Agroturistika jako spojení návratu k přírodě s důmyslným propojením ekonomických zdrojů i aktivit představuje klidnou sílu, schopnou provést všechny zúčastněné nástrahami nevyzpytatelné doby. O tom, že příroda není móda, ale fundament, na kterém lze rozumně stavět, svědčí příklad značky Zelená Bohdaneč v zapomenutém koutě na pomezí středních Čech a Vysočiny.
Na počátku byl lesní inženýr Jan Mičánek, vyznávající spojení s přírodou, resp. že všechno je příroda, lidi nevyjímaje. Člověk, který rád podniká, do všeho jde s vervou, a když něco dělá, tak důkladně. Peripetie s firmou Less vlastnící lesy a hlavně vše pro zpracování dřeva patří do jiného časopisu. Fakt, že právě odtamtud se vzaly prostředky na další investice, není pro návaznosti v dalším podnikání až tak klíčový. Kapitál či investice by mohl klidně dodat obchodní partner. Inspirativní jsou nápady a souvislosti.
Po jedné obrovské lesní kalamitě v lese padly mohutné kmeny borovice douglasky. Jenže v kalamitách se dřevo prodá pod cenou, pokud vůbec. Co s tím? Jan Mičánek dal z klád zbudovat ve vesnici Bohdaneč na břehu rybníka Pilský srubový hotel s restaurací. Takový, aby zapadl do krajiny, ale žádné tintítko: 14 pokojů, 39 lůžek, kuchyňka pro hosty a dva sály – pro 70 a pro 15 osob. Parkoviště pro 20 aut a autobus. A na břehu rybníka něco pro děti a pro sport.
Odvaha – v zapadlé vesnici v zapadlém koutě Vysočiny, kde nebylo nic, než okolní příroda. Čistá a málo objevená. A taky hájenka kdysi fořta Jana Mičánka, jenž k této vesnici přilnul. A zřejmě měl dobrou vizi. Kvalitní tříhvězdičkový hotel právě tak akorát na podnikové akce. S pasanty ani množstvím rekreantů se počítat nedalo. V době vzniku měl hotel Agnes pro podnikové akce typu školení jednu obrovskou výhodu oproti městským objektům: nebylo kam utéct. Po programu si zasportovat nebo se projít, to ano, ale jít si v době školení něco „po anglicku“ vyřizovat nebo nakupovat – není kam. Dnes už se dá utéct virtuálně – ale dnes už je hotel zavedený a nemá nouzi ani o ty podnikové a jiné kolektivy, ani o svatby, ani o pobyty přes víkend. Patří k tomu restaurace se vždycky dobrou pověstí a rozumnými cenami. S domácím chlebem a škvarkovou pomazánkou, za kterou rádi přijedou i z okolních vesnic. Bohaté sportovní zázemí včetně cvičné horolezecké stěny a také neznečištěná příroda a poměrně dobrá dostupnost z Prahy.
Klád z kalamity ještě zbylo dost i na vybudování rozhledny Bohdanka asi kilometr od hotelu. S 52 metry výšky je to údajně nejvyšší rozhledna tohoto typu v Evropě a při dobrém počasí z ní má být vidět až na Krkonoše. Rozhlednu jako obvykle financovala převážně EU a obec. Ale firma Less na tom měla svou zásluhu. A taky další objekt, aby turisté měli kam jít.
Zemědělství v tomto příběhu zastupují mimo jiné pastviny a sady. K sadům patří včelí úly a také Palírna + moštárna, protože ovoce je ekonomičtější zužitkovat na místě. Oboje slouží jak pro zpracování vlastních plodů, tak i jako pěstitelská pálenice a moštárna. A přes dvorek je obchůdek, kde si ty hotové produkty může každý rovnou koupit. Vše přírodní, pálenky s kosher certifikátem, tedy bez chemie a bez přidaného cukru či lihu. Domácí med a medovina. Že všechny tyto nápoje najdete i na jídelníčku restaurace Agnes snad ani netřeba podotýkat.
