VŠH: kolokvium k problematice řešení regionálních disparit

Vysoká škola hotelová v Praze uspořádala 13. listopadu 2008 odborné kolokvium na téma Základní nástroje a možnosti řešení společensko-ekonomických disparit ve vhodných oblastech rozvojem domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu. Akce se uskutečnila v rámci řešení projektu MMR ČR WD-37-07-2 Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit, který v letech 2007 – 2011 řeší právě VŠH.

Na kolokviu bylo přítomno více než 30 účastníků. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky zastupovaly ředitelka odboru cestovního ruchu PhDr. Blažena Křížová a vedoucí oddělení integrace a konkurenceschopnosti cestovního ruchu Ing. Daniela Zachystalová. Představitelky ministerstva informovaly o projektech připravovaných k realizaci (např. certifikace služeb, zvýšení kvality statistických dat v oblasti cestovního ruchu) i o projektech dokončených (např. zkvalitnění profesní přípravy a vzdělávání v cestovním ruchu).

Moderátorem kolokvia byl prorektor VŠH pro vědu a spolupráci s praxí prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., který přivítal všechny účastníky kolokvia a stručně je seznámil se zpracovávaným projektem zaměřeným na řešení regionálních disparit. Poté již předal slovo odpovědnému řešiteli projektu Ing. Antonínu Frankemu, CSc.Ten přítomné seznámil s postupem prací na projektu. V roce 2007 definoval řešitelský tým metodicky ujednocený pojem „oblasti vhodné k řešení společensko-ekonomických disparit i rozvojem domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu“ a byl proveden výběr konkrétních oblastí v České republice. V roce 2008 byly zpracovány pilotní projekty v oblastech s převažujícími kulturně-historickými předpoklady – Klášterecko a Českokrumlovsko (v konfrontaci s mikroregionem Lipno) – a v oblastech s přírodními předpoklady – Mikulovsko a Králicko. Následně byl zpracován návrh základních nástrojů ke snížení odhalených regionálních disparit:

Vedle základních nástrojů byla stanovena i efektivní opatření, za která jsou považovány konkrétní, časově kontrolovatelné postupy realizace rozvoje destinace, zejména ve vztahu k materiálně-technické základně, společensko-ekonomickému vývoji a šetrnému využívání přírodních a kulturně-historických předpokladů. Odpovědný řešitel projektu informoval rovněž o použitých metodách při zpracování pilotních projektů a přítomné seznámil s plánovanými aktivitami na projektu v roce 2009.

Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., v roli moderátora odborného kolokvia. Po jeho levici sedí doc. Ing. Miroslav Čertík, CSc., jednatel VŠH

Následovalo vystoupení Ing. Pavla Attla, Ph.D., výkonného ředitele a vedoucího katedry cestovního ruchu VŠH. Ten zpracoval modelovou oblast v severozápadních Čechách, konkrétně Klášterecko. Informoval o zaměření výzkumu (vliv cestovního ruchu na zaměstnanost, vliv atraktivit na návštěvnost, vliv na životní prostředí, vliv na širší území regionu), o atraktivitách místa (akvapark, zámek, lázně) a o připravovaných projektech ve městě a jeho okolí.

Na jeho slova navázal vedoucí Odboru kultury, marketingu a cestovního ruchu Městského úřadu Klášterec nad Ohří Miroslav Foltýn. Přítomné seznámil s projekty zpracovanými v minulosti (strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě) i připravovanými (realizace integrovaného projektu cestovního ruchu v regionu). Městu se již podařilo analyzovat možnosti spolupráce měst Klášterce a Kadaně, vytvořit turistický web, průběžně se prezentovat na výstavách a veletrzích cestovního ruchu či vytvořit regionální produkt cestovního ruchu, 3K kartu. Do budoucna chce klášterecká radnice vypracovat IPRM pro oblast cestovního ruchu, uzavírat partnerské smlouvy se subjekty majícími zájem na rozvoji cestovního ruchu v regionu, vytvořit základy regionálního řízení cestovního ruchu či zavádět standardy a certifikaci služeb.

