 |
Následující text pojednává (budiž mi to dovoleno říci takto obecně) o nevšední pestrosti a pohostinnosti Zlínska a Slovácka. Vychází především z dvoudenního presstripu, díky němuž měla početná skupina novinářů příležitost poznat krásy a zajímavosti této části východní Moravy. Celou pečlivě připravenou akci organizovala Centrála cestovního ruchu Východní Moravy ve spolupráci s hlavním realizátorem, CK Amber travel Mikulov.
Po stopách nejslavnějšího českého podnikatele
První zastávka nemohla být jinde než v „hlavním městě“ Zlínského kraje, konkrétně v nejvýraznější Baťově budově – slavné „jednadvacítce“. Zlínský mrakodrap, který získal v pravoúhlém číslování Baťova továrního areálu číslo 21, postavil v letech 1938 – 1939 pokračovatel Tomáše Bati ve vedení obuvnického koncernu Jan Antonín Baťa jako administrativní centrum podniku. Sedmnáctipatrová stavba vysoká 78 metrů byla nejvyšší budovou v tehdejším Československu. Součástí vnitřního vybavení byla klimatizace, rychlovýtahy, potrubní pošta, telefonní ústředna a další na tehdejší dobu špičkové vybavení. Unikátem „dvacetjedničky“ je Baťův výtah, který fungoval v podstatě jako pojízdná kancelář pro ředitele firmy. Ve výtahu o rozměrech 6 x 6 metrů byla nejen klimatizace a pracovna, ale i tekoucí teplá a studená voda. Výtah mohl zastavit v kterémkoliv patře budovy, a J. A. Baťa tak měl možnost rychlého kontaktu s kýmkoliv kdekoliv v budově. Unikátní technická vymoženost nás vyvezla až na horní terasu (je přístupná celoročně), z níž je perfektní výhled na celé město.
Kolonie Baťových domků tvoří nedílnou součást funkcionalistického Zlína |
Pohled do expozice |
Přesunujeme se do Obuvnického muzea. K vidění tu jsou, jak už název napovídá, boty rozličných tvarů a funkcí i nejrůznějšího stáří. Sbírkový fond sleduje vývoj obouvání od nejstaršího období českých dějin až po současnost. Nejrozsáhlejší a patrně nejucelenější kolekcí je soubor bot vyrobených ve firmě Baťa v letech 1894 – 1945. Průřez baťovskou produkcí tak dává návštěvníkům příležitost nahlédnout do historie snad nejslavnější české firmy. A jako bonbonek jedna milá turistická atrakce: v malé improvizované ševcovské dílně si můžete vyzkoušet svou zručnost při zatloukání „floků“ do škrpálu. „Baťatour“ zakončujeme prohlídkou typického Baťova dělnického domku s expozicí dobového bydlení. Rázem si dokážu představit šok v očích tehdejších nájemníků – zaměstnanců přišedších často z nuzných poměrů, pro něž vana či splachovací záchod byly velkou neznámou.
Slavný Baťův mrakodrap. |
Cesta tropickým Yucatánem |
Yucatan, slivovice a cimbálová Metallica
Opouštíme hranice města a navštěvujeme zoo Zlín s její známou dominantou – zámkem Lešná. Úspěchy a kvalitu zlínské zoo nejlépe dokumentují údaje zveřejněné na jejím webu: v letošním roce slaví východomoravská zoologická zahrada 60 let od oficiálního otevření. Každoročně do ní zavítá 400 000 návštěvníků, v loňském roce to bylo dokonce rekordních 503 450. V rámci návštěvnosti českých zoo patří té zlínské obdivuhodné třetí místo. Už dávno prostě není pouhým regionálním zooparkem, ale moderní zoologickou zahradou. Její novou vlajkovou lodí se stala tropická hala Yucatan, která své první zájemce přivítala v říjnu 2006. Mezi zmenšenými replikami mayských paláců zde můžete obdivovat rozmanitost deštného pralesa s jeho specifickou flórou a faunou.
Historizující zámek Lešná z konce 19. století byl postaven Josefem Janem Seilernem z Aspangu jako náhrada za opuštěný a neobyvatelný hrad Lukov. Bohaté členění zámeckého půdorysu, zdobené průčelí budovy a střecha opatřená mnoha věžičkami dávají objektu romantický charakter loveckého zámečku. Uvnitř jsou k vidění mimo jiné zajímavé sbírky trofejí, obrazů a porcelánu.
Nezbytnou slivovicí jsme byli přivítáni v Uherském Hradišti, srdci Slovácka. Při druhém „kaléšku“ novinářská mysl i duše pookřály natolik, že se naše průvodkyně, Ing. Lenka Durďáková z městského informačního centra, mohla pustit do zasvěceného výkladu o historii a architektuře města. Dozvěděli jsme se, že Uherské Hradiště vzniklo jako jedno z nejdůležitějších center Velké Moravy (nebylo-li vůbec nejdůležitější). Stopy raně křesťanských dob (až na několik vzácných výjimek v podobě základů velkomoravských kostelíků) vzaly za své při výstavbě středověké a posléze novodobé aglomerace. V současné době najdeme v centru města především památky barokní, mezi nimiž vyniká hlavně kostel sv. Františka Xaverského, který byl postaven Janem Jeronýmem Canevalem v letech 1670 – 1685 podle projektu Dominika Orsiho.
 Pohled na centrum Uherského Hradiště s kostelem sv. Františka Xaverského |
Uherskohradišťský večer byl naplánován stylově – ve vinném sklepě pana Musila v Mařaticích. Pokud si myslíte, že se v moravském sklípku nedají hrát na cimbál o půl druhé ráno písně kapely Metallica, musím vás zklamat. Dají! V závěru této vynikající gastronomicko-hudební party byli někteří jedinci, ehm, velice vděční, že nemusí na hotel „dojít“ po svých. Taxík byl opravdovou záchranou.
Hrad, klášter, skanzen
Nejdřív huj, potom fuj. Toto rčení platí bohužel dokonale, takže nás druhý den zastihl v ne zrovna svěží formě, přestože jsme noc strávili v novém a znamenitě vybaveném hotelu U hejtmana Šárovce. Troufnu si tvrdit, že dokonale nás k životu probral až čerstvý dopolední vánek na vyhlídkové terase jedné z buchlovských věží.
Ostatně Buchlov… Dominanta Zlínského kraje, hrdý strážce Chřibských vrchů. Jádro hradu ze 13. století je složitějším souborem budov, které vyrůstaly postupně. K nejstarším částem patří východní hranolová věž; stavby paláce a západní věže vznikly až následně. V návaznosti na zbudování paláce byla vystavěna kaplová věž při jeho jihovýchodním nároží. Klenotem hradu je zdejší kaple, jejíž výtvarná podoba patří k vyhraněným projevům dvorského umění a je vyvrcholením celé architektury Buchlova.
 Hrad Buchlov uprostřed chřibských lesů |
Pro naši novinářskou skupinu byla působivým bodem programu také prohlídka velehradského kláštera. Základní popis památky najdete na str. 43. Jen dodám, že kromě šíření víry a vzdělanosti podporoval klášter i stavební činnost v regionu. Svou stylovou podobou byly s Velehradem spjaty ve druhé čtvrtině 13. století budované zeměpanské hrady Lukov a Brumov, ale například také kostely ve Vracově nebo v Kostelci u Kyjova. Místo Velehradu v dějinách moravské architektury první poloviny 13. století je tedy neobyčejně významné.
Na dohled od velehradského kláštera navštěvujeme další turistické lákadlo – Archeoskanzen v Modré. Při jeho prohlídce se spolehlivě přenesete do velkomoravské minulosti, přesněji do 9. století. Ocitnete se v opevněné vesnici s velmožským dvorcem a kostelem a zároveň se stanete svědky jednoho z nejvelkolepějších projektů tzv. experimentální archeologie. Nejvýraznější dominantou skanzenu je dokonalá replika raně křesťanského kostela, která stojí v těsné blízkosti základů původní, archeologicky zkoumané svatyně. Při prohlídce zrekonstruovaného velmožova paláce se nám až tajil dech, jak věrně dokázali architekti stavby vystihnout atmosféru tehdejší doby.
Další část skanzenu je tvořena dřevěnými stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Celý areál se člení na několik funkčních celků. První představuje opevnění se vstupní branou a strážními věžemi. Na něj navazuje prostor sídlištně-hospodářský, který plynule přechází v okrsek mocenský. Poněkud osamoceně pak stojí výše zmiňovaná část církevní s kostelem.
Modrá. Rekonstrukce opevněného |
Věrná replika kostela z 9. století |
Okruh skanzenem uzavírá řemeslnický areál a informační centrum se zázemím. Sečteno podtrženo: Archeoskanzen v Modré představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy, který byl vystavěn původními postupy a tradičními technologiemi.
Rozloučení s východní Moravou se odehrálo na nové lodi MORAVA. Připraven byl raut i milá projížďka po Baťově kanále.
Bližší informace o letošní plavební sezoně na této vodní cestě vám přiblíží str. 33.
Text: Jan Pomykal
Foto: Petr Titz, zoo Zlín, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, město Zlín, CzechTourism a Jan Pomykal
 |