Vysoká škola polytechnická Jihlava, respektive tamní Katedra cestovního ruchu, uspořádala ve dnech 8. – 9. března tohoto roku 1. mezinárodní konferenci nazvanou Aktuální problémy cestovního ruchu. Konference na téma „Evropská unie a cestovní ruch“ navázala na obdobná setkání, která až do loňského roku úspěšně probíhala v Táboře. Čeští i zahraniční odborníci se v Jihlavě zamýšleli zejména nad otázkami vzdělávání a kvalifikace v cestovním ruchu. Neméně důležitým tematickým okruhem byla ekonomika a management v tomto oboru.
Jiří Vaníček při slavnostním zahájení konference |
Jihlavská konference proběhla pod záštitou ministra pro místní rozvoj České republiky Radko Martínka a hejtmana kraje Vysočina Miloše Vystrčila. Kraj Vysočina a Statutární město Jihlava se také významně podílely na organizaci akce.
V aule Vysoké školy polytechnické Jihlava konferenci slavnostně zahájili rektor Ladislav Jirků, prorektor pro vědecko–výzkumnou činnost a vnější vztahy Jiří Vaníček, náměstkyně hejtmana kraje Vysočina Marie Černá a náměstkyně jihlavského primátora Jindřiška Zápotočná.
V bezprostředně následujícím plenárním zasedání vystoupil jako první Marek Jahůdka, který je pověřen řízením sekce cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Posluchače seznámil s aktuálními úkoly sekce, mezi které patří dokončení Koncepce státní politiky cestovního ruchu na roky 2007–2013. Zmínil se o chystané Rajonizaci cestovního ruchu, novele zákona 159/1999 Sb., o Satelitním účtu cestovního ruchu či o certifikaci vybraných služeb v cestovním ruchu. Větší pozornost věnoval Integrovanému operačnímu programu, tedy dokumentu, na jehož základě chce MMR v příštích letech podporovat nadregionální projekty sloužící k rozvoji infrastruktury v klíčových oblastech cestovního ruchu u nás. Připomněl, že půjde o prakticky poslední možnost čerpat prostředky z EU.
O vývoji cestovního ruchu v Rakousku po vstupu země do EU informoval Michael Mair z Vysoké školy turismu ve Vídni. Přednesl řadu čísel dokumentujících význam turismu pro rakouskou ekonomiku v historii i současnosti, načež připustil, že vliv vstupu do EU nelze kvantifikovat. Zmínil se tedy alespoň o pár příkladech, jak se po vstupu zlepšila infrastruktura, zároveň ale řekl, že důležitější než do infrastruktury je investovat do lidských zdrojů. Informoval též, že ani Rakousko nevyčerpalo všechny dostupné prostředky z fondů EU. Pozitivně se podle Maira na cestovním ruchu Rakouska podepsal vstup nových členských zemí do EU.
Ludmila Novacká z Ekonomické univerzity v Bratislavě posluchače seznámila s tím, jak je institucionálně a legislativně řešena oblast cestovního ruchu v Evropské unii a jak v této oblasti probíhá horizontální i vertikální spolupráce. Závěrečné vystoupení plenární části patřilo Jiřímu Vaníčkovi z Vysoké školy polytechnické Jihlava, který se zabýval možnostmi měření atraktivity turistické destinace. S obsahem jeho příspěvku se můžete detailně seznámit v samostatném materiálu na str. 42.
