Aktivní dovolená s kvalifikovaným profesionálem

Aktivní dovolenou si jednoznačně spojuji se sportem, turistikou nebo vysokohorskou turistikou. Nabídka služeb spojených s aktivní dovolenou je přitom na internetu nepřeberná. Z pozice advokáta bohužel vím, že se mnohdy jedná o nabídky nevyhovující živnostenskému zákonu.

Poskytování služeb spojených se sportem, pohybem v přírodě, v horském nebo vysokohorském prostředí klade zvýšené požadavky na bezpečnost klientů, čemuž odpovídá živnostenské zařazení těchto činností do kategorií živností vázaných nebo řemeslných. V článku budu prezentovat odborné požadavky kladené s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví na poskytovatele tělovýchovných a sportovních činností nebo na horské průvodce a vůdce.

Každá osoba, která vyvíjí činnost soustavně, za účelem zisku, svým jménem a na svou vlastní odpovědnost, je podnikatelem ve smyslu živnostenského zákona a musí dodržovat tam stanovené povinnosti. Podnikatelé, jejichž činnost je zařazena do seznamu řemeslných nebo vázaných živností, potřebují splnit k získání oprávnění a provozování živnosti vedle obecných požadavků na svéprávnost a bezúhonnost také požadavek odborné způsobilosti. Předpokladem odborné způsobilosti je prakticky vždy kombinace odborného vzdělání a praxe, případně složení profesní zkoušky u autorizovaného subjektu, u které se předpokládá, že ji osoba bez praxe nezvládne. Proto kupříkladu, jestliže chce subjekt nabízet své služby jako průvodce po horách, musí si za­žádat o živnostenské oprávnění pro průvodcovskou činnost horskou a doložit absolvování rekvalifikačního kurzu pro tuto činnost a 4 roky praxe v oboru nebo doložit úspěšné splnění zkoušky profesní kvalifikace pro horského průvodce.

  
Tady ale povinnosti nekončí. Podle § 7 odst. 6 živnostenského zákona musí podnikatel výkon některých regulovaných povolání povinně zajistit odborně způsobilými osobami. Těmito povoláními jsou právě činnost horského průvodce, horského vůdce nebo činnost tělovýchovná a sportovní v jakékoli sportovní oblasti. Kompletní výčet dotčených povolání je obsažen v příloze č. 5 k živnostenskému zákonu. V praxi to znamená, že nejen žadatel o živnostenské oprávnění, nejen odpovědný zástupce cestovní kanceláře zabývající se aktivní dovolenou v přírodě, nejen odpovědný zástupce společnosti „horský průvodce/vůdce, s. r. o.“, nejen odpovědný zástupce „lyžařské a snowboardové školy, s. r. o.“, „sjíždím řeku, s. r. o.“ atd., nýbrž všechny osoby, které k realizaci své činnosti používá, musejí mít zákonem vyžadovanou odbornou způsobilost.

Požadovanou odbornou způsobilost lze získat především absolvováním k tomu akreditovaného rekvalifikačního kurzu nebo složením zkoušky profesní kvalifikace, pakliže byla pro příslušnou odbornost vyhlášena v Národní soustavě kvalifikací – viz např. PK Horského průvodce dostupná z www.narodnikvalifikace.cz/kvalifikace-303-Horsky_pruvodce/revize-1788/.
 

Kompletní výčet dotčených povolání je obsažen v příloze č. 5 k živnostenskému zákonu.

Rekvalifikační kurzy akreditované u MŠMT na trhu poskytuje celá řada více či méně prestižních subjektů. Systém akreditací je přitom dlouhodobě kritizován. Požadavky na získání akreditace jsou totiž příliš nízké a umožňují, aby při troše dobré vůle akreditaci obdržela každá žádající osoba. Akreditovaných subjektů je potom příliš mnoho, své kurzy navzájem kritizují, přičemž tlak na kvalitu kurzů zde z pozice veřejné správy naprosto chybí. Situace by se mohla změnit v souvislosti se zvažovanou regulací pohybu na horách. Vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení zavázala vytvořit zákonná pravidla pro bezpečný pohyb a pobyt návštěvníků na horách v letním i zimním období. Nová právní úprava by měla stanovit práva a povinnosti související s bezpečností osob v horských oblastech. Ministerstvo pro místní rozvoj je již v této oblasti aktivní a sbírá podněty od zainteresovaných subjektů.

 
Mezi zainteresovanými subjekty je veřejným tajemstvím, že počet subjektů, které nabízejí své služby na trhu zcela bez příslušného živnostenského oprávnění nebo činnost nezajišťují způsobilými osobami je alarmující. Časy se ale mění, o čemž svědčí i to, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zřídilo k potírání ne­oprávněného podnikání stálou pracovní skupinu, do které jsou zapojeni také zástupci příslušných profesních asociací.

A jak jinak zakončit právní článek než uvedením sankcí, které při nedodržování uvedených povinností hrozí? Za černé podnikání v uvedených oblastech lze uložit pokutu až do 750 000 Kč. Za realizaci činnosti nezpůsobilými osobami živnostenský úřad uloží pokutu až do 100 000 Kč.
  

JUDr. Klára DvořákováHolubová advokáti s.r.o.
klara.dvorakova@holubova.cz