Ve dnech 5. a 6. dubna 2017 proběhla na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity již šestá mezinárodní vědecká konference „Aktuální trendy lázeňství, hotelnictví a turismu“ tentokrát s podtitulem „Regiony a jejich charakter“. Na organizaci a přípravě konání těchto konferencí se střídavě podílejí dvě fakulty Slezské univerzity – letos byl hlavním organizátorem Ústav lázeňství, gastronomie a turismu FPF.
Nosnou součástí konference byla problematika gastroturismu a kulinářského cestovního ruchu, které bylo věnováno všech deset přednášek plenárního zasedání i jednání jedné ze dvou odborných sekcí. Z konference bude vydán recenzovaný sborník příspěvků a vybrané z nich budou publikovány v samostatné monografii věnované právě gastroturismu, gastronomii a kulinářskému cestovnímu ruchu.
Úvodní přednášku na téma „Gastroturismus a kulinářský cestovní ruch“ přednesl Jiří Vaníček. Staré české přísloví, které říká, že „láska prochází žaludkem“, lze podle něj aplikovat i na vztah turisty k destinaci. Stravování při dovolené nebo výletě je důležitou součástí zážitkového cestovního ruchu. Zkoumat svět pomocí chutě je velmi příjemné. V knize Dějiny chuti je zapsána myšlenka, že duše každé společnosti se probouzí s vůní jejího jídla. Poznávat zemi z hlediska její gastronomie je velmi důležité, neboť kuchyně a způsoby stravování nám umožní pochopit zemi i z jiných hledisek.
Úvodní přpříspěvek o gastroturismus přednesl Jiří Vaníček
Michael Hall rozlišuje 4 typy turistů, kteří cestují za potravinami:
gurmán (labužník) – profesionál – vysoký zájem o kulinářství,
gurmán-amatér – vysoký až střední zájem o kulinářství,
„potravinový“ turista – nízký nebo příležitostný zájem o kulinářství,
znalec potravin – nízký nebo příležitostný zájem o potraviny.
Jak může kulinářský cestovní ruch přispět k rozvoji regionu/destinace?
Je spojen s kvalitní produkcí.
Kulinářský turismus je produkt destinace spojený s nabídkou místních potravin.
„Potravinový“ cestovní ruch je atrakce.
Může vést k prodloužení pobytu.
Regionální značka potravin může být dobrou reklamou pro destinaci.
Zkušenost turisty s jídlem může ovlivnit jeho vnímání destinace jako celku.
Kulinářský zážitek je však ovlivněn nejen kvalitou pokrmů, ale i tím, v jakém prostředí pokrmy konzumujeme a v jaké „atmosféře“, tedy s kým a v jaké společnosti.
Miroslav Klusák, projektový manažer agentury CzechTourism seznámil přítomné s realizací projektu Czech Specials, který je realizován za podpory Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Projekt je zaměřen na domácí i příjezdový cestovní ruch. Od roku 2008 se do něj zapojilo 204 restaurací, které splňují kritéria, přičemž nejdůležitější je trvalá nabídka místních specialit v jídelním lístku.
Anna Šenková z Prešovské univerzity představila výsledky výzkumu „Analýza stravovacích zvyklostí a názorů na gastroturismus vybraných gastronomických zařízení na Slovensku“. Jde o společný výzkum prováděný Slezskou univerzitou v Čechách. Z dotazníkového průzkumu mezi návštěvníky vybraných restauračních zařízení vyplynulo, že stravovací služby v místě bydliště využívá téměř 53 procent návštěvníků, pouze 3 procenta dotázaných nevyužívají služby stravovacích zařízení vůbec. Při plánování dovolené sehrává stravování důležitou roli pro 67 procent respondentů. Poznávání místních produktů a kulinárních specialit v navštíveném místě je důležité pro 52 procent respondentů. Za gastronomicky nejzajímavější zemi označili respondenti Itálii, následovanou Francií, Maďarskem a Řeckem. Za tradiční slovenský pokrm respondenti označili noky a pirohy a z alkoholických nápojů slivovici. Z domácích organizovaných akcí respondenti nejvíce navštěvují a znají různé regionální gastronomické a pivní festivaly a ochutnávky vín, ze zahraničních je nejznámějším Oktoberfest. Prezentace lokálních či národních tradičních pokrmů je lákadlem pro stále větší počet návštěvníků, proto je třeba v zájmu udržitelného rozvoje turismu zachovávat tradiční projev kulinární kultury jako dědictví pro další generace.
Kateřina Čadilová, prezidentka Asociace regionálních značek, uvedla, že podíl regionálních značek zaměřených na místní gastronomii a místní speciality je důležitá součást podpory regionálního cestovního ruchu. Uvedla řadu konkrétních případů.
