10 hlavních překážek rozvoje oboru pohostinství a ubytovací služby z pohledu HO.RE.KA ČR

1. Neúměrné daňové zatížení a související problémy
a) Převedení DPH za ubytovací služby od 1. 1. 2005 ze snížené do základní sazby bylo politickým, nikoli uváženým ekonomickým rozhodnutím. Stravovací služby v pohostinství existenčně stojí na vstupech zařazených do snížené sazby DPH, ale odvádí DPH v sazbě základní.
b) Více jak 60 dní od platnosti nového zákona o DPH stále schází k odvodu DPH prováděcí pokyn Ministerstva financí.
c) Přeřazení hotelových budov do nové 6. odpisové skupiny s odpisem 50 let u již odepisovaných nemovitostí, brzdí tvorbu fondů pro obnovu a nové investice.
d) Zaměstnavatelé jsou neúměrně zatíženi odvody z mezd svých zaměstnanců – to snižuje motivaci k vyšší zaměstnanosti v oboru.
e) Návrh zákona upravujícího placení 14denní pracovní neschopnosti zaměstnavatelem představuje další destabilizační prvek pro zaměstnanost v oboru a další.

2. Nevyhovující zákonné podmínky pro podnikání
a) Dochází k častým změnám zákonných norem a předpisů určujících podmínky pro podnikání. Při uvádění nových zákonných předpisů v platnost se nezohledňuje, za jakých platných předpisů byly podniky uváděny do provozu třeba i v nedávné minulosti a podnikatelé jsou nuceni k novým neplánovaným investicím před dobou návratnosti investic původních. Tím je prakticky nemožné vypracovat seriózní podnikatelské záměry.
Příklady:
‚ V průběhu 5 let určuje hygienické podmínky v pohostinství již třetí (!!) vyhláška. Ve stejném období došlo i k mnoha změnám v oblasti DPH
‚ Podnikatelé nemají adekvátní právní ochranu, vymahatelnost práva je velmi obtížná. Pracovněprávní vztahy jsou nerovné a zvýhodňují především špatné a nepoctivé pracovníky.
‚ Podnikatelům v tomto oboru je právními předpisy ukládána povinnost investovat do zařízení a vybavení provozů vysoké finanční částky, které jsou pro většinu malých a středních podnikatelů z hlediska jejich získání z výnosů z podnikání či bankovních úvěrů nereálné.
b) Autorský zákon č. 121/2000 Sb.: výklad tohoto zákona je nejasný v otázce plateb autorských odměn za televizní a rozhlasové přijímače umístěné na pokojích ubytovacích zařízení, které jsou nesprávně označovány jako veřejné. Přestože se jedná o smluvní vztah, je výše autorských odměn jednostranně diktována kolektivními správci – OSA, INTERGRAM a DILIA.
c) Požadavky cizinecké policie na evidenci a hlášení pobytu cizinců svým rozsahem a způsobem evidence neodpovídají standardům běžným v ostatních zemích EU. Především nemožnost předávat evidenci hostů elektronickou cestou představuje pro podnikatele neúměrnou zátěž při manuálním přepisování údajů archivovaných v počítačích do písemné podoby v hotelových knihách. Rozsah požadovaných informací je nadbytečný.

3. Diskreditace oboru
Neuvážené a zavádějící výroky některých politiků na adresu podnikatelů v pohostinství negativně ovlivňují veřejné mínění. Média toto podnikatelské prostředí často nespravedlivě kriminalizují a diskreditují. Ve stávajícím znění živnostenského zákona jsou nedostatky, které jsou jednou z příčin nechvalných příkladů živnostenského podnikání v oboru pohostinství a ubytovacích služeb. Nedostatečně jsou po právní stránce při udělování živnostenských listů ošetřeny požadavky na odpovídající kvalifikaci a profesionální přípravu žadatele. Stejně tak i v případě jejich dočasného či trvalého odebrání v případě porušení povinností.
O hospodářském a sociálním přínosu tohoto oboru se buďto mlčí, nebo se bagatelizuje. Schází společenské ocenění nejen oboru, ale i profesí v něm zastoupených.

