V Berlíně dokončili rekonstrukci České vesnice

V berlínské čtvrti Neukölln se včera po dvouleté renovaci otevřela takzvaná Česká vesnice. Místo, které v 18. století založili čeští protestanti prchající kvůli své víře z rodné země, je podle starostky Neuköllnu Franzisky Giffeyové dodnes pro celou čtvrť jistým pokladem, oázou klidu ve velkoměstě.

„Česká vesnice je základem přistěhovalecké historie naší čtvrti,“ řekla Franziska Giffeyová českým novinářům. „Je to začátek příběhu lidí, kteří byli na útěku kvůli své víře, hledali lepší život a našli zde novou vlast,“ řekla starostka.

„Dodnes k nám přicházejí hledat lepší život lidé z celého světa, jen v naší čtvrti žijí lidé ze 160 zemí. A něco ze svého domova si přinášejí s sebou. Pestrost, jakou nyní má naše čtvrť, začala Českou vesnicí, která je pro nás malým pokladem,“ uvedla Giffeyová.

Také primátorka Prahy Adriana Krnáčová, která se otevření České vesnice zúčastnila, považuje přistěhovalce za zdroj obohacení pro města, kde se usadí. „Pro nás je to takový symbol, že ti, kteří přicházejí, nejsou ti, kteří něco berou, ale ti, kteří mohou dávat. A právě na tomto místě je to velice dobře vidět,“ řekla Adriana Krnáčová o berlínské České vesnici.

Zdrženlivý postoj Čechů k přistěhovalcům považuje Krnáčová za důsledek minulosti. „Je to určité dědictví té uzavřenosti, která nám byla vnucena během 40 let komunistického režimu. My se postupně z toho vymaňujeme,“ řekla. Praha už podle ní je mezinárodním městem, kde žije hodně cizinců, například Slováků, Ukrajinců nebo Američanů.

Při rekonstrukci České vesnice v Neuköllnu byly kompletně renovovány všechny silnice, na kterých je nyní nová dlažba. To by mělo do oblasti přivést více turistů i zlepšit životní podmínky lidí, kteří tam už žijí. Náklady rekonstrukce se pohybovaly v řádu statisíc eur, platila je německá strana. Dodatek redakce: Praktické informace o městě najdete v průvodci Berlínem.

Historie České vesnice v Neuköllnu se začala psát v roce 1737, kdy pruský král Bedřich Vilém I. povolil 18 rodinám českých bratří, celkem asi 350 lidem, aby se usídlili v tehdejší vesnici Rixdorf. Nechal pro ně vystavět devět dvojdomků a poskytl jim četná privilegia. Uprchlíci, kteří po náboženském pronásledování ve své vlasti konečně našli nový domov, pocházeli z velké většiny z podorlických vesnic Dolní a Horní Čermná.

Mezi potomky českých exulantů patří i Jörg Weprajetzky, který se zúčastnil dnešního otevření renovované vesnice. „Jsem z osmé generace přistěhovalců,“ řekl Jörg Weprajetzky českým novinářům. Češtinu už jeho rodina přestala používat před generacemi, přesto stále cítí vazbu k domovině svých předků. „Těší mě, že vím, že mohu své předky najít v kronikách Čermné jako vesnické soudce a rychtáře,“ uvedl.

Foto: jkb/Wikimedia Commons