Vzdělávání a kvalifikace v cestovním ruchu
Jednání v sekci věnované problematice profesního vzdělávání v cestovním ruchu odstartoval svým de facto již tradičně provokativním vystoupením prezident Národní federace hotelů a restaurací České republiky Pavel Hlinka. Podobně jako na podzimní konferenci věnované vzdělávání hovořil o nárocích, které kladou zaměstnavatelé na absolventy učebních oborů, středních i vysokých škol a řádně zkritizoval současný systém odborné výuky u nás. Jeho signifikantním rysem je absolutní nedostatek praxe. K nápravě tohoto stavu je podle Hlinky nutné oddělit odborné školství od škol připravujících žáky k dalšímu studiu, zaangažovat odborníky pro přípravu nových studijních textů, vytvořit školicí programy pro učitele a profesory, zrušit školy, kde neučí skuteční odborníci, více popularizovat celoživotní vzdělávání. Ve spolupráci se školami by měly být vytvořeny profily učně, žáka střední školy a vysokoškoláka a také podmínky pro pravidelné zahraniční praxe. Odborníkům, kteří mají zájem předat své znalosti studentům, musí být umožněno učit. Odborné vzdělávání musí být nadřazeno vzdělání obecnému, zvýšen podíl zaměstnavatelů na výchově odborníků, vytvořen systém informovanosti škol o požadavcích trhu cestovního ruchu a zkvalitněny rekvalifikační kurzy. Svým vystoupením ťal Pavel Hlinka do živého. Myšlenky z jeho vystoupení se jako červená nit prolínaly celým dalším jednáním v dané sekci. Někteří s nimi polemizovali, jiní se snažili ukázat, že ne na všech školách je situace tak černá. Jen málokdo z dalších řečníků však na tuto přednášku alespoň jednou nepoukázal.
O požadavcích na vzdělání a úroveň výuky dále hovořil i prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Ladislav Havel. Představil asociaci a její činnost, zejména pak tu vzdělávací. Připomněl mimo jiné, že AČCKA je autorem dvou úspěšných vzdělávacích projektů financovaných z fondů EU. Úroveň absolventů odborných škol není podle jeho slov tak špatná. Z výzkumu provedeného mezi pěti desítkami CK sdružených v AČCKA vyplynulo, že spokojenost se znalostmi absolventů vyjádřily zhruba 3/4 respondentů. A co cestovní kanceláře a agentury u absolventů nejvíce požadují? Především jazykové znalosti s důrazem na cestovní ruch, znalosti z marketingu, komunikační dovednosti, specifické ekonomické a právní znalosti z oblasti CR a schopnosti využití informačních technologií k aktivnímu rozvoji komunikace ve společnosti. Odborné vzdělávání nicméně ani podle Havla není bez chyb. Chybí specializovaný výzkumný ústav, specifické právní znalosti, je nedostatek učebnic s akreditací ministerstva školství a mezery jsou v praxi pedagogů v provozu. Havel také postrádá integritu mezi turistickými informačními centry. AČCKA slovy svého prezidenta nabídla školám možnosti stáží pro studenty, spolupráci na tématech diplomových prací a na výzkumných projektech. V následné diskuzi mimo jiné zaznělo, že nářky nad nedostatkem praktiků za katedrami jsou oprávněné, nicméně tento problém je třeba řešit na ministerstvu školství, neboť v současné situaci by školy měly problém s akreditací. Padla i výtka, že zdaleka ne všechny podniky jsou ochotny vzít studenty na praxi.
Výuce geografie cestovního ruchu v Rakousku se pak věnoval Harald Hitz z Rakouské geografické společnosti. U našich jižních sousedů došlo v roce 1985 ke změně výukových vzorů. Zatímco dříve se studenti učili mnoho faktů a dat o státech světa, dnes je ve středu zájmu člověk. Učební cíle mají přednost před obsahem. Dříve byla v popředí topografie, nyní se učí o významu turismu pro HDP apod.
Jiří Štyrský z Univerzity Hradec Králové ve svém vystoupení shrnul diskuzi o vzdělávání v cestovním ruchu, která se v uplynulých měsících rozvinula na stránkách COT business a která vnesla pořádek do terminologie, věnovala se struktuře vzdělávání v cestovním ruchu i metodologickým a pedagogickým požadavkům na toto vzdělávání. Štyrský hovořil o tom, že obsahová struktura výuky by měla zahrnovat předměty teoretické, technické a praktické, psychologické a kultivační. Nedílnou součástí by měly být předměty jako ekonomie, účetnictví, marketing, informační technologie, stejně jako důkladná jazyková příprava. Nezbytná je také několikastupňová praxe a zahraniční stáže. Šířeji se Štyrský věnoval geografii cestovního ruchu, která by se měla oprostit od tak časté encyklopedičnosti.