Velmi zajímavý příspěvek přednesla Karin Vykydalová z Magistrátu statutárního města Olomouce, které v loni poprvé organizovalo Olomoucký tvarůžkový festival. Již první ročník předčil účastí všechna očekávání pořadatelů. Celkem akci navštívilo asi 7 000 návštěvníků. Těmi byli nejen Olomoučané, ale také turisté z okolních měst, dále pak ze Slovenska, Rakouska či Polska. V letošním druhém ročníku byla očekávána účast dvaceti tisíc návštěvníků, a proto prostory, kde se slavnosti pořádají, byly výrazně rozšířeny. Je vidět, že tradiční značka potraviny, která je chráněna i v rámci EU, opravdu návštěvníky láká.
Juraj Flamik z Nadace Partnerství hovořil o vinařské turistice na jižní Moravě, která láká návštěvníky jak na vinařské slavnosti, tak i na vinařské cyklostezky. Rozvoj vinařské turistiky pokračuje a počet účastníků stále roste, a tak rozhodně stojí za tím, že Jihomoravský kraj je po Praze druhým nejnavštěvovanějším regionem České republiky.
Další dvě přednášky byly zaměřeny na historii gastronomie v Čechách. Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR hovořil o gastronomii v 18. a 19. století v Čechách a ve své přednášce vyvracel řadu mýtů, které se o české gastronomii tradují. Irena Korbelářová ze Slezské univerzity se zaměřila na výsledky výzkumu „Středověké krčmy a hostince“, jako jednoho z fenoménů současné gastronomie. Ukazuje se, že provozovatelé těchto rádoby středověkých krčem mají minimální znalosti o skutečné středověké gastronomii v Čechách, čímž absolutně nenaplňují skutečnou autenticitu těchto zařízení. Úsměvné je, když se ve „středověké krčmě“ podávají speciality podle Magdaleny Dobromily Rettigové. „Dobový styl“ se snaží dohnat hrubým a vulgárním vyjadřováním vůči hostům, což s atmosférou středověkých krčem a hostinců nemá nic společného.
Sérii plenárních přednášek zaměřených na gastroturismus zakončila Marta Machurková z Ministerstva dopravy a výstavby Slovenské republiky, které má momentálně na Slovensku v gesci cestovní ruch. Hovořila v obecné rovině o významu gastroturismu pro slovenský cestovní ruch. Zdůraznila mimo jiné, že halušky s brynzou nejsou zdaleka jediným lákadlem pro slovenský gastroturismus.
Poslední plenární přednáška pronesená Michalem Blaškem byla v souladu s celkovým zaměřením konference věnována problémům vztahujícím se ke konkurenceschopnosti turistických regionů.
Odpolední jednání proběhlo ve dvou sekcích. V první, věnované gastroturismu, zaznělo sedm příspěvků. Uveďme jen jejich autory a názvy – Lenka Turnerová: Gastronomie a kulinářský cestovní ruch v nabídce cestovních kanceláří, Miroslava Kostková: Gastrofestivaly jako nástroj propagace regionu, Jaroslava Dědková: Regionální produkty jako konkurenční výhoda turistického regionu, Michal Trousil: Kultura pití čaje v České republice v kontextu Mcdonaldizace, Patrik Kajzar: Kulinářský cestovní ruch jako podpora rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, Dagmar Zorková: Gastronomické a ubytovací služby pro klienty se specifickými potřebami v Moravskoslezském kraji, Eva Vavrečková: Komparace názorů provozovatelů gastronomických zařízení a jejich návštěvníků na gastronomii.
V sekci věnované problematice cestovního ruchu opět uvádíme autory a prezentovaná témata – Pavlína Pellešová: Aktuální trendy cestovního ruchu se zřetelem na Moravskoslezský kraj, Pavol Plesník: Aplikácia destinačného manažmentu v Nitre, Martina Chylková: Students’ Erasmus+ Stay Evaluation Based on a Questionnaire Survey, Jana Mitríková: Trávenie voľného času vysokoškolákov vo vybraných nákupných centrách, Jiří Helešic: Vizualizace dat cykloeventů, Petr Janík: Couchsurfing jako nástroj poznání regionu.
Vybrané příspěvky z konference budou publikovány v samostatné monografii věnované gastroturismu, gastronomii a kulinářskému cestovnímu ruchu.
Abychom poskytli co nejlepší služby, my a naši partneři používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízeních, technologie jako soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám a našim partnerům umožní zpracovávat osobní údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Kliknutím níže vyjádřete souhlas s výše uvedeným nebo proveďte podrobnější rozhodnutí. Vaše volby budou použity pouze na tomto webu. Nastavení můžete kdykoli změnit, včetně odvolání souhlasu, pomocí přepínačů v Zásadách cookies nebo kliknutím na tlačítko Spravovat souhlas ve spodní části obrazovky.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
