Příspěvek se zaměřuje na to, co představují devizové intervence pro českou ekonomiku z pohledu výjezdového cestovního ruchu a čím jsou tyto intervence způsobeny.
Pro aplikaci devizových intervencí využívá Česká národní banka (ČNB) svých tzv. devizových rezerv. Ty slouží mimo jiné právě pro uplatnění zmiňovaného nástroje monetární politiky, jehož cílem je skrze změnu hodnoty měnového kurzu stabilizovat monetární situaci v ekonomice. V české ekonomice používá ČNB tzv. řízený plovoucí kurz. Měnový kurz je tedy stanoven trhem, nicméně centrální banka může jeho vývoj ovlivňovat právě pomocí tzv. intervencí. Devizový kurz (tedy cena měny vyjádřená v zahraniční měně) je stanoven nabídkou a poptávkou, přičemž exportéři českých služeb a zboží prezentují stranu nabídky zahraničních měn a stranu poptávky české koruny – importéři naopak. Z našeho pohledu problematiky výjezdového cestovního ruchu tedy domácnosti tvoří nabídku českých korun a poptávku po měnách zahraničních.
Graf 1: Vývoj měnového kurzu CZK v letech 2007–2016
Zdroj: xtb, 2017
Od 7. listopadu 2013 je poté prováděn zásah v podobě prodeje české koruny a nákupu cizích měn. Díky tomuto zásahu roste nabídka české koruny na devizových trzích, a tím česká koruna oslabuje vůči ostatním měnám. Centrální banka se poté zaměřuje na kurz české koruny vůči euru, který zavazuje držet poblíž úrovně 27 korun za jedno euro (27 CZK/EUR). Vývoj měnového kurzu je od roku 2007 je zachycen na grafu 1, kde je možné sledovat i zmiňovaný zásah v listopadu 2013.
Devizová intervence ČNB znamenala fakticky depreciaci české koruny, která se projevila v růstu hodnoty měnového kurzu. Pro výjezdový cestovní ruch to tedy znamená zdražení zahraničních pobytů, neboť je nutné zaplatit více korun za zahraniční měny. I když ČNB sleduje kurz české koruny vůči euru, neznamená to pochopitelně, že podobná situace se neděje i na jiných měnových párech.
Graf 2: Vývoj výjezdového cestovního ruchu v letech 2011–2015
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat ČSÚ, 2017
Logickým východiskem je, že výjezdový cestovní ruch by měl relativně klesnout právě z toho důvodu, že výjezdy do zahraničí jako takové se stávají pro české domácnosti dražší. V grafu 2 je zobrazena skutečná situace výjezdů do zahraničí z dat Českého statistického úřadu. Jedná se o porovnání tří kategorií výjezdů: delší cesty, kratší cesty a služební cesty. Delší cesta představuje situaci spojenou se čtyřmi a více přenocováními. Kratší cesta pak znamená 1–3 přenocování a služební cesty jsou sledovány bez ohledu na počet nocí (minimálně tedy jedna). Veškerá data představují počty těchto cest v tisících.
Jasnou příčinu není možné jednoznačně z výše uvedených dat stanovit, nicméně je patrné, že výrazný propad hodnot po roce 2013 sledujeme u delších cest do zahraničí, menší propad pak u služebních cest. Kratší cesty naproti tomu poměrně konstantně rostou a nezdají se být tedy devizovými intervencemi ovlivněny. Vzhledem k plánovanému ukončení devizových intervencí ze strany centrální banky lze očekávat, že hodnoty výjezdového cestovního ruchu budou v roce 2017 spíše růst.