Problematikou spojení teorie s praxí během studia se zabýval Jaromír Rux z pořádající univerzity. Vysoká škola polytechnická Jihlava naslouchá svým studentům a absolventům a zjišťuje, jaké předměty považují za důležité a výuku kterých by omezili, což umožňuje výuku lépe zacílit a zkvalitnit. Ukázalo se, že za důležité, leč obsahově ne vždy odpovídající praxi považují studenti předměty jako ekoturistika, marketing, management, psychologie či provoz hotelu. Omezili by výuku účetnictví. Rux pak posluchače seznámil, jak probíhá praktická výuka předmětů cestovního ruchu v Jihlavě. Jde zejména o specifické zahraniční zájezdy.
Nad tím, zda studenti oboru cestovní ruch potřebují znalosti z historie a dějin kultury, se zamýšlela Renata Wohlgemuthová z Vysoké školy obchodní Praha. S ohledem na rostoucí konkurenci a na neustále se zvyšující nároky klientů cestovních kanceláří je odpověď na tuto otázku nabíledni. Svědectví o tom, jak probíhá cizojazyčná výuka slovenských reálií na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře, přinesla ve svém příspěvku Veronika Čelárová. O závěr jednání v této sekci se praktickými poznámkami k diskuzi o vzdělávání v cestovním ruchu u nás postaral Jiří Šíp z Jihočeské univerzity České Budějovice. Podobně jako Jiří Štyrský vyšel z příspěvků o vzdělávání na stránkách COT business, připomněl historii odborného vzdělávání v cestovním ruchu u nás a zabýval se jeho současným stavem. Konstatoval, že v posledních letech začala odborné předměty učit řada pedagogů bez odpovídajícího vzdělání a praktických zkušeností, chybí ucelená koncepce přípravy odborných učitelů a jejich dalšího vzdělávání. Za důležitý krok k budoucímu rozvoji cestovního ruchu u nás proto označil budování základů nové oborové pedagogiky. Důraz je přitom třeba víc než dosud klást na multidisciplinární přístup.
Diskuze o vzdělávání a kvalifikaci v cestovním ruchu pokračovala i během druhého dne konference. Jednání v sekci odstartoval „otec geopsychologie“ Jiří Šípek z Univerzity Hradec Králové. Hovořil mimo jiné o problematice hodnot, které rozdělil na prožitkové, tvůrčí a postojové, a o podobách cestování. Pozitivní podobou je s cestováním související proces poznávání, vztahování se ke světu či vnímání se jako součást příběhu. Negativní podobou je pak skutečnost, že mnoho lidí jezdí po světě bez konkrétního důvodu, cestování je pro ně jakousi drogou. Setkávání se světem je přitom podle Šípka hodnototvorný a světotvorný akt. Dále se zabýval také vztahem prostoru a místa, problematikou vazeb osob k místům apod. Po jeho příspěvku se rozvinula diskuze na téma „domov a Němci odsunutí po válce z Jihlavy“.
Z poněkud filozofických rovin zpět na zem vrátila posluchače Katarína Havranová z Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře, která hovořila o tom, jak se na tamní katedře managementu kultury a turismu daří spojovat teorii s praxí. Detailně například popsala, jak probíhá praxe v předmětu Management cestovních kanceláří. Kromě přednášek zástupců cestovních kanceláří obnáší mimo jiné i mystery shopping a následné hodnocení služeb cestovních kanceláří. V diskuzi po příspěvku zazněl i názor, že pro realizaci praxí nejsou u nás vhodné podmínky – mnohé cestovní kanceláře studenty odmítají z kapacitních důvodů, jinde se studenti setkávají s neochotou zaměstnanců dělit se o know–how. Jaromír Rux na to reagoval poznámkou o tom, že tuzemská praxe nemá velkého významu, užitečnější jsou podle něj praxe zahraniční, například takové, které probíhají na jihlavské univerzitě.
Ředitelka jazykového centra Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Libuše Drnková zaměřila svůj příspěvek na principy a cíle odborné jazykové přípravy na vysokých školách. Zmínila se například o dokumentech, které tuto oblast upravují, a o tom, jak by mělo vypadat kurikulum jazykové přípravy. Jazyková výuka by měla být pro vysokoškolskou sféru pojata specificky, měla by klást důraz na komunikativnost, měla by být odborně a profesně orientovaná, interdisciplinární, interkulturní a zaměřená na potřeby studenta. A musí podporovat autonomní studium.
O tom, jak je podporována výuka cizích jazyků, konkrétně němčiny, na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, se účastníci konference dozvěděli z příspěvku Štěpánky Kolářové. Pilířem této podpory je zejména nedávné založení cizojazyčné knihovny. V budoucnu by škola chtěla získat licenci pro možnost skládání mezinárodně uznávaných jazykových zkoušek. Důležitost němčiny demonstrovala Kolářová na statistikách o příjezdech zahraničních turistů na Vysočinu – zhruba třetina jich hovoří německy.
Božena Horváthová z Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře nazvala svůj příspěvek Rozvoj učebních strategií studentů pomocí e–learningu ve výuce reálií. Spíš než o praktickou ukázku využití e–learningu šlo o obhajobu tohoto způsobu výuky založeného na používání multimediálních technologií, internetu apod. Výhodou je, že student se může učit kdekoli a kdykoli a sám si určuje tempo výuky. Důležitým předpokladem jsou však kvalitní učební materiály a schopnost pracovat samostatně. E–learning od studentů vyžaduje i vysokou míru motivace. Horváthová se zabývala také problematikou učebních strategií.
Nebývá pravidlem, aby vysoká škola zohledňovala požadavky studentů na obsah výuky. O tom, jak tento systém zpětné vazby funguje při přípravě náplně studia informačních technologií na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, hovořila Jana Borůvková. S obsahem její přednášky se čtenáři COT business mohli seznámit v minulém vydání na straně 10.
Předposlední příspěvek ve vzdělávací sekci konference přednesl Pavel Kvasnička z pořadatelské univerzity. Zaměřil jej na možnosti práce s talentovanými studenty. Vyšel z toho, že současné vysokoškolské kurikulum je nevyhovující. Česko zaostává za světem v počtu vysokoškoláků, ve struktuře středoškoláků a také v práci s talentovanými jedinci, kteří by systém mohli posunout vpřed. Vzhledem k interdisciplinaritě cestovního ruchu je podle Kvasničky nutné, aby tito studenti mohli na jedné škole studovat více oborů a hlavně aby se jim dostalo smysluplné praxe. Řešením je podle něj například pro všechny zúčastněné subjekty přínosné propojení univerzity s podnikatelskou sférou a institucemi regionu. Při výuce cestovního ruchu by se tak univerzita měla spojit s touroperátory, dopravci, restauracemi, krajskými úřady a dalšími subjekty. Studenti by se naučili praktickým dovednostem, podnikatelé by získali informace z vědy a výzkumu, efektem pro kraj či město by byly vyšší finanční příjmy.
Poslední slovo v sekci dostali Lenka Pacíková a Vladimír Mikule z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Ti představili projekt Rural Tourism, který již několik let v rámci vzdělávacího programu Socrates a jeho podprogramu Erasmus na této škole běží. V rámci tohoto projektu se čeští i zahraniční studenti formou přednášek, výletů a workshopů seznamují s principy a možnostmi venkovské turistiky. Jde o atraktivní formu výuky, která přispěje také ke zdokonalení se v jazycích či k poznání jiných kultur.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych
Ekonomika a management v cestovním ruchu
V sekci věnované problematice ekonomiky a managementu v cestovním ruchu jako první vystoupil starosta Telče Roman Fabeš, který svůj příspěvek charakterizoval jako „pohled lokálního politika na cestovní ruch“. Věnoval se Telči jakožto památce zapsané na seznam UNESCO. Zápis znamenal pro město mezinárodní značku kvality, určil směr dalšího rozvoje města, nastal příchod významných institucí, došlo k posílení významu města, zvýšení počtu návštěvníků a změně myšlení obyvatel. Obměnila se i struktura návštěvníků. K negativním jevům patří zvýšení sezonnosti a jednodenní turistiky. Vážné problémy způsobuje to, že město investuje do cestovního ruchu, ale samo z něho moc nemá.