Mezitím se stalo, že firma Less koupila a citlivě zrestaurovala zchátralý barokní zámek Cyranův ostrov tři kilometry od Bohdanče. Původně jako místo pro svou administrativu. Vyšlo to dráž než stavba na zelené louce, ale tenkrát měla firma peněz dost, aby si mohla dovolit tu dobročinnost, přispět k uchovávání hodnot minulých věků. Situace se pak ale obrátila, administrativní budova ztratila smysl – a za několik let tu Jan Mičánek zabydlil unikátní muzeum Ostrov lidových krojů. Jediné, které zmapovalo a dalo dohromady lidové kroje ze všech oblastí Čech, Moravy a Slezska. Ke své smůle se otevřelo těsně před druhým covidovým lockdownem. Sama návštěva muzea je jedinečným zážitkem, ale marná hořká, určitě neuživí ani sebe, natož cokoliv dalšího. Ještěže muzeum je v hospodářské části nemovitosti, zatímco vznosnější barokní zámek se nabízí pro svatby: může přímo ubytovat až 12 hostů, ostatní svatebčané mohou snadno přejet do hotelu Agnes, který ostatně zajišťuje veškerý catering. A v další samostatné prosklené hale u zámku se konají skupinové akce zrovna tak, jako v hotelu Agnes. Ale žádná žárlivá konkurence, vzájemnost, protože zámek nemá svůj gastronomický provoz, takže na tom vydělají oba objekty. A pro turisty je tu další cíl, i když ten je teprve třeba pořádně zpropagovat.
Zpět k zemědělské produkci a agroturistice. Rodinné firmě patří v Bohdanči resp. v okolí pastviny. Chovají tam ovce, skot i brav. Vše ve volných výbězích, zcela bez ustájení. Že by úlitba módní ekologii? Kdepak! Ono to vyjde levněji. Samozřejmě, skot je skotského původu, ten v zimě venku vydrží. Prasátka jsou huňaté mangalice, které to vydrží také. A hned je tu jeden ze zdrojů zdravých potravin pro restauraci Agnes. Ty ostatní se rekrutují vesměs od místních dodavatelů. Patriotismus – nebo vzájemně výhodná spolupráce?
Aktuálně otevřeli v Bohdanči pivovar. V budově, kde kdysi byla hospoda. Takže výčep – i pivo pro restauraci Agnes. A chystají se na výrobu pršutu.
Mají tam rybníky, ty se také musí využít. Ani ne tak na koupání, jako na ryby. Do kuchyně, ale také na sportovní rybolov. A tak kousek od hotelu Agnes vyrostly tři srubové chatky pro rybáře. O využití není nouze, někdy naopak spíš o tu kapacitu. Rybařit mohou i hosté hotelu. I ti, kdo nemají rybářský lístek. Prodej povolenek, klidně i jen na jeden den, je součástí služeb. Zrovna tak je součástí služeb od jara do pozdního podzimu dětská drůbeží farmička a prohlídka pastvin celoročně pro všechny.
Připomíná to tak trochu hospodaření na feudálním panství v novodobém pojetí. Všechno do sebe zapadá, co lze vyrobit a zužitkovat v místě, to se tam vyrobí a zužitkuje. A to s tím přišli ještě před ukrajinskou krizí. Teď se výrobně-obchodní vztahy na krátkou vzdálenost vyplatí dvojnásobně. Má to ovšem své ale. Musí jít v prvé řadě o věc, o dobrý pocit z dobré práce a dobré vztahy v rámci podniku i navzájem. Cokoliv dělat, tak důkladně: nastudovat informace, věnovat náležitou péči a myslet i na druhé, a to i na maličkosti. Mimochodem, na papírovém prostírání v restauraci Agnes je na rubu obrázková luštěnka pro děti, která jim v tajence přeje dobré chutnání. Milé, když se jde na rodinný oběd. V uvedeném případě Zelené Bohdanče hraje rodina a dobré vztahy velkou roli. Rodina je základ, hlásá Jan Mičánek – a za každým z uvedených provozů někdo z jeho rodiny stojí. I v mladší generaci se kolem táty točí děti a přirozeně odkoukávají, co a jak, případně se i předvedou, co už umí. Očividně je to baví. Možná víc, než věčně koukat do obrazovek jako jejich vrstevníci.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
