Známe nejnavštěvovanější turistické cíle Česka

Agentura CzechTourism, resp. její Institut turismu, na začátku srpna zveřejnila žebříček návštěvnosti tuzemských památek a dalších turistických cílů za rok 2017. O výsledcích, trendech a používané metodice jsme hovořili s Markétou Vogelovou, ředitelkou Institutu turismu agentury CzechTourism.

Na základě jaké metodiky se turistické atraktivity do žebříčku dostávají?

Žebříček sestavujeme již několik let, přičemž metodika se v průběhu času trochu změnila. Zpočátku se do tabulky dostávaly památkové objekty, u kterých sleduje návštěvnost Národní informační poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). My jsme k těmto objektům v průběhu dalších let začali přidávat zoologické zahrady a další turistické atraktivity, čímž jsme se dostali na počet asi 400 cílů. Zároveň jsme se museli potýkat s dalšími metodickými problémy, například s tím, že někteří provozovatelé sledovali počty platících návštěvníků, jinde šlo o data z automatických sčítačů apod. Proto jsme se domluvili s Jihočeskou univerzitou, která nám sestavila závaznou metodiku. Zároveň jsme oslovili organizace destinačního managementu a informační centra s prosbou o doplnění databáze o další atraktivity, díky čemuž dnes pracujeme s databází více než 900 turistických cílů, u kterých jsme letos nově zveřejnili i data za předchozí rok, abychom poskytli možnost porovnání. A také nám přibyly kategorie. Zatímco dříve jsme se zaměřovali hlavně na přírodní a kulturní památky, dnes v žebříčcích najdete technické památky, pietní místa, cíle spojené s významnými osobnostmi, památky lidové kultury, cíle zaměřené na vědu a techniku a nově také samostatně vykazujeme návštěvnost sdružených objektů. Zároveň ale stále sestavujeme žebříček padesáti absolutně nejnavštěvovanějších turistických cílů a žebříčky návštěvnosti v jednotlivých krajích.

Tím, že se měnila metodika a přibývaly kategorie, je asi těžké vysledovat v návštěvnosti nějaké trendy, že?

Trendy zatím opravdu úplně sledovat nemůžeme, protože u některých objektů máme k dispozici data třeba jen za poslední rok či dva. Na druhou stranu u objektů, které máme v databázi delší dobu, si posunu v návštěvnosti všímat můžeme. To platí třeba u objektů spojených s vědou a technikou, v kterých se zabaví celé rodiny. U těch můžeme jednoznačně říci, že zájem o ně stoupá.

A jak byste shrnula aktuální výsledky?

Obecně lze říci, že na předních příčkách jsou, podobně jako v minulých letech, pražské turistické cíle. To samozřejmě souvisí s celkově vysokou návštěvností hlavního města. První příčka tradičně patří Pražskému hradu. Nicméně dá se říci, že do „čela pelotonu“ se začínají probojovávat i některé regionální atraktivity, například Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Jednoznačně se ukazuje, že zájem o regiony roste. Do žebříčku padesáti nejnavštěvovanějších cílů se mají šanci dostat zejména ty, které jsou ve vyhledávaných regionech a mimo jiné díky kvalitní propagaci dokážou návštěvníky zkoncentrovat do jednoho místa. To je případ třeba lipenské Stezky v korunách stromů. A stabilní zájem je o zoologické zahrady, akvaparky apod.

Dá se v žebříčku vysledovat souvislost s národními marketingovými tématy?

Částečně ano. Stačí se podívat třeba na data za rok 2016, kdy byla komunikace postavena na 700. výročí narození Karla IV. V předcházejících letech návštěvnost historických památek tak trochu stagnovala, v roce 2016 ale došlo u většiny z nich k nárůstu. Podobný posun se týká i mnoha barokních památek v loňském roce.

V tiskové zprávě k letošním výsledkům říkáte, že žebříček má pouze orientační charakter a neslouží k hodnocení výkonnosti jednotlivých provozovatelů. K čemu tedy podle vás slouží?

Je vydáván spíše pro to, abychom měli přehled, kam turisté nejraději jezdí, jak je návštěvnost regionálně rozložena a kde je případně ještě potenciál pro navýšení návštěvnosti.

Na jakých dalších výzkumech Institut turismu pracuje?

Aktuálně pokračujeme v sérii šetření USP turistických produktů na dalších zdrojových trzích. I prostřednictvím COT pak pustíme do světa výsledky za Španělsko, Francii, Velkou Británii, Rusko a USA. Rádi bychom pokračovali i ve výzkumech zaměřených na image České republiky na dalších trzích, zejména v Asii či v Izraeli. A pochopitelně dál běží monitoring domácího a příjezdového cestovního ruchu, kde bychom již v dohledné době měli mít výsledky za první letošní pololetí. Letos poprvé jsme mimochodem plošně přistoupili k monitoringu na základě signalizačních dat mobilních operátorů. Po doplnění o face-to-face dotazování a informace za hromadná ubytovací zařízení budeme mít přehled, kolik se u nás reálně pohybovalo domácích a zahraničních návštěvníků, jaké bylo jejich cestovatelské chování, jak byli spokojeni s návštěvou apod. Díky tomu, že jde o kontinuální průzkum, můžeme sestavovat i časové řady. Na základě těchto výzkumů se pak mimo jiné tvoří satelitní účet cestovního ruchu.

Foto: -CzT-

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz