Zájem o vzdělávání v cestovním ruchu, hotelnictví a gastronomii klesá

V adresáři škol vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je pod oborem 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus evidováno celkem 274 subjektů, z toho je 257 středních škol a 17 vyšších odborných škol. Obor je dále akreditován na 14 vysokých školách v Česku. Ve školním roce 2018/2019 bylo přijato do 1. ročníků tohoto oboru celkem 9 122 žáků.

K závěrečným zkouškám na středních odborných učilištích jde často méně než 50 % žáků, kteří byli ke studiu přijati.

Střední školy navštěvuje zhruba 400 000 žáků, z toho na střední odborné školy jich připadá přibližně 250 000. Za uplynulých pět let se počet žáků navštěvujících obor Gastronomie, hotelnictví a turismus snížil o 26,5 %, tj. o 3 045 osob, a celkový podíl žáků v tomto oboru v celostátním srovnání se dlouhodobě pohybuje mezi 11 a 14 %. Tento pokles je ze všech sledovaných oborů nejvyšší. Ročně obor absolvuje 6 až 7 tisíc žáků. Podle údajů MŠMT bude v následujících letech přicházet do středních škol více žáků než v letech předchozích. Ve srovnání let 2024 a 2015 to bude o 38 % žáků více (viz graf).

Graf – Vývoj patnáctiletých v České republice

Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání, MŠMT, 2018

V rámci Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR) je ustavena vzdělávací sekce, která se problematice odborného vzdělávání v oborech hotelnictví a gastro­nomie pod vedením jejího předsedy Ing. Pavla Hlinky dlouhodobě věnuje. Zároveň se tato profesní asociace snaží zviditelňovat a podporovat kvalitní školy a od roku 2010 uděluje titul „Škola roku“ (viz tabulku).

Tab.: Držitelé titulu Škola roku udělovaného AHR ČR v letech 2010–2018

 
Ve středním odborném školství se přesto jedná o pátý nejvyhledávanější studijní obor. Dlouhodobě vzrůstá počet žáků s dyspraxií, která je specifickou poruchou učení vyjadřující snížení pohybové schopnosti. Tito žáci jsou limitováni zejména ve výuce odborných předmětů a při vykonávání praxe. Při zajišťování praktického vyučování je nutná spolupráce škol se zaměstnavateli s cílem zvýšit zájem o gastronomické obory. Největšími problémy jsou nezájem uchazečů o odborné vzdělávání, preference oborů vzdělání s maturitní zkouškou a nezájem žáků o vybraný obor vzdělání, přičemž žáci se vyhýbají nejen teoretickému vyučování, ale i praxi. Významně vzrůstá počet žáků, kteří předčasně ukončují vzdělávání. K závěrečným zkouškám na středních odborných učilištích jde často méně než 50 % žáků, kteří byli ke studiu přijati. 

Podle údajů Hospodářské komory ČR a Národního ústavu pro vzdělávání (2018) by si ve skupině oborů 65 znovu vybralo stejný obor asi 53 % žáků (méně než průměr) a hlavními důvody, proč by si žáci zvolili jiný obor, jsou ztráta zájmu o obor a nízké mzdy. Zájem o práci v daném oboru je nízký, pouze 24 % žáků předpokládá, že se uplatní v oboru a 42 % si chce práci hledat v příbuzném oboru. Zpravidla dobře je hodnocena úroveň znalosti cizího jazyka, naopak slabší je úroveň práce na PC.

Výstižně formulovala požadavky na smysluplnou revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) v dubnu 2019 ředitelka Hotelové školy v Poděbradech PhDr. Jana Podoláková na odborném workshopu k problematice vzdělávání, který každoročně pořádají Asociace hotelů a restaurací ČR ve spolupráci s Vysokou školou hotelovou v Praze:

• „Současný rozsah požadavků ke třem maturitním zkouškám společné části (český jazyk a literatura – cizí jazyk – matematika) v kombinaci
• s neustále bobtnajícími požadavky na ustavičné rozšiřování oblastí, které by měly být rozhodně zahrnuty jako nedílné součásti rámcových vzdělávacích programů (od již obecně známé finanční gramotnosti přes gramotnost rodinnou, sexuální a brannou až k nejnověji požadovaným gramotnostem technickým či programátorským…) a dále s ohledem na
• již oprávněně z nejvyšších míst deklarovanou PŘEDIMENZOVANOST stávajících rámcových a školních vzdělávacích programů
• stojíme před reálnou hrozbou kolapsu současné úrovně odbornosti žáků a absolventů v našich maturitních oborech středních odborných škol.
• Pokud nedojde k opravdu zásadní redukci požadavků na výsledky učení v revidovaných RVP všech stupňů vzdělávání, pokud nedojde k systematické provázanosti a spolupráci pracovních skupin, které budou tvořit požadavky v RVP a požadavky maturitní zkoušky, pokud společnost i rodičovská veřejnost budou za prioritní považovat úspěšné zvládnutí maturity, a to bez potřeby osvojení základních stavebních kamenů již na základních školách:
• vidíme jako jedinou možnou cestu pro naše školy radikální snížení požadavků na odbornost: ať už v praktických dovednostech a zautomatizovaných odborných návycích praktického vzdělávání, tak také v oblasti teoretického odborného vzdělávání a profilové odborné maturitní zkoušky.
• Zůstane otázkou, do jaké míry se nám při tomto radikálním omezení rozsahu a obsahu odbornosti bude dařit vytvářet zájem o naše obory a vytvářet k nim vztah.“
   

Foto: Shutterstock.com

Ing. Petr Studnička, PhD.Vysoká škola hotelová v Praze
vedoucí katedry hotelnictví
studnicka@vsh.cz