Za čím jezdí Češi a Slováci do Itálie?

„Do Itálie loni vyrazilo 607 000 Čechů, ale ani druhý nejvyšší údaj za posledních osm let nestačil destinaci k obhájení pomyslného stříbra,“ uvedla v dubnu agentura ČTK, když komentovala outgoingové statistiky Českého statistického úřadu. Oním stříbrem byla myšlena druhá příčka na žebříčku destinací, kam Češi nejčastěji cestují – v loňském roce ji obsadilo se 724 000 příjezdů Slovensko.

My k tomu pouze dodáváme, že se opět naplno projevila ošidnost statistik cestovního ruchu – v italských statistikách se totiž s největší pravděpodobností objeví číslo jiné, a sice podstatně vyšší. Stejně jako v předchozích letech. ČSÚ totiž v příslušné tabulce sleduje pouze cesty delší než 4 noci, italské statistiky zahrnují veškeré příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení. Vzhledem k tomu, že italští statistici v době uzávěrky tohoto vydání loňskou návštěvnost teprve počítali, ilustrujme tento rozdíl na datech za rok 2017. Podle výběrového šetření ČSÚ mezi tuzemskými domácnostmi vycestovalo předloni do Itálie 636 000 Čechů, data shromážděná od italských ubytovatelů pak hovoří o 805 363 českých hostech, což je o víc než 26 procent vyšší hodnota. Pokud bychom vyšli z této logiky, loňský počet Čechů, kteří vycestovali do Itálie, odhadujeme na zhruba 768 000. Buď jak buď, k poklesu výjezdů do Itálie tedy zřejmě opravdu došlo. Vysvětlení se nabízí mj. v tom, že se na outgoingový trh ve větší míře vrátily destinace typu Turecko, Egypt či Tunisko, které na sebe strhly pozornost určité části turistů, kteří v předchozích letech z obavy o bezpečnost zamířili raději na Apeninský poloostrov.

Češi a Slováci – čím se liší?

V grafu a tabulce jsme se pokusili přiblížit cestovatelské zvyklosti českých a slovenských turistů navštěvujících Itálii. Je zřejmé, že zájem o tuto destinaci v letech 2008–2017 pomalu rostl, dynamičtěji se přitom zvyšoval v České republice. Slováků sice přijíždí do Itálie méně a jejich počet roste pomaleji, v průměru se však v zemi zdrží o něco déle. Průměrná délka pobytu slovenského hosta byla v roce 2017 cca 5 dní, český se zdržel v průměru 4,7 dne. V případě obou zdrojových trhů je ale patrné zkracování pobytů – v roce 2008 vykazovali čeští hosté průměrnou délku pobytu 5,2 dne, slovenští 5,6 dne.

Graf – Příjezdy českých a slovenských turistů do Itálie v roce 2017

Zdroj: Italian National Institute of Statistics, zpracování vlastní

Zajímavý je pohled na sezonalitu příjezdů z českého a slovenského trhu. V obou případech je nejpopulárnějším měsícem pro cesty do Itálie červenec následovaný srpnem. Češi si ale častěji než Slováci prodlužují sezonu a poměrně výrazně více míří do Itálie i v září. A velký rozdíl je patrný také v zimních měsících, především v březnu a únoru, kdy se křivka příjezdů z Česka výrazně zvedá, zatímco u slovenských hostů až do května prakticky stagnuje. To lze nejspíš vysvětlit tím, že Češi mnohem častěji než Slováci vyrážejí do zahraničí na lyže. Slovenší lyžaři zřejmě využívají výhod domácích horských středisek, případně cestují do sousedního Rakouska. Dodatek redakce: Rozdíly mezi českými a slovenskými hosty u sousedů popisuje text Češi a Slováci v Rakousku. Čím se lišíme?.

Tab.: Počet českých a slovenských hostů v HUZ v jednotlivých italských regionech v roce 2017

Zdroj: Italian National Institute of Statistics, zpracování vlastní

Uvedené hypotéze nahrává také pohled do tabulky s příjezdy do jednotlivých italských regionů. Pokud bychom ji převedli do grafu, viděli bychom, že zájem o italské regiony je na českém a slovenském trhu podobný, ovšem s třemi výraznými výjimkami – markatně vyšší zájem je na českém trhu patrný o Benátsko, Lombardii a Tridentsko – Horní Adiži. Právě v druhém a třetím zmiňovaném regionu na severu Itálie se nacházejí vyhledávaná zimní střediska jako Livigno, Bormio, Val di Fassa, Val di Fiemme, Passo Tonale a další.
Dodatek redakce: Méně známým italským regionům se věnuje text Itálie Čechy láká. Objeví i její méně známé regiony?.

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz