O Srbsku se u nás v souvislosti s cestovním ruchem příliš nehovoří. Jak by také mohlo, ročně tam vyrazí jen kolem 15 000 českých turistů. Turismus se však v tomto srdci Balkánu vzmáhá, a v příštích letech o něm zřejmě bude řeč častěji.
Údaje srbského statistického úřadu hovoří o tom, že se v tamních ubytovacích zařízeních v roce 2017 ubytovaly zhruba 3 miliony turistů, přičemž poměr domácích a zahraničních byl téměř vyrovnaný. Těch zahraničních ovšem v Srbsku přibývá rychleji – oproti roku 2016 se jejich počet zvýšil o 16,8 procenta, zatímco v případě domácího cestovního ruchu byl nárůst zhruba osmiprocentní.
Počet přenocování se předloni meziročně zvýšil o 10,8 procenta na absolutní hodnotu 8,325 milionu. Víc než 5,1 mil. přenocování připadlo na vrub domácích turistů, je tedy zřejmé, že ti v srbských ubytovacích zařízeních zůstávají v průměru déle než hosté ze zahraničí.
Pokud jde o cíle cest, domácí turisté míří nejčastěji do lázní (38 %) a do horských středisek (34 %), zahraniční turisté pak pobývají nejvíce v Bělehradu (53 %), na horách (10 %), v lázních (8 %) a ve městě Nový Sad (7 %).
Z hlediska zdrojových trhů jsou pro Srbsko klíčové především sousední země. Nejvíce zahraničních turistů v roce 2017 přijelo z Bosny a Hercegoviny, následovalo Turecko, Bulharsko, Chorvatsko a Černá Hora. Co se týká České republiky, ta nepatří k nosným trhům. V předloňském roce přespalo v srbských hromadných ubytovacích zařízeních lehce přes 15 000 českých hostů a realizovali cca 31 000 noclehů. Průměrná délka jejich pobytu tak jen mírně překročila 2 noci. Jen pro zajímavost – v opačném směru byl příliv turistů o něco silnější. Srbů k nám předloni, podle údajů srbských statistiků, s tamní cestovní kanceláří přicestovalo asi 19 000, počet přenocování přesáhl 67 000, průměrná délka srbského hosta v českých HUZ tedy byla 3,5 noci.
Graf 1 – Vývoj mezinárodních příjezdů do Srbska v letech 2003–2017 (v tis. osob)
Zdroj: UNWTO, Statistical Office of the Republic of Serbia, Wikipedia, zpracování vlastní
Příjezdy do Srbska pokračovaly i v uplynulém roce. Zatím poslední dostupná data ze září 2018 hovoří o tom, že za prvních devět měsíců loňského roku se počet zahraničních turistů ubytovaných v srbských ubytovacích zařízeních meziročně zvýšil o 14,8 % na 1,33 milionu. Počet přenocování se zvýšil dokonce o 16 % na 2,85 milionu. Není přitom bez zajímavosti, že ani Srbsku se nevyhnula čínská turistická vlna. Loni v září byla Čína pro Srbsko dokonce hlavním zdrojovým trhem – jen v tomto měsíci zemi navštívilo 12,5 tisíce čínských turistů, což představuje meziroční nárůst o víc než 97 procent! Za celý rok 2017 přitom srbští statistici napočítali 51 691 čínských hostů ubytovaných v srbských HUZ, o rok dříve pouze 18 409. Pro úplnost dodejme, že část čínských turistů cestovala do Srbska přes Prahu díky čínské letecké společnosti Hainan Airlines. Let Praha–Bělehrad, který byl prodloužením linky z Pekingu, však byl na konci listopadu loňského roku po ročním fungování zrušen. Na lince Praha–Bělehrad tak nyní létají jen stroje společnosti Air Serbia.
S dalším růstem příjezdového cestovního ruchu může nejspíš Srbsko počítat i v letošním roce. Napovídají tomu jednak pozitivní ekonomické výhledy, jednak zprávy o plánovaných nových leteckých spojeních a otevíraných ubytovacích zařízeních. Podle těchto zpráv se dá například očekávat, že v této balkánské destinaci mírně vzroste počet francouzských turistů – stane se tak díky nové lince Air France mezi Paříží a Bělehradem. Každodenní spojení francouzského dopravce bude obnoveno po šesti letech. První letadlo se na lince objeví 31. března letošního roku. Další novinkou je také linka mezi Curychem a srbským městem Niš, kterou nabízí letecká společnost Swiss. Doposud letní sezonní linka byla naplánována i pro zimní sezonu.
| Graf 2 – Čeští a slovenští turisté v srbských HUZ v letech 2013–2017 | Graf 3 – Příjezdy z hlavních zdrojových trhů srbského incomingu v roce 2017 |
 |
 |
| Zdroj: Statistical Office of the Republic of Serbia, zpracování vlastní |
Zdroj: Statistical Office of the Republic of Serbia, zpracování vlastní |
Srbsko je zemí lákavou i pro hotelové investory, v posledních letech zde vzniká řada zajímavých ubytovacích zařízení. Kupříkladu v Bělehradu má letos první hosty přivítat hotel St. Regis Belgrade, který vyrůstá v nejvyšší bělehradské budově zvané Kula Belgrade. Hotel bude mít 125 pokojů a unikátní bude mj. vyhlídkovou plošinou ve výšce 167 m. Součástí projektu bude také 220 luxusních rezidencí St. Regis. Plány na vstup na srbský trh nedávno zveřejnil i řetězec Viceroy Hotel Group – letos otevře zbrusu nový 120pokojový luxusní hotel v lyžařském středisku Kopaonik, podle některých jediném opravdovém srbském ski resortu.
Graf 3 – Příjezdy z hlavních zdrojových trhů srbského incomingu v roce 2017
Zdroj: Statistical Office of the Republic of Serbia, zpracování vlastní
Srbsko zřejmě nikdy nebude turistickou velmocí. Už proto, že na rozdíl od některých svých balkánských konkurentů nemá moře. Paradoxně to však zemi skýtá jednu drobnou výhodu – v době, kdy se řada destinací potýká s overtourismem, mohou srbské úřady v klidu rozvíjet strategie na přilákání dalších turistů. Těch, kteří budou hledat neokoukané a turismem nezdevastované destinace, bude nejspíš přibývat. A Srbsko, kterému se kvůli rychlému rozvoji ekonomiky občas přezdívá „Balkánský tygr“, jim bude mít co nabídnout.
Foto: Shutterstock.com
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
Mozaika charakterizuje světoznámé památky Poreče – a mozaika je mottem brandu celého města: „You complete us“. Tak se Poreč představila na jubilejním setkání v Praze 6, s kterou uzavřela partnerství před 10 lety.