Libuše Smolíková z města Český Krumlov informovala o činnosti velmi úspěšného destinačního managementu Českého Krumlova, který se uchází o certifikát Schweizer Tourismusverband.
„Nepřipravil jsem si žádnou powerpointovou prezentaci, protože jsem líný,“ pravil Václav Lednický z VŠB–TU Ostrava a vystřihl jeden z nejzajímavějších příspěvků konference na téma Tvorba klastrů v cestovním ruchu. Klastr (cluster) chápe jako shluk nejrůznějších aktivit soukromého, veřejného i NGO sektoru, který se nabaluje na specifickou destinaci. Jako příklady uvedl Hornické muzeum OKD (nár. přír. pam. Landek + cyklotrasy + hospoda Harenda + sportoviště + lodičky), Baťův kanál (aktivita obcí a soukromníků : půjčovny + provozování lodí + vinné sklípky + muzeum + pivovar + cyklostezky + koňské trasy) nebo ostravskou Stodolní ulici.
Šárka Brychtová (Univerzita Pardubice) se ve své velmi živé prezentaci věnovala problematice využití židovských památek v Heřmanově Městci. Je to malé město s nízkou návštěvností a rekonstrukce se v podstatě nevyplácejí („ruiny nejsou efektní, ale jsou rozhodně levnější“). Zdůraznila zejména problém praktické nevyužitelnosti památek náboženského charakteru.
Lipensko a jeho turistický potenciál byly tématem příspěvku Dagmar Škodové – Parmové z JČU České Budějovice. I když se jedná o destinaci na hranici 3 zemí, převládají domácí turisté. Potenciál je veliký – historické památky, vstřícnost místní komunity, dobrá infrastruktura, možnosti zážitkové turistiky. Ze SWOT analýzy ale vyplývají nedostatky, jako nerovnoměrný rozvoj obcí, nedostatek kooperace a převaha jednodenních hostů. Mezi nejzávažnější negativa patří neexistence uceleného destinačního managementu.
Dalšímu úhlu pohledu na rozvoj cestovního ruchu na Českokrumlovsku se věnovala Dagmar Parmová (SŠ a VOŠ CR České Budějovice). Zdůraznila, že i přes vynikající parametry destinace trpí velkou sezonností.
Vyprávění Zdeňka Laštovičky z VŠP Jihlava o tom, proč Jihlava ještě nefiguruje na seznamu kulturního dědictví UNESCO, patřilo k nejlapidárnějším. První nominace – zapsání středověkých kostelů – narazila na námitky, že na seznamu už figuruje příliš mnoho církevních památek. U druhé nominace týkající se unikátních jihlavských halových domů s krytým dvorem se přišlo na to, že nebyly původní, protože takové už existovaly předtím ve Zhořelci. Třetí pokus o nominaci historického centra Jihlavy ztroskotal na faktu, že na náměstí byl zbourán historický Špalíček (Krecl) a místo něho tam stojí OD PRIOR. „Kdy se Jihlavě podaří něco zapsat?“ hřímal Laštovička. „Záleží na reprezentaci tohoto města!“ skončil a prstem ukázal na tablo zastupitelů Jihlavy.
Nástroji a cestami pro efektivní využívání turistického potenciálu kraje Vysočina se zabývala Ivana Mahelová z KÚ Vysočina. Hlavní úkoly vidí v budování turistické organizační struktury a přípravě lidských zdrojů, budování regionálního turistického, informačního, rezervačního a monitorovacího systému, tvorbě turistických produktů, programů a projektů, propagaci regionu a grantové podpoře a konečně v rozvíjení infrastruktury.
Poté Andrea Holešínská přednesla společný příspěvek (spoluautor Martin Šauer, oba z MU Brno) na téma Veřejná podpora CR jako jeden z nástrojů politiky CR. O tom jsme v COT businessu zveřejnili již bezpočet článků, takže se omezím na jeden zajímavý aspekt prezentace, a to sice, zda je veřejná podpora CR z hlediska pravidel EU legitimní. Autoři připouštějí, že každá intervence státu narušuje trh. Ten ale může selhat a v tom případě je intervence oprávněná.
