Jedním z nových turistických lákadel Mladé Boleslavi, otevřeným na podzim roku 2004 po dlouholeté obnově, je areál židovského hřbitova. Mezi židovskými pohřebišti v širším regionu má mladoboleslavský hřbitov jen nepočetnou konkurenci, srovnatelnými jsou jen hřbitovy v Kolíně a Brandýse nad Labem.
Pozemek v podhradí boleslavského hradu, na stráni nad říčkou Klenicí, byl místním Židům odkázán pro funerální účely patrně v 16. století. Dlouho se mělo za to, že zdejší nejstarší náhrobek pochází z roku 1604. Při nedávné renovaci areálu však byly objeveny náhrobky ještě staršího původu, které se ale zatím nepodařilo datovat zcela přesně.
Nejvýznamnější osobností, která tu našla své poslední spočinutí, je Jakub Baševi, muž, který zažil třicetiletou válku. Proslul jako finančník habsburských císařů a generála Albrechta z Valdštejna a z této pozice majetného bankéře působil v podstatě jako vlivná šedá eminence tehdejších českých dějin. Byl prvním člověkem židovského vyznání v celé tehdejší habsburské monarchii, jemuž byl udělen šlechtický titul. Zemřel v květnu 1634, ve stejný rok jako jeho vojenský ochránce. Jeho mramorový náhrobek je skvělou ukázkou raně barokního kamenického umění.
Areál mladoboleslavského židovského hřbitova se uchoval v unikátně komplexním stavu. Mnohé výtvarně tvarované náhrobky doplňuje několik drobnějších hřbitovních staveb. V dolní části hřbitova, při vstupu, se zachoval domek hrobníka, v horní části pak stojí v těsném sousedství obřadní síň z roku 1889 a márnice postavená roku 1937. Její architektura nese prvky funkcionalismu. Případ Mladé Boleslavi, kdy tento moderní prvorepublikový styl pronikl i na židovský hřbitov, je krajně neobvyklý.
V budovách obřadní síně a márnice najdou zájemci nově zdařilou stálou výstavu k židovským tradicím a regionálním dějinám.