V Táboře se rokovalo o udržitelnosti cestovního ruchu

Udržitelný turismus byl hlavním tématem sedmého ročníku konference Fórum cestovního ruchu. Proběhla ve dnech 14.–15. listopadu v prostorách Congress Hotelu Dvořák v jihočeském Táboře. Kromě přednášek o rizicích overtourismu i všemožných aspektech udržitelnosti byla pro účastníky připravena také panelová diskuse, praktické workshopy i společenský večer spojený s předáváním ocenění v tradičních soutěžích DestinaCZe a EDEN.

Program konference naprosto názorně ukázal, jak široké a průřezové téma udržitelnosti je. O problematice v Táboře diskutovali zástupci organizací destinačního managementu, akademici, představitelé státní správy a samosprávy i reprezentanti komerční sféry. Společné bylo většině příspěvků hledání odpovědí na otázky, které s sebou nutně nese dynamický rozvoj cestovního ruchu nejen u nás, ale i v Evropě či dalších světových regionech. Ostatně fakt, že udržitelnost je celosvětovým tématem, dokládá mj. to, že OSN letošní rok vyhlásila rokem udržitelného cestovního ruchu…

Pořadatelem Fóra cestovního ruchu byla tradičně agentura CzechTourism, resp. její Institut turismu. Je proto logické, že jednání konference otevřela ředitelka agentury Monika Palatková, která účastníky seznámila s tím, jak národní turistická centrála zohledňuje téma udržitelnosti ve svých aktivitách. Řeč tedy byla kupříkladu o snahách přilákat do země bonitnější klientelu, rozptýlit ji do méně tradičních lokalit a udržet ji zde. CzechTourism se zároveň snaží podporovat formy turistiky generující nízkou uhlíkovou zátěž, tedy pěší turistiku, cykloturistiku apod. Kromě toho představila Monika Palatková třeba i projekt Kategorizace organizací destinačního managementu či marketingový plán agentury CzechTourism pro příští rok, který bude ve znamení 100. výročí vzniku Československa.

Příroda, ekonomika, společnost

Za hlavní hvězdu konference bylo možné považovat Václava Cílka z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Tento geolog, filozof a popularizátor vědy přijel do ­Tábora se zamyšlením nazvaným Co se děje se světem? Ve svém tematicky poněkud nesourodém, leč myšlenkově bohatém a zajímavém, příspěvku se Cílek pokusil pojmenovat hlavní výzvy, s nimiž se bude muset cestovní ruch v následujících letech vyrovnat. Turismus budou ještě více ovlivňovat třeba klimatické změny či robotizace.

 
Cílek poukázal i na klesající roli zprostředkovatelů a další celospolečenské trendy zasahující i do sféry cestovního ruchu. Cestou do budoucna je podle Václava Cílka mj. hledání nových destinací či nového úhlu pohledu na dnes populární turistické oblasti a jejich nabídku. Je podle něj třeba nalézt tzv. „drobné klenoty“, což jsou neodhalená místa v turisticky populárních regionech, jejichž potenciál doposud nebyl využit. Jedním z úkolů českých regionů by mělo být i udržení středoevropské klientely.

V tomto konferenčním bloku dále vystoupila Martina Pásková z Ministerstva životního prostředí ČR s přednáškou o významu přírodních a nehmotných památek na seznamu UNESCO pro cestovní ruch (řeč byla z větší části o geoparcích). Dana Fialová a Veronika Marianovská z Přírodovědecké fakulty UK se ve svém (pro některé účastníky konference poněkud akademičtějším) příspěvku věnovaly problematice rostoucí turistifikace a jejích dopadů na město a venkov. Odpovědí na poptávku po příkladech dobré praxe bylo vystoupení Vincenta Nijse z Visit Flanders, který představil výsledky výzkumu o tom, jak vnímají turismus obyvatelé Antverp, Brug, Ghentu a Leuvenu. Toto šetření ukázalo, že přes určité signály overtourismu rezidenti těchto belgických měst další rozvoj cestovního ruchu podporují, nicméně chtějí být zapojeni do rozhodování o budoucnosti turismu ve svých městech. Není příliš překvapivé, že obyvatelé zkoumaných měst stojí zejména o individuální turisty, kteří ve městech přenocují, ne tolik o skupiny, které se zdrží jen pár hodin.

