Partnerskou zemí letošního ročníku veletrhu Holiday World bylo Bulharsko. Na velkoryse pojaté expozici strávil poměrně hodně času také velvyslanec Bulharské republiky Zdravko Popov. Ve svém harmonogramu nabitém oficiálními i neformálními setkáními našel chvíli času, aby odpověděl i na několik našich dotazů týkajících se aktuálního stavu česko-bulharské turistické výměny a hlavně její budoucnosti.
Pane velvyslanče, jak jste spokojen s veletrhem a s účastí Bulharska na něm?
Bulharsko přijelo na veletrh s úmyslem představit veškeré nové možnosti, které může v oblasti cestovního ruchu nabídnout. To se, myslím, podařilo, a pokud vím, spokojeni jsou i naši touroperátoři. Je pro nás samozřejmě ctí, že jsme byli letos poprvé v sedmnáctileté historii veletrhu vybráni jako partnerská země. Pro mne osobně jde o jeden ze signálů začátku nových vztahů mezi našimi zeměmi na poli cestovního ruchu. A za přirozený důsledek onoho boomu, který vzájemná turistická výměna v posledních letech zažívá. Je dobré si připomenout, že za prvních devět měsíců loňského roku navštívilo Bulharsko téměř 150 tisíc českých turistů, což v meziročním srovnání znamená nárůst o více než 26 procent. Tento trend bude podle mého soudu pokračovat i v budoucnu.
Čím si onen boom výjezdů českých občanů do Bulharska vysvětlujete?
Vysvětlení tohoto fenoménu jsou různá. První se odvíjí od toho, že Bulharsko v posledních letech investovalo nemalé prostředky do rozvoje turistické infrastruktury. Díky těmto investicím se velmi zvýšila atraktivita většiny tradičních letovisek, do hry o přízeň turistů vstoupila i řada středisek nových. Hovořím přitom nejen o tradičních přímořských letoviscích, ale také o střediscích zimních. Druhým možným vysvětlením je skutečnost, že se v uplynulých měsících zvýšily ceny turistických balíčků v zemích sousedících s Bulharskem. Na dnešním setkání s prvním náměstkem ministra pro místní rozvoj Jiřím Vačkářem nám bylo například řečeno, že v loňském roce vycestovalo o 200 tisíc Čechů méně do Chorvatska. A to právě v důsledku růstu cen tamních turistických služeb. Je velmi pravděpodobné, že řada z těchto turistů se připojila k onomu proudu směřujícímu z České republiky do Bulharska. A nabízí se ještě varianta třetí. Je jí nostalgie, kterou český turista pociťuje vůči černomořskému pobřeží. Střední a starší generace se ráda vrací na místa, která dříve velmi důvěrně znala.
Kromě těchto tří příčin vstupuje do hry třeba také rostoucí zkušenost touroperátorů i jejich počet. Trh se zájezdy do Bulharska je nyní velmi konkurenční, a to samozřejmě nahrává rozvoji turistiky do naší země. Zároveň musím konstatovat, že cestovní ruch roste také v opačném směru. V posledních letech se neustále zvyšují počty bulharských turistů, kteří přijíždějí na návštěvu České republiky. Mezi lety 2006 a 2007 se podle statistických údajů tento počet zvýšil o plných 52 %, v absolutním vyjádření jde o téměř 60 tisíc turistů.
Hovořil jste o tom, že Bulharsko na veletrhu představuje nové možnosti, které jeho cestovní ruch nabízí. Které to jsou?
Novinky najdete prakticky v celé šíři našeho cestovního ruchu. Kromě tradičního přímořského cestovního ruchu, kterým si Bulharsko vydobylo svoji popularitu ve střední Evropě, jde například o již zmiňovanou zimní turistiku. To je pro nás opravdu silná disciplína, kvůli lyžování a dalším zimním radovánkám k nám přijíždějí stále větší počty turistů z Velké Británie, Skandinávie, Německa a dalších zemí. Zmínit ale musím také relativně nové druhy turismu, na které může být Bulharsko právem pyšné. Jedním z nich je kulturní turistika, jež se rozvíjí v souvislosti se silnou archeologickou politikou, kterou nyní náš stát uplatňuje. V posledních letech byly v Bulharsku objeveny opravdu úchvatné památky z dávných dob, především z thrácké epochy naší historie. Kupříkladu v centrální části Bulharska, mezi městy Kazanlak a Karlovo, byla učiněna celá řada významných objevů, které právem daly tomuto regionu neformální název Údolí thráckých králů. Výzkumy přitom dále pokračují a vědci nacházejí stále další památky. Za velmi důležité považuji to, že vědecká disciplína se propojila s cestovním ruchem, díky čemuž vzniká velmi zajímavý turistický produkt. Bulharsko díky tomu začíná být v tomto segmentu cestovního ruchu silným konkurentem.
Na druhém místě musím zmínit lázeňskou turistiku, která těží především z bohatství bulharských termálních pramenů. Těch se na našem území, pokud se nemýlím, nachází na osm stovek. Vztáhneme-li toto množství k rozloze území, ocitá se Bulharsko na druhém místě na světě. První příčka patří Islandu. Naše prameny jsou přitom vesměs velmi léčivé. Není proto divu, že balneologie je další z oblastí, do které bulharští i zahraniční podnikatelé rádi a hojně investují. Návštěvníci našeho stánku mohli také získat přehled o možnostech venkovské turistiky v Bulharsku.
Bulharsko je asi rok v Evropské unii. Jak se to projevilo ve vašem cestovním ruchu? Někteří Češi měli například obavy, že po vstupu Bulharska do EU dojde k velkému nárůstu cen…
Orientace na Evropu je pro nás prioritou. Jen za poslední rok navštívilo Bulharsko více než pět milionů turistů ze zemí EU. Příjezdy z nečlenských zemí naopak mírně zeslábly, nejspíš v důsledku vízové povinnosti. Pokud jde o ceny, k mírnému zdražování přirozeně dochází, přesto je cenová úroveň v Bulharsku, respektive náš poměr kvality a ceny, mnohem příznivější než v konkurenčních destinacích. Za konkurenty přitom považuji nejen naše sousedy, ale také další destinace, kam čeští turisté tak rádi cestují. Samozřejmě je nutno brát v potaz fakt, že Bulharsko je malá země a má své limity. Nemůžeme pochopitelně přemýšlet tak globálně, abychom se stali účastníkem celosvětové konkurence. Hovořím-li o konkurenci, mám na mysli jižní Evropu, Středomoří a Balkán.
Zmínil jste, že veletrh Holiday World je pro vás jakýmsi pomyslným vstupem do nové éry česko-bulharských vztahů v oblasti cestovního ruchu. Jaká by ona éra měla být?
Nejde samozřejmě jen o veletrh jako takový. Velký význam v této oblasti sehraje bilaterální dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, která bude vládami našich států uzavřena v polovině května tohoto roku a která stvrdí aktivní výměnu turistů mezi Českou republikou a Bulharskem. Dohoda bude řešit možnosti státní stimulace rozvoje této výměny. Text dohody je hotov, schválen a zbývá jej jen stvrdit podpisy zástupců vlád obou zemí. Na základě dohody budou vznikat pracovní skupiny, které se budou zabývat obousměrnou reklamou a propagací turistického potenciálu obou zemí, podporou investic a dalšími oblastmi. Podobný dokument uzavřely naše země naposledy na konci sedmdesátých let minulého století, od té doby nebyl obnoven. Jak jistě víte, po vaší sametové revoluci klesla úroveň vzájemné výměny turistů na nulu, k určité renesanci příjezdů českých turistů do Bulharska došlo až v roce 2000. Dnes jsme v situaci, kdy firmy z obou stran mají čím dál větší zájem rozvíjet cestovní ruch a také investovat do turistické infrastruktury. Už proto bylo načase rekodifikovat naše vztahy ve sféře cestovního ruchu.
Statut partnerské země veletrhu Holiday World jistě přispěl ke zviditelnění Bulharska v očích českých turistů i touroperátorů, určitě ale plánujete i další aktivity. Na co se můžeme těšit?
Snažíme se aktivity vedoucí ke zviditelnění Bulharska systematizovat a také zvýšit jejich frekvenci. Ještě před začátkem letní turistické sezony se proto uskuteční několik dalších akcí, na kterých se bude kromě velvyslanectví podílet bulharská Státní agentura pro cestovní ruch. Půjde jak o klasickou reklamu, tak třeba o články v médiích. Pokud jde o reklamu, počítáme s televizními spoty a s plošnou inzercí v tisku. Pozornost zaměříme i na naše webové stránky, na kterých se budou objevovat zajímavé a aktuální informace. Obchodní radové našeho velvyslanectví budou pokračovat v aktivních kontaktech se všemi touroperátory, v jejichž nabídkách se objevují zájezdy do Bulharska, stejně jako s novináři. Pro novináře hodláme před začátkem sezony zorganizovat speciální cestu po bulharských turistických atraktivitách a také speciální prezentaci horkých novinek, které by mohly české turisty oslovit.
Jaký efekt od těchto aktivit očekáváte?
Problémem u propagačních aktivit je těžká měřitelnost jejich efektu. V každém případě bychom byli rádi, kdyby se letos do Bulharska vypravilo asi o 10 procent více českých turistů. Přičteme-li k tomu loňský skokový nárůst o 26 procent, mělo by jít o opravdu významný přírůstek.
Ale s dovolením se ještě zastavím u oné propagace. Podle mnoha našich českých partnerů je nejúčinnější ona „živá“ ústní reklama, tedy doporučení od přátel a známých. Musíme se proto snažit, aby to takto vnímal i každý jednotlivý podnikatel. Důraz budeme nadále klást na profesionalizaci služeb v Bulharsku a na další zlepšování jejich kvality.
Dosud jste hovořil o samých příležitostech pro rozvoj vzájemné česko-bulharské turistiky. Vnímáte také nějaké případné hrozby, které by tento rozvoj mohly zpomalit?
Samozřejmě nemůžeme ovlivnit běh přírodních procesů, jako například globální oteplování, a další případy vyšší moci. Žádná speciální rizika, která bych měl nyní explicitně jmenovat, ale opravdu nevidím. Naopak silně vnímám ony příležitosti pro pokračování boomu, kterého jsme svědky v posledních několika letech. Nepřímou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu je bezpečnost destinace. A do bezpečnosti se u nás v souvislosti se vstupem země do Evropské unie a připravovaným vstupem do Schengenského prostoru investovalo a investuje velice mnoho – jsme a ještě dlouhá desetiletí totiž budeme vnější hranicí EU. Výsledkem toho všeho je, že Bulharsko je nyní pro turisty bezpečnější destinací než kdykoli v minulosti.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych