V Opavě proběhla konference o gastroturismu a kulinářském cestovním ruchu

Ve dnech 5. a 6. dubna 2017 proběhla na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity již šestá mezinárodní vědecká konference „Aktuální trendy lázeňství, hotelnictví a turismu“ tentokrát s podtitulem „Regiony a jejich charakter“. Na organizaci a přípravě konání těchto konferencí se střídavě podílejí dvě fakulty Slezské univerzity – letos byl hlavním organizátorem Ústav lázeňství, gastronomie a turismu FPF.

Nosnou součástí konference byla problematika gastroturismu a kulinářského cestovního ruchu, které bylo věnováno všech deset přednášek plenárního zasedání i jednání jedné ze dvou odborných sekcí. Z konference bude vydán recenzovaný sborník příspěvků a vybrané z nich budou publikovány v samostatné monografii věnované právě gastroturismu, gastronomii a kulinářskému cestovnímu ruchu.

Úvodní přednášku na téma „Gastroturismus a kulinářský cestovní ruch“ přednesl Jiří Vaníček. Staré české přísloví, které říká, že „láska prochází žaludkem“, lze podle něj aplikovat i na vztah turisty k destinaci. Stravování při dovolené nebo výletě je důležitou součástí zážitkového cestovního ruchu. Zkoumat svět pomocí chutě je velmi příjemné. V knize Dějiny chuti je zapsána myšlenka, že duše každé společnosti se probouzí s vůní jejího jídla. Poznávat zemi z hlediska její gastronomie je velmi důležité, neboť kuchyně a způsoby stravování nám umožní pochopit zemi i z jiných hledisek.

Úvodní přpříspěvek o gastroturismus přednesl Jiří Vaníček

Michael Hall rozlišuje 4 typy turistů, kteří cestují za potravinami:

• gurmán (labužník) – profesionál – vysoký zájem o kulinářství,
• gurmán-amatér – vysoký až střední zájem o kulinářství,
• „potravinový“ turista – nízký nebo příležitostný zájem o kulinářství,
• znalec potravin – nízký nebo příležitostný zájem o potraviny.
   

Jak může kulinářský cestovní ruch přispět k rozvoji regionu/destinace?

• Je spojen s kvalitní produkcí.
• Kulinářský turismus je produkt destinace spojený s nabídkou místních potravin.
• „Potravinový“ cestovní ruch je atrakce.
• Může vést k prodloužení pobytu.
• Regionální značka potravin může být dobrou reklamou pro destinaci.
• Zkušenost turisty s jídlem může ovlivnit jeho vnímání destinace jako celku.
• Kulinářský zážitek je však ovlivněn nejen kvalitou pokrmů, ale i tím, v jakém prostředí pokrmy konzumujeme a v jaké „atmosféře“, tedy s kým a v jaké společnosti.
   

Miroslav Klusák, projektový manažer agentury CzechTourism seznámil přítomné s realizací projektu Czech Specials, který je realizován za podpory Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Projekt je zaměřen na domácí i příjezdový cestovní ruch. Od roku 2008 se do něj zapojilo 204 restaurací, které splňují kritéria, přičemž nejdůležitější je trvalá nabídka místních specialit v jídelním lístku.

Anna Šenková z Prešovské univerzity představila výsledky výzkumu „Analýza stravovacích zvyklostí a názorů na gastroturismus vybraných gastronomických zařízení na Slovensku“. Jde o společný výzkum prováděný Slezskou univerzitou v Čechách. Z dotazníkového průzkumu mezi návštěvníky vybraných restauračních zařízení vyplynulo, že stravovací služby v místě bydliště využívá téměř 53 procent návštěvníků, pouze 3 procenta dotázaných nevyužívají služby stravovacích zařízení vůbec. Při plánování dovolené sehrává stravování důležitou roli pro 67 procent respondentů. Poznávání místních produktů a kulinárních specialit v navštíveném místě je důležité pro 52 procent respondentů. Za gastronomicky nejzajímavější zemi označili respondenti Itálii, následovanou Francií, Maďarskem a Řeckem. Za tradiční slovenský pokrm respondenti označili noky a pirohy a z alkoholických nápojů slivovici. Z domácích organizovaných akcí respondenti nejvíce navštěvují a znají různé regionální gastronomické a pivní festivaly a ochutnávky vín, ze zahraničních je nejznámějším Oktoberfest. Prezentace lokálních či národních tradičních pokrmů je lákadlem pro stále větší počet návštěvníků, proto je třeba v zájmu udržitelného rozvoje turismu zachovávat tradiční projev kulinární kultury jako dědictví pro další generace.

Kateřina Čadilová, prezidentka Asociace regionálních značek, uvedla, že podíl regionálních značek zaměřených na místní gastronomii a místní speciality je důležitá součást podpory regionálního cestovního ruchu. Uvedla řadu konkrétních případů.

Velmi zajímavý příspěvek přednesla Karin Vykydalová z Magistrátu statutárního města Olomouce, které v loni poprvé organizovalo Olomoucký tvarůžkový festival. Již první ročník předčil účastí všechna očekávání pořadatelů. Celkem akci navštívilo asi 7 000 návštěvníků. Těmi byli nejen Olomoučané, ale také turisté z okolních měst, dále pak ze Slovenska, Rakouska či Polska. V letošním druhém ročníku byla očekávána účast dvaceti tisíc návštěvníků, a proto prostory, kde se slavnosti pořádají, byly výrazně rozšířeny. Je vidět, že tradiční značka potraviny, která je chráněna i v rámci EU, opravdu návštěvníky láká.

Juraj Flamik z Nadace Partnerství hovořil o vinařské turistice na jižní Moravě, která láká návštěvníky jak na vinařské slavnosti, tak i na vinařské cyklostezky. Rozvoj vinařské turistiky pokračuje a počet účastníků stále roste, a tak rozhodně stojí za tím, že Jihomoravský kraj je po Praze druhým nejnavštěvovanějším regionem České republiky.

Další dvě přednášky byly zaměřeny na historii gastronomie v Čechách. Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR hovořil o gastronomii v 18. a 19. století v Čechách a ve své přednášce vyvracel řadu mýtů, které se o české gastronomii tradují. Irena Korbelářová ze Slezské univerzity se zaměřila na výsledky výzkumu „Středověké krčmy a hostince“, jako jednoho z fenoménů současné gastronomie. Ukazuje se, že provozovatelé těchto rádoby středověkých krčem mají minimální znalosti o skutečné středověké gastronomii v Čechách, čímž absolutně nenaplňují skutečnou autenticitu těchto zařízení. Úsměvné je, když se ve „středověké krčmě“ podávají speciality podle Magdaleny Dobromily Rettigové. „Dobový styl“ se snaží dohnat hrubým a vulgárním vyjadřováním vůči hostům, což s atmosférou středověkých krčem a hostinců nemá nic společného.

Sérii plenárních přednášek zaměřených na gastroturismus zakončila Marta Machurková z Ministerstva dopravy a výstavby Slovenské republiky, které má momentálně na Slovensku v gesci cestovní ruch. Hovořila v obecné rovině o významu gastroturismu pro slovenský cestovní ruch. Zdůraznila mimo jiné, že halušky s brynzou nejsou zdaleka jediným lákadlem pro slovenský gastrotu­rismus.

Poslední plenární přednáška pronesená Michalem Blaškem byla v souladu s celkovým zaměřením konference věnována problémům vztahujícím se ke konkurenceschopnosti turistických regionů.

Odpolední jednání proběhlo ve dvou sekcích. V první, věnované gastroturismu, zaznělo sedm příspěvků. Uveďme jen jejich autory a názvy – Lenka Turnerová: Gastronomie a kulinářský cestovní ruch v nabídce cestovních kanceláří, Miroslava Kostková: Gastrofestivaly jako nástroj propagace regionu, Jaroslava Dědková: Regionální produkty jako konkurenční výhoda turistického regionu, Michal Trousil: Kultura pití čaje v České republice v kontextu Mcdonaldizace, Patrik Kajzar: Kulinářský cestovní ruch jako podpora rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, Dagmar Zorková: Gastronomické a ubytovací služby pro klienty se specifickými potřebami v Moravskoslezském kraji, Eva Vavrečková: Komparace názorů provozovatelů gastronomických zařízení a jejich návštěvníků na gastronomii.

V sekci věnované problematice cestovního ruchu opět uvádíme autory a prezentovaná témata – Pavlína Pellešová: Aktuál­ní trendy cestovního ruchu se zřetelem na Moravskoslezský kraj, Pavol Plesník: Aplikácia destinačného manažmentu v Nitre, Martina Chylková: Students’ Erasmus+ Stay Evaluation Based on a Questionnaire Survey, Jana Mitríková: Trávenie voľného času vysokoškolákov vo vybraných nákupných centrách, Jiří Helešic: Vizualizace dat cykloeventů, Petr Janík: Couchsurfing jako nástroj poznání regionu.
 

doc. RNDr. Jiří Vaníček CSc.Slezská univerzita v Opavě

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu

vanicekji@seznam.cz