Uvědomit si souvislosti současného rozvoje cestovního ruchu pomohla odhalit analytická přednáška Soni Machové z Institutu turismu agentury CzechTourism a Ladislava Kliky ze společnosti Mind­Bridge, v níž se autoři zamysleli nad dlouhodobými trendy v turismu.

Kam ten svět spěje?

Odpolední blok přednášek zahájil Vladimír Pikora z Next Finance, který se na budoucnost cestovního ruchu podíval pohledem makroekonoma. Mimo jiné uvedl, že cestovní ruch globálně generuje příjmy ve výši 7,6 miliard dolarů a tato částka v příštích letech ještě poroste. Stále více lidí si totiž může dovolit cestovat a utrácet v dané destinaci více peněz. To s sebou nese celou řadu negativ i pozitiv. Pozitivem jsou samozřejmě nezanedbatelné finance, které cestovní ruch přináší do veřejných rozpočtů. Mezi negativní dopady patří již zmíněná turistifikace metropolí a odpor místního obyvatelstva k cestovnímu ruchu. Pokud chtějí destinace s neudržitelným množstvím turistů proudících do jejich center bojovat, aniž by na tom byly prodělečné, budou muset v následujících letech výrazně zvýšit ceny svých služeb.

O tom, že v souladu s principy udržitelného rozvoje je i sdílené ubytování, se pokusila účastníky konference přesvědčit Joanna Bunker z Airbnb. Dalším praktickým příkladem pak do programu přispěl Gilles Oulevey z Mosaic House Prague, jenž hovořil o tom, jak se v tomto hotelu snoubí udržitelnost s designem. Účastníci se dozvěděli, jaké zelené technologie byly během rekonstrukce do hotelu implementovány a jak pomáhají šetřit náklady a snižovat ekologickou zátěž. V následné diskusi se nicméně potvrdilo, že na poli udržitelnosti je ještě nezměrný prostor pro osvětu – hostů, pro které je environmentální přístup klíčovým parametrem při volbě ubytovacích zařízení, je dosud málo.

Další dvě přednášky patřily zástupcům agentury CzechTourism. Aleš Pangrác přijel do Tábora s úkolem představit význam a pozici regionálních produktů v aktivitách národní turistické centrály a hovořil také o projektu kategorizace organizací destinačního managementu. Josef Ciglanský se následně věnoval influencer marketingu jako podpůrnému nástroji udržitelného cestovního ruchu.

Pro řadu účastníků byla zajímavá i přednáška zástupce Českého Krumlova Josefa Hermanna o tom, jak se město snaží prostřednictvím nové strategie řešit problémy s overtourismem, resp. s vnímáním cestovního ruchu rezidenty. Odpolední blok přednášek pak uzavřeli Šárka Tittelbachová z Vysoké školy ekonomické v Praze a Michal Blaško z Euroregionu Praděd, kteří představili metody měření výkonnosti destinací na příkladu tří míst – Euroregionu Praděd, Třebíčska a Plzně.

V poslední části Fóra cestovního ruchu proběhla panelová diskuse s názvem „Co můžeme dnes udělat pro zítřek? K různým otázkám týkajícím se udržitelného rozvoje cestovního ruchu se vyjádřili a na dotazy účastníků odpovídali Monika Palatková (CzechTourism), Petr Slepička (Prague City Tourism), Vladimír Pikora (Next Finance), František Dickelt (MMR ČR) a Matěj Koutný (Blahobyty.cz). Debata se vedla především kolem problematických aspektů sdíleného ubytování, nehmotných památek apod.

Druhý den pokračovala konference dvěma praktickými workshopy. V prvním z nich Frank Cuyperes z Destination Think! představil principy udržitelného cestovního ruchu a za pomoci příkladů ze zahraničí ukázal, jak je úspěšně implementovat v destinaci. Druhý workshop vedli Šárka Tittelbachová z VŠE v Praze a Michal Blaško z Euroregionu Praděd. V jejich interaktivní dílně se mohli účastníci naučit vyhledávat soubory dat k rozvoji cestovního ruchu ve veřejně dostupných databázích. Ujasnili si způsob, jak s daty pracovat, jak je kombinovat a interpretovat. Prakticky si vyzkoušeli výpočty pro měření a hodnocení své destinace.

Foto: -pmu-

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz