také upřednostňujeme bezkontaktní platby, u kterých nabízíme celou řadu možností,“ vysvětluje Zíka.

Pokud jde o budoucnost cestování vlakem, je podle Zíky třeba vnímat fenomén generace mileniálů, která je častokrát označována jako „Travel centric“. „Tito lidé častokrát nevyhledávají nejlevnější věci, ale ‚value for money‘, očekávají flexibilitu, svobodu a řešení na míru. Vše ideálně vyřešené na pár kliků pomocí mobilního telefonu. Věřím, že železnice v rámci této generace bude hrát prim,“ uzavírá Zíka.

Naděje neumřela

Na závěr dejme opět slovo prodejcům letenek a dalších služeb z oblasti korporátního cestování. Jak už bylo naznačeno výše, jsou ohledně budoucnosti optimističtí. Kupříkladu Marek Plášil z OK-TOURS se označuje dokonce za bezvýhradného optimistu. Současná náhrada osobních obchodních jednání telefonáty či telekonferencemi je totiž podle jeho mínění jen dočasným a nouzovým řešením. „Určitě se tyto prostředky budou využívat více, ale rozhodně zcela nenahradí osobní jednání,“ věří. Na druhou stranu přiznává, že návrat možná nebude tak rychlý, jak to ještě před pár měsíci vypadalo.

Podobně se vyjadřuje i Pavel Němec ze společnosti Fubraland: „Business travel se zase vrátí, o to nemám strach. Existují prognózy kdy a jak moc, ale v principu zastávám názor jednoho z mých minulých nadřízených. Říkal, že lidé a firmy budou vždycky cestovat, protože obchod se bez toho neobejde. Zažil jsem víc krizí podobného typu a vždycky se v průběhu a následně ozývaly hlasy, že vše už bude virtuální a že to je super a bude to fungovat. Prvotní nadšení z virtuálna opadlo do 6–12 měsíců a lidé se k cestám začali vracet.“ Služební cesta podle jeho slov není jen vykonání nutné činnosti v zahraničí, je to svým způsobem i odměna a motivace pro zaměstnance. „Můžete se někam podívat na náklady firmy, něco zažijete a uvidíte, potkáte lidi. A tato motivace je z mého pohledu hodně důležitá. Pokud budou lidé sedět doma u konferenčního hovoru v pyžamu, tak je to dlouhodobě nebude bavit,“ dodává. S tím nelze než souhlasit. Nezbývá než doufat, že se doba, kdy obchodní cestující hromadně vyndají ze skříní cestovní obleky a kufříky, počítá spíš na měsíce než na roky…