Objekty zlínského muzea přivítaly loni více návštěvníků, než tomu bylo v předchozím roce. Prošlo jimi 58 560 lidí, což je zhruba o 7 000 návštěvníků více než v roce 2010. Nejatraktivnější byla loni expozice Obuvnického muzea, prohlédlo si ji přes 20 000 lidí. ČTK o tom informovala mediální zástupkyně muzea Blanka Kovandová. Některé expozice muzea čeká na podzim stěhování do areálu bývalých Baťových závodů.
Pod správu Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně spadá kromě Obuvnického muzea a prostor na zlínském zámku také hrad a hájenka v Malenovicích, Národní kulturní památník Ploština a Muzeum luhačovického Zálesí v Luhačovicích. Muzeum zaznamenalo zvýšený počet návštěvníků ve všech objektech. Vyšší návštěvnost vedení muzea připisuje zejména lepší komunikaci s návštěvníky, propagaci, zavedení komentovaných prohlídek expozic a výstav, zvýhodněnému sdruženému vstupnému do více objektů či úpravě otevírací doby.
Největší nárůst návštěvnosti loni zaznamenal hrad a hájenka v Malenovicích. Hrad si loni prohlédlo 10 143 lidí, o rok dříve jich bylo 6 597. Přilehlou hájenku s expozicí „Dřevo, proutí, sláma" loni navštívilo 2 681 turistů, v roce 2010 jich bylo 837. Na hradě se nyní opravuje střecha, krovy a hradní kaple.
„K lepšímu se změní i blízké okolí hradu, takže v nové sezoně bude zase atraktivnější pro návštěvníky. Máme zde v plánu vybudovat dvě zbrusu nové expozice – přírodovědnou Zvířata na zemi a člověk, do které máme ve sbírkách unikátní předměty včetně kostry slona, a také archeologickou expozici s názvem Otevři zem, odkryj čas," poznamenal ředitel muzea Antonín Sobek.
O 770 lidí více než v roce 2010 zamířilo také na vzdálenou Ploštinu. Místu pomohla oprava okolí kolem národního kulturního památníku i otevření nové expozice „Pasekářská osada Ploština". Více lidí přišlo i do výstavních prostor na zlínském zámku, celkem 18 876, lákala je zejména výstava Pátrání po místě. O 428 návštěvníků více si prohlédlo i Muzeum luhačovického Zálesí, kde byla nejatraktivnější výstava Příběhy hraběcích lázní.
Jediným místem, kde loni přišlo muzeum o návštěvníky, byl Baťovský domek, který se kvůli přetrvávajícím problémům s dřevomorkou loni nepodařilo otevřít. Expozice o baťovském bydlení z tohoto objektu byla letos provizorně přesunuta na zlínský zámek.
14\|15 Baťův institut
Muzeum se bude v příštím roce, stejně jako další dvě instituce zřizované krajem, tedy Krajská galerie výtvarného umění a Krajská knihovna Františka Bartoše, stěhovat do nových prostor v rekonstruované 14. a 15. budově bývalého Baťova areálu. Tam se sejdou pod hlavičkou tzv. 14\|15 Baťova institutu.
 Někdejší vícepatrové výrobní budovy 14 a 15 nyní procházejí nákladnou rekonstrukcí |
Důvod stěhování je vcelku prostý. Všechny tři uvedené instituci sídlí desítky let v pronajatých budovách bývalé školy, Památníku Tomáše Bati, zámku či bývalé vrátnice továrny, a prostorová i provozní omezení jim neumožňují nabízet návštěvníkům očekávaný standard služeb. Základní činnosti jsou prováděny jen omezeně a často v nedůstojných podmínkách, což má samozřejmě vliv na jejich atraktivitu. Kraj coby zřizovatel si tyto skutečnosti uvědomuje, proto byly po převzetí těchto dříve státních kulturních organizací v letech 2004–2008 zpracovávány podklady pro jejich nové důstojné dislokace. Poté, co bylo sídlo kraje umístěno do 21. budovy (tzv. Baťova mrakodrapu), jako nejvhodnější byly pro zmíněné krajské instituce vytipovány nedaleké budovy 14 a 15. Díky soustředěným jednáním kraje a města se podařilo částečně vyjasnit majetkové poměry v bývalé továrně a kraj mohl budovy odkoupit. Pro volbu těchto budov hovořila jejich poloha na strategickém rozhraní továrny, starého Zlína a dopravního terminálu, spolu s jejich symetrickou kompozicí „brány do továrny", umožňující vytvořit i atraktivní veřejný prostor.
Stavbaři zahájili práci na rekonstrukci obou budov někdejšího továrního areálu loni v září. Letos na podzim bude otevřena budova 14, v níž budou sídlit Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. O rok později se veřejnosti zpřístupní rovněž budova 15 – budoucí sídlo Krajské knihovny Františka Bartoše. Přestavba přijde na 900 milionů korun. Kraj na akci získal dotaci 500 milionů korun z fondů EU. Stavba přijde na 725 milionů, vybavení interiéru pak zhruba na 95 milionů korun, zbylé peníze půjdou na projekty či technický dozor. Více o projektu se dozvíte na webových stránkách www.14-15.cz .
Pokud jde o muzeum samotné, návštěvníky v něm kromě jiného bude čekat i expozice „S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly", která byla dosud instalována v prostorách zlínského zámku. Expozice Hanzelky a Zikmunda byla ve zlínském zámku 16 let, svůj rozsáhlý archiv a sbírky věnovali muzeu sami cestovatelé. Iniciátorem a autorem výstavy byl etnograf zlínského muzea Karel Pavlištík. Lidé se mohli seznámit s osobními doklady a údaji, prohlédnout si součásti výstroje, ukázky ze sbírky cizokrajných mincí a poštovních známek. Nechyběly unikátní fotografie doplněné kolekcí předmětů získaných při zajímavých setkáních a událostech. Trojrozměrné předměty, jako například kůže medvěda či levharta, ale i drobné předměty jako mušličky, mince či různé ozdoby, nyní procházejí rukama restaurátorů, uvedla pracovnice muzea Magdalena Preiningerová.
 Vizualizace podoby budoucí muzejní expozice |
Atraktivním exponátem muzea by měl být určitě i letoun Zlín-XII. Letadlo se stane součástí výstavy „Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost", kde bude reprezentovat produkci firmy Baťa v dopravě, řekl novinářům hejtmanův náměstek Jaroslav Drozd. „Protože letoun byl donedávna schopen provozu a odpovídal všem předpisům, má některé prvky, jež odpovídají dnešní době. Tyto budou odmontovány a vymontován z letounu bude i motor, který bude v expozici vystaven zvlášť. Je to ojedinělý exponát, který bude pro návštěvníky expozice velkou atrakcí," poznamenal Drozd. Muzeum, jež je krajskou příspěvkovou organizací, obdrželo na pořízení letadla dar 1,3 milionu korun, dalších 140 000 korun uhradí ze svého rezervního fondu.
Zlín-XII vyvíjel pro Baťův koncern konstruktér Jaroslav Lonek. Sestavil jednoduchý, výrobně i provozně nenáročný dvousedadlový stroj, jenž byl navíc levný a schopný dobrých výkonů i s motorem o nízkém výkonu. Oproti jiným letadlům měla „dvanáctka" ještě jednu přednost – eleganci, která také přispívala k obchodnímu úspěchu letadla. Zlín-XII poprvé vzlétl v dubnu 1935. Celkem bylo vyrobeno 201 letadel a k tomu 51 letounů novějšího typu Z-212. Letouny patřily mezi nejrozšířenější sportovní stroje v aeroklubech ČSR na konci 30. let.
Text: -red- a -čtk-
Foto: Dezidor/Wikimedia
Vizualizace: Zlínský kraj