Jihomoravské městečko Boskovice ležící na západním „předhůří“ Drahanské vrchoviny je doslova naboucháno pamětihodnostmi. K nejvýznamnějším architektonickým lahůdkám patří zřícenina hradu nad městem, čistě empírový zámek, tzv. rezidence, panský dvůr, jízdárna, pozdně gotický kostel sv. Jakuba staršího nebo zámecký skleník z první poloviny 19. století. Že vám do ideálního výčtu něco chybí? Něco židovského? Nemějte strach, mají tu jak hřbitov, tak ghetto se synagogou. Pojďte nahlédnout…
Cesta do města
Židovské město, po Třebíči druhé nejzachovalejší u nás, najdete v jižní části města pod zámeckým návrším. První zpráva o židech v Boskovicích pochází již z první poloviny 14. století, nicméně uzavřené ghetto tu vzniklo až v roce 1727. Maxima dosáhla židovská obec v roce 1857, kdy zde mělo domovské právo přes 2 000, což byla třetina obyvatel Boskovic. Od křesťanského světa bylo židovské město odděleno pěti branami, řetězy nebo dráty. Dodnes se dochovala jediná brána na začátku Plačkovy (Abraham Plaček byl moravský zemský rabín) ulice, odkud je také nejlepší začít s prohlídkou čtvrti.
Nejpopulárnější dům židovského města – čp. 12 |
Budova synagogy maior |
Úzké, pokroucené uličky s domky nalepenými jeden na druhý mají tajuplnou a mystickou atmosféru, trochu jako Foglarova Stínadla. Z dnešních 79 domů je dvacet památkově chráněno spolu s dalšími objekty (kašna, masné krámy, výše zmíněná brána). Hned v Plačkově ulici je k vidění dům čp. 5, jenž napodobuje empírový styl boskovického zámku, nebo jeden z nejstarších domů v ghettu vůbec, čp. 25 s renesančním sklepem. Zajímavé je také stavení čp. 35 s představeným schodištěm ke vchodu do prvního poschodí. Asi nejpůsobivější je dům čp. 12 vystavěný na nepravidelném půdorysu s půlkruhovým přístavkem ve tvaru apsidy.
Jedinečný nález
Další procházkou si můžete prohlédnout jiné důležité stavby – napůl zahloubené masné krámy nebo dům, který odpradávna sloužil jako židovský hostinec, bývalo tu středisko společenského života, kasino, taneční a divadelní sál. Oba objekty najdete na roztomilém náměstíčku U Vážné studny. Dál můžete pokračovat ulicí Bílkovou, pak vpravo ulicí U Templu a nakonec odbočit doleva do míst, kde se odjakživa říká U Koupadel – mohou za to bývalé židovské lázně situované při potůčku na nejnižším místě ghetta. Jejich součástí byla i rituální lázeň mikve, další očistné lázně byly umístěny v nádvorních arkádách, kde bylo deset kabin s vanami. Perfektně zachovalou a zpřístupněnou mikvi si ovšem můžete prohlédnout v již zmíněné ulici U Templu. Návštěvníkům je dispozici od června 2005 a k jejímu objevení přispěla náhoda. Odkryta byla zcela nečekaně při úklidu sklepa od vrstvy uhlí a zeminy, suterén domu totiž sloužil mimo jiné jako sklad zeleniny. Po Dobrušce v Čechách tak mají i turisté na Moravě unikátní možnost prohlédnout si původní rituální lázeň. Byla tak hluboká, že se do ní bez problémů ponořil celý člověk i s hlavou a tekla do ní studená pramenitá voda. Židovské ženy užívaly mikve při nejrůznějších „očistných“ příležitostech – nevěsty před svatbou, matky po porodech a všechny dámy po menstruaci; muži zase před všemi židovskými svátky.
Náhodně objevená mikve je již přes dva a půl roku zpřístupněná turistům. |
Synagogy
Nejvýznamnější stavbou židovského města je synagoga maior. První písemný doklad o existenci synagogy vBoskovicích je zroku 1586. Zřejmě poblíž ní bylo postaveno vroce 1639 jádro svatyně současné. Její úžasná výmalba pochází zobdobí poloviny 17. azačátku 18. století aje považována za nejucelenější příklad tradice výzdoby synagog unás. Její dispozice je tradiční: na východní stěně umístěna schránka na tóru (aron ha-kodeš), vprotější, západní stěně je vstup zpředsíně, uprostřed sálu je vyvýšené řečniště (bima, neboli almemor), kolem dřevěné lavice pro muže, galerie vpatře určená pro ženy. Strop, stěny sálu ipřístaveb byly zdobeny barokní ornamentální freskovou výmalbou srostlinnými motivy, dělenými do přesně ohraničených polí, srituálními texty vhebrejštině. Většina maleb je na šedobílém podkladě, květy alisty vbarvách bílé, žluté, oranžové, červené azelené, zvýrazněny černou konturou. Původně byly vghettu synagogy tři. Velkou ztrátou je zejména zánik synagogy minor ze 16. století, která sloužila jako ješiva, náboženská škola. Vtemných padesátých letech 20. století byla, stejně jako spousta jiných památek, zbořena.
Výzdoba interiéru židovské svatyně |
Budiž ti země šikmá
Na židovskou komunitu v Boskovicích poukazuje ještě jedno místo – hřbitov. Nachází se asi 500 metrů jihozápadně od náměstí, rozlohou je třetí největší v republice a ve svahu tu je rozeseto na 2 500 náhrobků nejrůznějších tvarů, velikostí a uměleckých hodnot (nejstarší kámen je z roku 1640). Uměnímilovného návštěvníka bohužel nepotěší současný stav památky. Svou negativní roli sehrává její nevhodné umístění na prudkém svahu, kde jsou náhrobní kameny dešťovou vodou podemílány a káceny, dále použití málo kvalitního pískovcového a opukového kamene, jenž nepřečkal staletí a silně zvětral. Volně rostoucí vegetace ničí svými kořeny celé plochy hřbitova a vyvrací náhrobky.
K nejvýznačnějším náhrobkům patří ty barokní, jihomoravského či mikulovského typu z poloviny 18. století zdobené volutami, lasturami nebo rostlinnými motivy |
Těžké ublížení na zdraví způsobily hřbitovu též opakované nájezdy primitivních vandalů. Přes všechna příkoří je boskovický židovský hřbitov jedinečným pozůstatkem úžasné kultury utlačovaného náboženství, symbolem pospolitosti a víry.
Text a foto: Jan Pomykal
(Zdroj: MIS Boskovice)