Cestovní ruch pro všechny je dlouhodobým tématem, kterému se věnují mezinárodní organizace jako UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu, Evropská komise v řadě svých dokumentů či BITS (OITS) – Mezinárodní organizace pro sociální cestovní ruch. V poslední době se tomuto tématu věnuje i Česká republika. Mezi jinými je to především společnost Kazuist, která byla úspěšným autorem projektu Beskydy pro všechny, a která v současné době pracuje na mezinárodním projektu Athena na cestách. V jeho rámci uspořádala firma 15. listopadu v hotelu Clarion Congress Hotel v Ostravě mezinárodní jednodenní konferenci k bezbariérovému cestování Cestovní ruch pro všechny.

Mezinárodní konference se věnovala čtyřem tématům, a to bezbariérovému cestování jako součásti udržitelného cestovního ruchu, službám přístupným pro všechny, kompetencím pro bezbariérové cestování a designu for all (designu pro všechny).

V prvním panelu vystoupila Dr. Lillian Mueller, prezidentka ENAT (European Network for Accessible Tourism), Evropské sítě pro bezbariérový cestovní ruch, která jednak tuto síť a její úlohu představila, jednak hovořila o bezbariérovém cestování v Evropě. Dále Ondřej Bárta, národní koordinátor Evropské komise pro kampaň Cestující, využijte svých práv, hovořil o právech cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace, představil základní evropské dokumenty věnující se této problematice (nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004) a kampaň Evropské unie, s níž se mohou v současné době seznámit i čeští cestující především na letištích. Dále v tomto panelu vystoupil Ing. Rostislav Hošek z odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, který představil Národní program podpory domácího cestovního ruchu, v rámci kterého bylo v letošním roce vydáno 80 mil. Kč na podporu produktů a propagace cestovního ruchu pro všechny. Upozornil na to, že tento program bude pokračovat i v roce 2011 s alokací 72 mil. Kč. Jako poslední v tomto panelu vystoupil Petr Kolčárek, místopředseda Moravskoslezského klastru cestovního ruchu, který hovořil na téma nových aktivit bez bariér v rámci Moravskoslezského kraje. Je třeba podotknout, že Moravskoslezský kraj je, pokud jde o problematiku cestovního ruchu pro všechny, vedoucím krajem.

V panelu Služby přístupné pro všechny vystoupila Dr. Greet Vandenrijt, koordinátorka turistické informační kanceláře Accessibility Tourism Office for Flanders, která představila podpory a pobídky pro rozvoj přístupného cestování ve Flandrech. V dobrých příkladech pokračovala Dr. Anna Garcia, ředitelka cestovní kanceláře Accessible Portugal a zástupkyně ENAT, jež hovořila především o úspěších své vlastní cestovní kanceláře, specializované pouze na klienty s nějakým zdravotním postižením. V představování dobrých příkladů z praxe, a to z Německa, pokračoval Mgr. Jiří Mánek ze společnosti Trianon-Čechy, který představil hotel Witikohof v Bavorsku, který kromě toho, že slouží zdravotně postiženým hostům, také zdravotně postižené i zaměstnává. Dále poukázal na zajímavý produkt Stezka v korunách stromů. Panel uzavíral svým velmi zajímavým a burcujícím příspěvkem Kolik, kam, kdy a proč? Mgr. Roman Herink, místopředseda Zlínské krajské rady osob se zdravotním postižením ČR, který vystihl skutečné, stále existující bariéry cestování osob se zdravotním postižením, a to zejména pokud chtějí cestovat ve větších skupinách.

V rámci panelu Kompetence pro bezbariérové cestování hovořila Dr. Annagrazia Laura z COIN Itálie, zástupkyně ENAT, na téma Vzdělávání v oblasti bezbariérového cestování jako klíč k úspěchu. Představila některé dobré příklady z italské praxe, zdůraznila nutnost vzdělávání, ale kritizovala neexistenci uceleného konceptu a zařazení této problematiky do studijních programů škol specializujících se na cestovní ruch. Na toto vystoupení navázala Mgr. Pavla Sztulová, ředitelka AHOL – Vyšší odborné školy, která představila nově připravovaný vzdělávací program Cesty za poznáním – rozvoj kompetencí žáků středních škol v oblasti bezbariérového cestování a komunikace. Panel uzavírala Ing. Zdenka Petrů, odborná asistentka Katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Praze, která na úvod svého vystoupení oponovala předchozímu tvrzení Dr. Annagrazie Laury tím, že cestovní ruch pro všechny (sociální cestovní ruch) je součástí vzdělávacího programu na katedře cestovního ruchu již od roku 2008. Obsahem vlastního vystoupení potom byl stručný popis vzdělávacího programu v rámci celoživotního vzdělávání, a to Cestovní ruch pro všechny – vzdělávání pracovníků veřejné správy, který byl realizován v roce 2008 z prostředků ESF.

