|
Věděli jste, že je možné se podívat na zasněženou africkou vesnici ze středověkého hradebního parkánu aza pár minut se ocitnout na sjezdovce? Ato vše vsamém středu České republiky? Pojďte snámi na úžasnou výpravu začínající vafrické vesnici Matongo akončící připnutím lyží ve výšce 613m n.m. Přijměte pozvání do Jihlavy!
Na skok na černý kontinent
Krajské město Vysočiny nabízí na české poměry skutečně nevšední podívanou. Vesnice Matongo – což ve svahilštině znamená „vesnice v poušti“ – je součástí areálu zoologické zahrady. Ta se již 50 let nachází v malebném údolí řeky Jihlávky v bezprostřední blízkosti městského centra (asi 10 minut chůze). Samotná vesnice ve svém středu skrývá bar Okavango (otevřen v letních měsících), ze kterého můžete pozorovat například mangusty žíhané. Architektonickým skvostem, který nemůžete minout, je i hlavní vstup do zahrady. Vše je realizováno v duchu původní africké vesnice, včetně použitých materiálů.
Vesnice Matongo – Afrika v Jihlavě |
Jak ze snímku patrno, cesta od exotické |
Pro našince nevšední architektura vstupu do zoo |
A víte, co má společného ježek ušatý (Hemiechinus auritus) a první české miminko roku 2008? Ano, oba se narodili 1. ledna 2008. Ale v jihlavské zoo se jedná hned o dvojčata tohoto afrického hmyzožravce. Obyvatele zoologické zahrady si můžete prohlédnout opravdu důkladně. Jihlavská zoo je totiž zahradou bez mříží a specializuje se na chov kočkovitých šelem, opic (jedná se o největší sbírku drápkatých opic u nás) a plazů. Pokud byste byli v roli obránců města proti švédským obléhatelům za třicetileté války, mohlo by se říci, že je to z africké vesnice na městské opevnění co by kamenem dohodil. A nejednalo by se o slovní příměr, ale o realitu. Přesuňme se tedy od skvostů africké fauny ke skvostům středověkým – městskému opevnění.
Středověk neskončil
Na začátku června 2007 byla zpřístupněna poslední část fortifikace, do které můžete vstoupit, mimo jiné, pod kostelem sv. Jakuba Většího. Tato raně gotická stavba z roku 1257 má jednu zvláštnost. Dvě nestejně vysoké věže. K té první z počátku 14. století, vysoké 63 metrů, byla o sto let později přistavena další věž – zvonová, nesoucí zvon Zuzana, jeden z největších u nás (1,82 metrů vysoký a 7084 kg vážící). Jenže tato jižní – zvonová věž se začala vyklánět ze své osy a musela být snížena. V dnešní době je z vyšší, strážní, věže překrásný pohled na celé město i okolí. Ale vraťme se na městské opevnění. Nejkrásnější pohled je právě z parkánu, který obíhá téměř polovinu historického městského jádra. Je tvořen až 6 metrů vysokou hradební zdí, parkánem, parkánovou zdí a příkopem, až sedm metrů hlubokým. Do nově otevřené části lze tedy vstoupit od kostela sv. Jakuba Většího nebo penzionu Gustava Mahlera. V romantické procházce je možno pokračovat dále, až k symbolu města, bráně Matky Boží. Za ní se nachází již zmíněný poslední zbytek příkopu, ve kterém je dnes dětské hřiště s malou lezeckou stěnou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – jedna z nejstarších dochovaných staveb ve městě |
Nedávno zpřístupněná |
Lokalizovali byste tuto |
Na své si tak přijdou milovníci zvířat, historie, architektury, ale i rodiny s dětmi. A v neposlední řadě ti, kteří se zajímají o vesmír. Na samém vrcholu brány Matky Boží se nachází hvězdářský dalekohled. Dalo by se říci, že Jihlava má velmi blízko k italské Pise. Stejně jako tamní věž i ty jihlavské měly tendence se ve své dlouhé historii různě naklánět. Možná za to může jílové podloží nebo rozsáhlé katakomby, ale jisté je, že i brána Matky Boží musela být zpevněna, neb měla taktéž tendenci se vychýlit. S klidným svědomí lze říci, že to v tomto případě nebylo na škodu. Věž prošla stavebními úpravami, které jí daly jedinečnou podobu. Málokde totiž uvidíte gotickou bránu, na jejímž vrcholu je přistavena renesanční atika. Tato „architektonická koláž“ dělá z poslední dochované jihlavské brány místo, které by neměl návštěvník minout. A pokud by těch zajímavostí bylo málo, stačí od vchodu do parkánu pohlédnout před sebe a uvidíte jednu z nejstarších jihlavských sakrálních památek – kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postaven byl již po roce 1250. Pečlivě se prohlédněte jeho věž. Pokud vstoupíte dovnitř, zjistíte, že její několikatunová masa nemá žádné základy a je vynesena nad křížením kostelních lodí.
Lyžování za rohem
Pokud jste se nabažili historie a máte za sebou prohlídku vesnice Matongo sjejími obyvateli, můžete naložit lyže do auta nebo nastoupit na linku MHD aza pár minut se ocitnout na vrcholu Šacberk (též Rudný) ve výšce 613m n.m. Nabízí se vám malá, ale dynamická sjezdovka sumělým zasněžováním, takže si bez problémů zalyžujete, ikdyž se vPraze ostatní brodí po kotníky vblátě amarastu. Podmínek pro sjezdové lyžování je kolem Jihlavy hned několik: Čeřínek, Luka nad Jihlavou adalší.
Text: Mgr. Vít Kasal
Foto: Mgr. Vít Kasal a TIC Jihlava