Asociace firem žádá o snížení DPH a legalizaci spropitného

Asociace malých a středních podniků žádá stát o pomoc restauracím kvůli koronaviru. Obor podle ní potřebuje aspoň částečně kompenzovat ztráty vzniklé jarním uzavřením a současným omezením provozu. Navrhla proto spolu s Českým svazem pivovarů a sladoven Národní program pro gastronomii, kde je pět dlouhodobých a čtyři krátkodobá opatření. Je to třeba prodloužení programu Antivirus, legalizace spropitného a snížení DPH do konce příštího roku na stravovací služby na pět procent.

Bez státní pomoci hrozí zrušení 40 tisíc pracovních míst, uvádí asociace. „Aktuální situace v gastronomii je bez přehánění kritická. Po lednu a únoru, které jsou tradičně nejslabší měsíce v roce, přišlo tříměsíční uzavření hospod následované ekonomicky podprůměrným létem,“ řekl spolumajitel skupiny Hospodska Luboš Kastner.

Podle dřívějšího odhadu přišly hospody a restaurace do konce července letos na tržbách o 30 miliard korun. Až na 30 procent pak hodnotí možný propad tržeb způsobený současnou kratší otevírací dobou, kdy hospody a restaurace musí zavírat ve 22:00. Asociace se snaží prosadit posunutí na 23:00. Podle údajů Českého statistického úřadu byl za rok 2018 čistý obrat sektoru pohostinství a restaurace 143,4 miliardy korun.

V rámci krátkodobé pomoci by mělo zlepšit situace restaurací prodloužení programu Antivirus do konce letošního roku, následný kurzarbeit by pak měl zohledňovat i potřeby gastronomických podniků, uvedla asociace. Dále by se mělo snížit DPH na pět procent na stravovací služby do konce příštího roku, což by sektoru mohlo přinést 5–8 miliard korun. Dále žádá 150 milionů korun z marketingového rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj na podporu návštěvnosti gastronomických provozů a nové dotační tituly z fondu obnovy EU.

U dlouhodobých opatření chce asociace sjednotit DPH ve stravovacích službách na deset procent včetně jídla s sebou, dále podporovat vzdělávání v gastronomii či legalizovat spropitné. To by mělo být příjmem zaměstnance, neplatil by z něj daně ani sociální odvody. Dále chce jasný rámec kontrol odvětví a podporu flexibility práce v gastronomii.

Kastner sdělil, že si asociace nechala na jaře udělat rešerši na téma spropitného. Podobnou definici má podle něj Rakousko, Německo, Irsko, Velká Británie a Irsko. V Německu a Rakousku se spropitné nedaní, ani se z něj neplatí odvody. Podobně je tomu v Rumunsku, kde jde ale jenom o spropitné pro zaměstnance restaurací a barů, v obou předchozích státech jde o spropitné ve všech oborech. V Spojeném království a v Irsku se daní, ale neodvádí se z ní pojistné.

Spropitné v ČR není upraveno žádným právním předpisem. Podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK nechávají Češi v restauracích jako spropitné nejčastěji 20 až 40 korun. Deset procent z útraty personálu nechává jen každý pátý host, stejný podíl nechává spropitné větší než desetinu. Zhruba 70 procent lidí obsluhu odmění jen pár desetikorunami, třetina pak zaokrouhluje pouze na koruny.

Propad tržeb veřejného stravování by mohl v meziročním srovnání letos dosáhnout 60 miliard korun. Podle katastrofického scénáře by však mohl být až 80 miliard korun. Nejvíce zasažené jsou bary a kluby, místně největší propad eviduje Praha, dodala v pondělí publikovaná analýzy společnosti Data Servis pro Asociaci hotelů a restaurací ČR.

Foto: Shutterstock.com