Příspěvku Zdenky Petrů z VŠE Praha naslouchají manažerka projektu Athena na cestách Jarmila Šagátová a Annagrazia Laura z COIN Itálie

V posledním bloku Design for all vystoupil Dr. Kai Pagenkopf z Neumann Consult, Stadt und Regionalentwicklung, zástupce ENAT, který opět vyzdvihl některé dobré příklady z praxe v Německu a Evropě v oblasti designu a hovořil o faktorech, které ho ovlivňují. Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., z Katedry městského inženýrství, Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, ve svém příspěvku Přístupnost staveb – chiméra nebo vize poukázala především na otázky legislativy – stavební zákon a jeho dodržování, resp. nedodržování. Panel uzavírala Ing. Lenka Dvořáková, projektová manažerka Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava příspěvkem Mohou být národní parky přístupné?

Mezinárodní konference se zúčastnilo celkem 118 účastníků z různých organizací včetně podnikatelské sféry, kteří ve velmi živé diskusi v rámci každého panelu projevovali o dané téma velký zájem. Na závěr konference byla přijata výzva, směřující jednak k politikům a pracovníkům veřejné správy, aby prosazovali a začleňovali otázku přístupného cestovního ruchu do legislativních aktů, oblasti kvality vytvářeli podpůrné programy a podporovali vzdělávání v oblasti cestovního ruchu pro všechny, ale na druhé straně také ve vztahu k podnikatelům – poskytovatelům všech služeb cestovního ruchu, aby přispívali k odstraňování všech bariér (stavebních, komunikačních, znalostních a informačních) a rozvíjeli partnerskou spolupráci v této oblasti.

Text: Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze; Foto: Kazuist

Výzva účastníků konference

Vyzýváme politiky České republiky a pracovníky veřejné správy na národní, regionální i lokální úrovni, aby v rámci svých politik a resortů, kompetencí a aktivit

• prosazovali začleňování přístupného cestovního ruchu do legislativních norem, koncepčních a strategických dokumentů,
• zdůrazňovali důležitost přístupnosti jako nedílné součástí zvyšování kvality služeb a udržitelného rozvoje v cestovním ruchu,
• podporovali aktivity, které vedou k rozvoji přístupného cestovního ruchu, zejména:
• vytváření srozumitelných návodů a metodik pro hodnocení přístupnosti turistické infrastruktury a služeb v cestovním ruchu,
• vytváření podpůrných programů pro provozovatele zařízení cestovního ruchu k odstraňování fyzických/stavebních bariér,
• vzdělávání zaměstnanců v cestovním ruchu, zaměstnanců veřejné správy, urbanistů, architektů v problematice přístupnosti,
• začleňování tématu přístupného cestovního ruchu do studijních programů středních škol a univerzit, které připravují budoucí pracovníky a podnikatele v této oblasti,
• podporovali zapojení aktérů cestovního ruchu, představitelů soukromého i veřejného sektoru do hledání nových řešení v oblasti zvyšování přístupnosti v cestovním ruchu prostřednictvím partnerství na národní i mezinárodní úrovni.

Vyzýváme také všechny poskytovatele služeb v cestovním ruchu, provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení, turistických atrakcí a zařízení pro trávení volného času, cestovních kanceláří a agentur, a dopravce, aby v rámci své činnosti

• přispívali k odstraňování bariér (stavebních, komunikačních, znalostních, informačních),
• prosazovali empatický přístup ke klientům v rámci zajišťování kvality a profesionality poskytovaných služeb,
• rozvíjeli u svých pracovníků znalosti o speciálních potřebách klientů s omezenou schopností pohybu a orientace, případně s jiným druhem zdravotního omezení,
• pravdivě informovali o úrovni přístupnosti zařízení či destinace, vytvářeli informační materiály usnadňující rozhodování a orientaci, a to v přístupných a srozumitelných formách
• rozvíjeli partnerskou spolupráci s ostatními aktéry cestovního ruchu a souvisejících odvětví a přispívali tak k vytvoření přístupných destinací.