Oblastí Českokrumlovska se zabýval Ing. Karel Nejdl, CSc., ředitel Výzkumného centra VŠH. Českokrumlovsko označil jako území s mimořádným potenciálem cestovního ruchu, který je však rozložen nerovnoměrně – Český Krumlov a okolí, lipenská vodní nádrž. Region je v zásadě rozdělen na dvě podoblasti, představující relativně oddělené marketingové celky s nosnými produkty (kulturně-historický, sportovně-rekreační), a několik jednotlivých míst. Část prezentace byla věnována i investicím v obou podoblastech. Lze však konstatovat, že obě prožívají dlouhodobý kontinuální rozvoj. Základním problémem Českokrumlovska je sezonnost. Kategorií sezonnosti na Českokrumlovsku se ve svém vystoupení zabýval prof. Ing. Petr Semeniuk, CSc., který demonstroval pomocí matematicko-statistických metod na příkladu 16 maloobchodních prodejen Jednoty vývoj tržeb či dopad sezonnosti na výsledek hospodaření. Nejméně se sezonnost projevuje na Kaplicku, naopak extrémně vysoká je v lipenských obcích (letní špička v průběhu dvou měsíců). Nesporným přínosem pro tuto oblast je komplex Marina v obci Lipno s celoročním provozem.

Zkušenosti s řešením regionálních disparit na Slovensku prezentovala doc. Ing. Jana Piteková, Ph.D., z Ekonomické fakulty Univerzity Mateja Bela. Informovala o situaci v Zamagurí v okresu Kežmarok. Z provedeného průzkumu doporučila zaměřit se zejména na vzdělávání s důrazem na informační gramotnost a na informovanost skutečných i potenciálních návštěvníků (především prostřednictvím internetu).

Roční zkušenosti s rozvojem cestovního ruchu a fungováním turistické oblasti Králický Sněžník prezentoval Mgr. Dušan Krabec, jednatel Králické rozvojové, s. r. o. Porovnal zejména přístupy veřejné správy, neziskových organizací a soukromého sektoru s tím, že uvedl klady i zápory fungování zainteresovaných subjektů.

Analýzou poptávky a segmentací trhu v marketingu destinací se zabýval vedoucí Katedry ekonomie a ekonomiky VŠH doc. Ing. Josef Vlček, CSc. V úvodu přednášky se zmínil o výzkumu trhu s tím, že při definování trhu se vychází z produktu, který je předmětem směny. Produkt má v každé destinaci specifickou podobu a výroba a spotřeba produktu cestovního ruchu probíhají současně a za účasti zákazníka. V rámci přednášky byla zveřejněna hypotetická varianta modelu produktu cestovního ruchu:

Součástí analýzy trhu z kvantitativního hlediska je efektivní poptávka a tržní potenciál. Spotřebitelskou poptávku po produktu cestovního ruchu ovlivňuje sedm faktorů (cena produktu cestovního ruchu, disponibilní důchod návštěvníka, cena konkurenčních produktů cestovního ruchu, počet potenciálních návštěvníků, informace o dané destinaci, preference a zájmy návštěvníků, ostatní faktory – počasí, infrastruktura atp.). Z podstaty nabízeného produktu vznikají obtíže při segmentaci trhu cestovního ruchu, a proto je nejvhodnější provádět segmentaci v cestovním ruchu na základě nákupního procesu a kupního rozhodnutí. Masový marketing je tak nahrazen marketingem cílovým.

Po skončení kolokvia obdrželi všichni jeho účastníci v pořadí třetí zvláštní číslo recenzovaného časopisu VŠH pro vědu a informace Czech Hospitality and Tourism Papers – Hotelnictví, lázeňství, turismus.

Text: Bc. Petr Studnička, Výzkumné centrum VŠH
Foto: Petr Manuel Ulrych