Začala ve Středomoří cenová válka o turisty?

Smlouvání a slevy ano, výprodej ne. To je současná filozofie většiny středomořských zemí, které doufají, že se jim navzdory koronavirové pandemii podaří alespoň něco z letošní turistické sezony získat. Všichni ve Středomoří, které každoročně hostí 350 milionů turistů, jsou si vědomi, že ceny z roku 2019 s takto oslabenou poptávkou nebudou mít šanci na úspěch. Jejich snížení se ale brání – s vědomím, že skutečná cenová válka by přinesla velké oběti.

Zda mohou slevy na ubytování v takto netypickém roce vůbec pomoci, zatím nikdo neví. Hostitelé ale nemají mnoho manévrovacího prostoru. Řada hotelů se dokonce rozhodla, že budou mít i nadále zavřeno.

Sicílie se v těchto dnech pokouší přitáhnout pozornost nabídkou, že na každé tři noclehy připadne jeden zdarma. Někteří hoteliéři ve Španělsku, kam budou turisté moci až od 1. července, vyhlašují akce dvou za cenu jednoho. Část hotelů se v různých zemích snaží prodat s výraznou slevou budoucí pobyty, které si zákazníci budou moci vybrat až do konce roku 2022.

Hodně bude záležet na tom, jak se k věci postaví Turecko, které je známé velmi nízkými cenami a které se nyní potýká s půldruhým milionem prázdných hotelových lůžek. Země, která v roce 2020 počítala s 58 miliony návštěvníků, zatím nevytáhla všechny karty. Je možné, že si variantu snížení cen nechá na později. Už v květnu ale Turecko zahájilo v 70 zemích takzvanou telefonní diplomacii, při níž rozšiřuje informace o dovolené v této destinaci. Mezi nimi i tu, že kapacita hotelů bude preventivně snížena maximálně na 60 procent.

Turecko, stejně jako sousední Řecko, je závislé na leteckém spojení. Do jaké míry se letecká doprava vrátí do normálu, není zatím jisté. Část evropských touroperátorů říká, že bude létat charterovými lety a spoje do Středomoří oznámily už i nízkonákladové aerolinky. V konečném důsledku ale bude všechno záležet na počtu cestujících, neboť při jejich malém počtu se organizátorům létat nevyplatí. Ekonomicky nevychází dokonce ani to, když se prodá méně než 80 procent sedadel.

Teprve pak mohou přijít na řadu výhodnější akce typu last minute, říká konzultant v cestovním ruchu Ivan Puškar. Podle něj zůstane v létě až polovina ubytovacích kapacit ve středomořských zemích nevyužita.

Na španělském a italském pobřeží – nepočítáme-li Kanárské ostrovy či Sicílii, které jsou na tom lépe – jsou zahraniční hosté spíše přáním než splnitelným cílem. V obou zemích, které jsou silně závislé na domácím cestovním ruchu, se proto vlády zabývají tím, jak domácí turisty povzbudit k aktivitě. Například Slovinsko proto občanům rozdává poukázky na 200 eur (asi 5300 korun) na dovolenou v tuzemsku. To je ale špatná zpráva pro sousední Chorvatsko, které každoročně hostí na 1,5 milionu Slovinců.

Řecko je pak do značné míry závislé na hostech, kteří dorazí letadlem. Ale ani tato země, jejíž premiér nedávno ohlásil „restart turismu“, se nevyznačuje nízkými cenami. Například německá cestovní kancelář TUI nabízí pobyt na Krétě v hlavní sezoně ve čtyř- či pětihvězdičkových hotelech za 1100 až 1300 eur (29 200 až 34 600 korun). Výhoda spočívá pouze v tom, že ještě loni by na stejnou částku vyšel pobyt mimo hlavní sezonu. Dodatek redakce: Praktické informace o ostrově najdete v průvodci Krétou.

Do jaké míry turismus v červenci ožije, záleží v první řadě na vývoji koronavirové epidemie, v druhé řadě pak na Němcích, které nyní dychtivě vyhlíží celé Středomoří. Právě Německo výrazně ovlivní letošní cestovatelské trendy. Podle průzkumů veřejného mínění chce 80 procent Němců strávit plánovanou dovolenou v zahraničí.

Foto: Shutterstock.com