S výsledky svého pětiletého výzkumu zaměřeného na ochranu spotřebitele seznámila posluchače v úvodu druhého jednacího dne Alojzia Gažiová z Univerzity Konstantina Filozofa (UKF) v Nitře. Nechala vysokoškolské studenty sestupně seřadit nejfrekventovanější problémy ve službách cestovního ruchu a vyšla jí řada: produkt, personál, spotřebitelská výchova a informace, legislativa, služby a reklamace, makroekonomické důvody, nekalé marketingové praktiky, životní prostředí, jiné problémy (otvírací doba, dostupnost aj.). Došla k závěru, že jednou z možností, jak negativní stav zlepšit, je vzdělávání a kvalifikace personálu.
Turistikou na koni v Jihočeském kraji se zaobíral Martin Musil (VŠE Praha). Tato prezentace proběhla již na veletrhu MADI a v rámci brněnského Regiontouru a podrobně jsme o ní informovali. Alexandra Hečková, další představitelka UKF Nitra, pohovořila o nitranských programech a projektech cestovního ruchu zaměřených na mládež a děti. Patří mezi ně například prohlídky města s výkladem v rámci Světového dne CR (27. září), Informační průvodce Nitrou pro děti a mládež zaměřený na vybrané věkové kategorie nebo Polyfunkční ateliér pro výuku praktických dovedností.
Srovnání veletrhů cestovního ruchu ITF Slovakiatour v Bratislavě a Baltour 2006 v Rize si dal za úkol Boris Michalík (opět UKF Nitra). Zkoumal veletrhy z organizačního hlediska i z hlediska vystavovatelů a jejich propagace, jakož i kolik informací se kde dalo získat a jak byli organizátoři a vystavovatelé k průzkumu vstřícní. Z většiny získaných informací vyplynulo, že ITF Slovakiatour byl obstojný a Baltour dopadl o dost hůře („v Rize jsme se nic nedozvěděli“). Za nanejvýš neadekvátní považoval Michalík fakt, že ani na českém stánku se slovenským výzkumníkům nebyl ochoten nikdo z vystavovatelů věnovat.
Zřetelné oživení v jednotlivých vystoupeních přinesla prezentace Monitoringu vybraných měst ČR sympatické a sebejisté studentky Lucie Bártů ze „stáje“ Jiřího Vaníčka (VŠP Jihlava). Vybranými městy byly České Budějovice, Jindřichův Hradec, Kutná Hora a Olomouc a v podstatě se jednalo o aplikaci Vaníčkovy původní metody stanovení atraktivity turistické destinace, o jejíž metodice se můžete podrobně dočíst na str. 42 tohoto vydání COT businessu.
Už tolikrát propíraná ochrana spotřebitele a pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře se stalo tématem příspěvku Idy Vajčnerové z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Popsala stav novelizace zákona 159/1999 Sb., současné možnosti pojištění u nás a příklady zajištění ve vybraných zemích Evropského společenství. Za palčivé problémy označila nemožnost pojistit produkt, který není zájezdem, podpojištění cestovních kanceláří a rozpory v době pojistné ochrany.
Michaela Magátová (Ekonomická univerzita Bratislava) rozebrala současnou situaci MICE průmyslu na Slovensku. Poukázala na trend nahrazování kratších konferencí informačními technologiemi, na demografické změny a změny stylu života, preference konání konferencí blízko domova, sledování návratnosti investic a vzrůstající sociální a ekologickou zodpovědnost. Závěrem konstatovala, že „dynamika na trhu MICE na Slovensku je nejen výzvou, ale i velkou příležitostí“.
Velmi jednoduše a přehledně zmapovala Lenka Lízalová z domácí VŠP Jihlava výhody propojení zemědělství a cestovního ruchu na Vysočině. Oba obory mají společný cíl – udržitelný rozvoj. Samotné zemědělství je poněkud choulostivé – trpí vysokým rizikem v podnikání, ztíženými startovními podmínkami a velkou zadlužeností. K řešení této situace mohou přispět agroturistika, ekologické zemědělství a ekoagroturistika, které přispívají k oživení zemědělského podnikání, tvorbě pracovních příležitostí, podporují novou výstavbu na venkově a vyznačují se i dalšími ekonomickými a kulturními přínosy.