4. Nejasná resortní příslušnost oboru cestovního ruchu, minimální zájem a podpora státu
Obor cestovního ruchu, a tím i stravovacích a ubytovacích služeb jako jeho nedílné součásti, nemá na rozdíl od řady evropských zemí svůj vlastní státní orgán, například ve formě existence ministerstva či alespoň vládního výboru pro cestovní ruch. Obor je proto nedostatečně oceňován a doceňován, postrádá koncepční vládní politiku a podporu. Tím dochází k tomu, že je často pomoc státu tomuto oboru směrována do méně významných či neefektivních projektů.

5. Nízká úroveň odborného školství
Do zaměstnání po absolvování odborných škol nastupují mladí lidé převážně bez dostatečné výbavy pro výkon dané profese. Nejhůře jsou připravováni absolventi soukromých odborných škol, kde naplněná kapacita žáků, a tím i zisk ze školného mají přednost před kvalitou výuky. Vzdělávací systém nereflektuje potřeby podnikatelské sféry.

6. Nekalá soutěž podporovaná státem
a) Školní jídelny, menzy, internáty, koleje a další podobná zařízení poskytující stravovací a ubytovací služby představují pro tento obor nekalou, a navíc státem podporovanou konkurenci. Činnost těchto zařízení od platů zaměstnanců počínaje po investice konče je hrazena ze státních prostředků (z peněz daňových poplatníků). Na tato zařízení nejsou kladeny stejné podmínky a požadavky jako na živnostníky po stránce hygieny, vybavení kuchyňských provozů, úhrady celé řady poplatků atp. Tato zařízení pak snadno mohou nabízet své služby v cenových relacích, kterým nemohou podnikatelé konkurovat.
b) Restaurační provozy jsou trvale poškozovány porušováním podmínek pro používání stravovacích poukázek (SODEXHO, TICKET RESTAURANT atd.), které běžně přijímají obchody za nákup alkoholu, cigaret, drogistického zboží.
c) Neúměrná zátěž podnikatelů právními předpisy, nařízeními a jinými překážkami vede k zániku řádných živností a naopak vede k podnikání „na černo“ či na „melouch“, jako tomu bylo před rokem 1989. Tím se otevřel prostor pro šíření dalšího typu „šedé ekonomiky“ a omezuje se příliv financí do státní pokladny.

7. Minimální podpora bankovního sektoru pro malé a střední podnikatele v oboru pohostinství a ubytování
Podnikatelé v oboru pohostinství a ubytovací služby narážejí velmi často na neochotu českých bankovních ústavů při projednávání žádostí a poskytování úvěrů, hypoték atp. Neexistují žádné bankovní programy na podporu rozvoje uvedeného oboru.

8. Postoj komunálních úřadů k podnikatelské sféře
Komunální úřady dostatečně nedoceňují ekonomickou a společenskou úlohu stravovacích a ubytovacích zařízení, která jsou často jediným zdrojem pracovních míst a zároveň plnícím funkci jediného společenského zařízení v dané lokalitě. Často narážíme na nesmyslná finanční zatížení podnikatelů (obecními poplatky) a jiná omezení (dopravní dostupnost, délka provozní doby atd.), která ještě více ztěžují podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit.

9. Nejednotný výklad předpisů a rozdílnost v přístupu kontrolních orgánů
Platné právní předpisy jsou kontrolními orgány vykládány a uplatňovány různě. Rozdíly jsou jak v přístupu kontrolních orgánů v různých regionech, tak v přístupu jednotlivých osob v jednom místě. Zvláště výrazné rozdíly se týkají výkladu a uplatňování hygienických předpisů.

10. Náročnost hygienických předpisů
Hygienické předpisy pro pohostinství svým rozsahem vysoce překračují možná rizika a svojí náročností převyšují obdobné předpisy v ostatních zemích EU. Často jsou z hlediska praxe nereálné a nesplnitelné, zejména v případě malých a ekonomicky slabých provozoven. Je evidentní, že o těchto povinnostech rozhodují lidé bez náležité znalosti profesních specifik.

HO.RE.KA ČR
Vinohradská 46, 120 41 Praha 2
tel./fax: 224 912 225, tel.: 221 580 418
e-mail: info@horeka.cz
www.horeka.cz