Více výsledků...
Čína se po desetiletí snaží rozvíjet svoji „soft power“, tedy schopnost uplatňovat vliv bez použití silových prostředků. Ročně vynaloží deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun) na podporu jazykových škol a výstavbu univerzit v zahraničí, tlačí svůj zábavní průmysl na zahraniční trhy a snaží se přilákat západní turisty. V posledním bodě však selhává, napsal pro server Bloomberg profesor ekonomie z pekingské univerzity Christopher Balding.
Čínská státní média hovoří o plánu „udělat z turismu hnací sílu ekonomické proměny a modernizace“. Počet příchozích však loni vzrostl jen o 3,8 procenta a zhruba 80 procent turistů do Číny přišlo z Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu. Způsobeno je to mimo jiné tím, že i přes všechny své globální aspirace nevítá Čína cizince zrovna s otevřenou náručí.
Příkladem, který mluví za vše, je čínská vízová politika. Pouze 13 zemí má s Čínou bezvízový styk (v případě USA je to 38), občané těch ostatních si musejí vízum vyřídit s předstihem. Na čínských úřadech v USA jsou proto davy srovnatelné s oslavami čínského nového roku. Vízum stojí 140 dolarů (přes 3000 korun), ale pokud na něj člověk nechce čekat dlouhé hodiny ve frontě, musí si připlatit 100 dolarů (2200 korun) a více za dodatečné služby.
Taková omezení budují významné ekonomické překážky. Jedna studie ukázala, že potřeba víza snižuje dané zemi počet návštěvníků o 70 procent. V roce 2015 navštívilo pevninskou Čínu jen dva miliony Američanů, zatímco Hongkong, který se na hrubém domácím produktu (HDP) Číny podílí méně než třemi procenty a žije tam méně než jedno procento všech obyvatel, navštívilo 1,8 milionu Američanů.
To ovlivňuje makroekonomickou stabilitu. Podle nedávno publikované zprávy americké centrální banky (Fed) mohlo Čínu v důsledku zahraničních cest Číňanů opustit až 190 miliard dolarů (4,2 bilionu korun), zatímco Čína v rámci prodeje měny příchozím turistům ročně získá asi 35 miliard dolarů. Podle oficiálních čísel o vývoji platební bilance pak Čína za loňský rok měla v turismu deficit 217 miliard dolarů (4,8 bilionu korun), což se rovná 44 procentům celého čínského přebytku v obchodu se zbožím. Malý počet turistů tedy zemi zasazuje velmi bolestivou ránu.
Výše jmenované faktory jsou však pouze jedním projevem obecnější zdrženlivosti vůči cizincům. Na mnoha místech Číny totiž o imigrantech prakticky nikdo neslyšel. Ještě v roce 2013 (aktuálnější data nejsou k dispozici) žilo v celé Číně méně než milion cizinců. Více jich mají ve Spojených státech i některá jednotlivá města. I Japonsko, které není zrovna křižovatkou přistěhovalectví, má dvojnásobek. V Číně imigranty prakticky nenajdete.
Vyřešit tyto problémy bude politicky náročné, ale krokem, který se nabízí, je zjednodušení vízového aparátu. Jiné asijské státy, zejména Indie a Vietnam, v poslední době vyvíjejí velkou snahu, aby zjednodušily a zlevnily postupy při udělování víz. Pokud chce Čína více zahraničních turistů a jejich tvrdé měny, mělo by pro ně být jednodušší se tam dostat.
Foto: Shutterstock.com
Čtěte také: Prahu od podzimu spojí čtvrtá přímá linka s Čínou
Pozdrav, čaj, spropitné v lirách, mešity a smlouvání na bazaru: kompletní průvodce tureckou etiketou pro rok 2026.
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