Olga Kubová, taktéž z VŠP Jihlava, se zmocnila poněkud choulostivého tématu timeshare z opačné strany, než bývá v našich krajích zvykem, totiž z hlediska legálního a férového podnikání. Ozřejmila jeho teoretická východiska, výhody a nevýhody, ale nevyhnula se bohužel tomu, aby její příspěvek nevypadal jako firemní prezentace společnosti Marriott Vacation Club. Na sklonku jednání sekce vystoupil Vladimír Křesťan (VŠP Jihlava) s příspěvkem Statistické skupiny žijící populace z pohledu marketingu služeb, v němž velmi zajímavě popsal základní charakteristiky, modely chování a sklony příslušníků tří současných generací. Věnoval se přitom zejména rozdílům v adaptabilitě, schopnosti inovace, odolnosti nést zátěž a smyslu pro toleranci, loajalitu a respekt.
Poslední panelistkou byla Libuše Měrtlová (VŠP Jihlava). Poukázala na globalizaci konkurenčního prostředí a na fakt, že se dnes vyrábí jen to, co se dá prodat. Z tohoto hlediska přistoupila k prezentaci různých forem hodnocení výkonnosti firem od počátečního hodnocení uplynulého období bez ohledu na vývoj v budoucnosti přes etapu hodnocení výkonnosti s přihlédnutím k řízení jakosti, k orientaci na zákazníka a k dalším faktorům, které byly charakteristické pro 90. léta minulého století, až k nové metodě, zvané Balanced Scorecard. Ta je založena na sledování 4 oblastí – firemní, zákaznické, na oblasti interních procesů a na učení se a růstu. Aby byla tato metoda zlepšování úspěšná, je nutné pro ni získat vedení firmy a všech jejích pracovníků.
Dva vlaky na souběžných kolejích
I když jsem z prostorových důvodů musel podrobit materiály konference kruté kompresi, neodpustím si na závěr dvě poznámky. První se týká panelové diskuze, která se rozpoutala po prvním jednání sekce Ekonomika a management. Z obavy o porušení integrace vlastní osoby, ať již nožem, anebo sekerou, nebudu jmenovat. Zkrátka, jako bych se ocitl v izolovaném akademicko–samosprávním světě. V diskuzi padly takové názory, jako „tahounem cestovního ruchu je samospráva a podnikatelé se jen vezou.“ „My se tady snažíme a oni nám to v podstatě kazí – vždycky se zeptají: a co za to?“ „Je potřeba, aby podnikatelé padli na hubu, jinak je nic nerozhýbe.“
Jinými slovy, spolupráce mezi privátním a veřejným sektorem je tu na nule. Podobá se dvěma vlakům jedoucím stejným směrem po souběžných kolejích: jejich strojvůdci a pasažéři na sebe mohou leda tak pokřikovat. Diskutéři zapomněli, že hlavním nositelem cestovního ruchu jsou (vedle nezbytných turistů) právě podnikatelé. Státní správa je tu od toho, aby jim dělala servis a mazala kolečka. Je tu od toho, aby všechno běželo lépe. Vždycky se najde někdo, koho zlákají půvaby Vysočiny a přijede. A vždycky se najde někdo, kdo jej ubytuje a zabaví – ale státní správa to nebude.
Podnikatelé jsou tu ze zákona od toho, aby vytvářeli zisk, a na charitu si mohou hrát, až když jsou cca 32,5 km za vodou. Ale na druhou stranu je potřeba, aby i státní správa ze své snahy něco měla – například část výnosu z daní vzniklých v daném místě, což je veledůležitá věc, o které se tu bohužel vůbec nemluvilo. Shrnuto a podtrženo: zalitoval-li jeden z protagonistů konference, „že tu nejsou památkáři,“ pak mně osobně na konferenci chyběli podnikatelé.
Poznámka druhá: Užasl jsem, jakou tematikou se zabývá vědecký výzkum na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře.
Text a foto: Dean Valášek
Příští ročník na téma Komunikace v cestovním ruchu by měl v Jihlavě proběhnout ve dnech 14. a 15. března 2007. Více informací na: