Analýza trhu spojených cestovních služeb

V rámci příprav transpozice nové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015, o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, do zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, se společnost KPMG ČR věnovala na žádost Ministerstva pro místní rozvoj ČR také velmi aktuální otázce trhu spojených cestovních služeb (SCS).

Jedná se o ty služby, které si zákazníci doposud nejčastěji pořizují prostřednictvím rezervačních systémů ubytovacích, dopravních nebo dalších specializovaných společností, případně je poptávají na místě u obchodníka jako dodatečné služby spolu se službou hlavní.

Snahou nové směrnice je především reagovat na rychlý rozvoj informačních technologií a internetu, které změnily nákupní chování zákazníků a přinesly nové možnosti nákupu cestovních a souvisejících služeb. Nově by obchodníci, kteří zprostředkovávají SCS, měli mít povinnost poskytnout zákazníkům ochranu pro případ své platební neschopnosti, tedy obdobně, jako tomu již několik let je v případě dobře známých souborných cestovních služeb, jejímiž poskytovateli jsou dle současného znění zákona cestovní kanceláře.

Graf: Předpokládaný podíl SCS na tržbách

Zdroj: Expertní odhad a průzkum trhu KPMG ČR (2016)

Cílem analýzy KPMG ČR bylo zhodnotit současný význam tohoto trhu včetně odborného odhadu jeho velikosti tak, aby bylo možné stanovit odpovídající úroveň zajištění poskytovatelů služeb v rámci přípravy transpozice směrnice.

Jaké požadavky vyplývají z nové směrnice?

Dle nové směrnice jsou SCS vždy alespoň dva různé typy cestovních služeb zakoupené pro účely téže cesty a jejich vyústěním je uzavření samostatných smluv, kdy obchodník zprostředkovává cestujícím při jediné návštěvě nebo do 24 hodin samostatný výběr a samostatnou platbu každé jednotlivé cestovní služby cíleným způsobem pořízení alespoň jedné další cestovní služby od jiného obchodníka.

Až na několik vymezených typů služeb, na které se ustanovení nové směrnice nevztahují, aktuální znění směrnice podrobnější vymezení tohoto trhu neposkytuje. V běžné praxi cestovního ruchu pak bude velmi obtížné přesně odlišit, co bude a nebude spadat pod ustanovení SCS. To však ještě bude určitě předmětem odborné diskuse nejen v rámci transpozice nové směrnice u nás, ale i v ostatních členských státech EU.

Způsob výpočtu velikosti trhu SCS

Jelikož nejsou doposud známé reálné dopady regulace trhu SCS, zejména to, jak zareagují jejich stávající poskytovatelé, nejsou k dispozici veškerá potřebná data pro potřeby provedení analýzy. Je proto potřeba spoléhat na odborné odhady a stávající data současných subjektů.

Tab: Vybrané finanční ukazatele

Zdroj: Průzkum trhu KPMG (2016) na základě dat Eurostatu (2013)

Výchozí odhad velikosti trhu SCS byl proto proveden na základě vyhodnocení statistických údajů o obratu a zisku ekonomických subjektů, které v současné době nejčastěji tyto služby poskytují. Je velmi pravděpodobné, že s novými povinnostmi po transpozici směrnice, které budou muset obchodníci plnit, se jim již nemusí vyplácet tyto služby dále poskytovat. Proto byla v kalkulaci zohledněna také míra dopadu nové regulace na stávající poskytovatele.

Základem výpočtu velikosti trhu SCS se staly finanční ukazatele dle třídění NACE.

Vlastní výpočet velikosti tohoto trhu byl proveden na základě expertního odhadu a průzkumu trhu KPMG ČR výše podílů z prodeje SCS na tržbách jednotlivých subjektů. Výsledný odhad tohoto trhu poté vychází z celkové výše tržeb subjektů a z podílu SCS na tržbách subjektů.

Ve finančním vyjádření tak z analýzy KPMG ČR vyplývá, že celková výše trhu SCS se pohybuje v rozmezí 3,5–5,5 mld. Kč. Největší podíl z tohoto finančního objemu připadá na služby osobní letecké přepravy, s odstupem pak následují poskytovatelé pronájmů motorových vozidel, ubytovací zařízení a rezervační služby.