Přinášíme výsledky dotazníkového šetření Institutu lázeňství a balneologie, Fakulty ekonomické Západočeské univerzity a Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích mezi potenciálními tuzemskými zájemci o lázeňské pobyty v Česku v roce 2021. Navazujeme tak článek věnovaný preferencím lázeňských hostů – samoplátců. I v tomto případě provedla v závěru loňského roku sběr dat agentura FOCUS – Centrum pro sociální a marketingovou analýzu.
Začněme sociodemografickými charakteristikami. Z hlediska pohlaví je poměr potenciálních lázeňských hostů zcela vyrovnaný. „Co se týká věku, je velmi pozitivní zjištění, že největší zájem o pobyt v lázních má kategorie lidí 26-35 let,“ uvedl při nedávném webináři Ondřej Hruška z Institutu lázeňství a balneologie. Dokládá to podle něj trend, že léčebné i preventivní role lázní si jsou vědomi stále mladší lidé. Z hlediska vzdělání převládají v této skupině absolventi úplného středoškolského vzdělání, představují více než třetinu. Podobně jak u samoplátců, kterým jsme se věnovali v předchozím článku, bydlí i potenciální lázeňští hosté obvykle v městech nad 100 tis. obyvatel (25 %), případně naopak v obcích do 2 000 rezidentů. Obdobná je i příjmová struktura – nejčastěji se zájemci o cestu do lázní rekrutují z domácností s měsíčními příjmy do 50 tisíc korun. A obvykle se jedná o domácnosti dvoučlenné (40 %).
Dále pak výzkumníci zjišťovali, co bylo hlavním důvodem, pro který respondenti v uplynulých deseti letech lázně nenavštívili. Jednoznačně nejdůležitějším faktorem se ukázal pocit nedostatku času (42 %), poměrně významné je ale také vnímání lázní jako zařízení pro nemocné (23 %) nebo pro starší generaci (20 %). Nikoli nevýznamným se ukázal také ekonomický faktor – mezi vlastními odpověďmi převažovaly ty týkající nedostatku financí či vysokých cen lázeňských pobytů.
A z jakého důvodu naopak lidé o letošní návštěvě lázní uvažují? Jednoznačně je k tomu vede touha po odpočinku a relaxu (77 %). „Početnou skupinu tvoří také osoby, které do lázní chtějí zavítat z důvodu, že jim to s ohledem na jejich zdravotní stav doporučil lékař,“ doplnil Ondřej Hruška.
Asociace spojené s lázněmi a wellness jsou u této skupiny podobné jako u samoplátců. Synonymem pro lázně jsou pro zájemce o pobyty zejména odpočinek, relax, pohoda, masáž či voda. Pokud jde o konkrétní místa, nejčastěji se zájemcům o cesty do lázní při vyslovení slova „lázně“ vybaví Karlovy Vary, s větším odstupem pak Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Se slovem wellness si pak tito lidé nejčastěji spojují masáže, odpočinek, saunu, vířivku apod.
Zhruba 58 procent potenciálních lázeňských hostů v době šetření (prosinec 2020) neměla osobní zkušenost s onemocněním covid-19, 28 % pak uvedlo, že o svém případném onemocnění nevědí. Osm procent zřejmě onemocnění prodělalo, s lehčím průběhem a bez testování, pět procent mělo lehčí průběh nemoci potvrzen testy. „Nikdo z této zkoumané skupiny nebyl s onemocněním covid-19 hospitalizován,“ dodal k výsledkům Petr Janeček z Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni.
Pandemie covidu se každopádně promítla do spotřebitelského chování a preferencí respondentů tohoto průzkumu. Výrazně například vzrostla důležitost bezpečnosti místa coby kritéria pro výběr destinace pro lázeňský pobyt (z 8. na 3. příčku). Poklesla naopak důležitost doporučení destinace od přátel, věhlasu daného místa či nabídky kulturního a sportovního vyžití v destinaci a okolí. Každopádně bez ohledu na pandemii jsou nejdůležitějšími faktory pro výběr destinace její cenová dostupnost a příroda v okolí.
Pokud jde o kritéria výběru konkrétního lázeňského zařízení, zvýšila se mírně cenová senzitivita potenciálních zájemců – na prvním místě se nově umístila cenová dostupnost daného lázeňského zařízení, mírně poklesla důležitost nabídky lázeňských procedur. Výrazněji pak na důležitosti ztratila doporučení přátel, mírný nárůst naopak autoři výzkumu zaznamenali u nabídky hotelových služeb a dalšího mimoléčebného vyžití a u certifikátů kvality poskytovaných služeb.
Pozitivní je zjištění, že pro rovnou čtvrtinu respondentů jsou lázně ideálním místem pro rehabilitaci po prodělání onemocnění covidem, další 3 procenta považují za ideál kombinaci pobytu v lázních s pobytem u moře. Dvanáct procent pak uvedlo wellness pobyt. Další výsledky jsou patrné z naší interaktivní infografiky.
Další otázka se týkala informací o fungování lázní v současné situaci. Zhruba 43 procent potenciálních lázeňských hostů uvedlo, že mají informace z médií, zajímavé ale je, že 41 procent účastníků průzkumu se o tuto situaci nezajímá.
A jak média ovlivnila chování respondentů? Za varovné je možno považovat, že 21 procent dotazovaných informace o výskytu covid-19 v některých lázeňských městech a jejich okolí od návštěvy lázní odradily. Naopak 23 procent sice obavy přiznalo, přesto se tito lidé od případné cesty do lázní odradit nenechali. Dalších 27 % obavy nemělo a hodlalo vyrazit na pobyt hrazený pojišťovnou. Téměř čtvrtina uvedla, že cestu do lázní neplánuje a dotaz na obavy z covidu je pro ni bezpředmětný.
Jaká opatření v lázních by zvýšila pocit bezpečí respondentů v současné situaci? Víc jak polovina by uvítala omezení počtu hostů, následovalo pravidelné testování personálu (47 %) či častější kontroly dodržování zvýšených hygienických opatření (44 %). „Je zajímavé, že potenciální hosté vidí větší riziko na straně personálu lázní než na straně klientů,“ komentoval výsledky Petr Janeček. Menší četnost měly odpovědi „povinné testy klientů lázní“ (39 %) a „současná opatření považuji za dostatečná“ (27 %).
Státem vydané vouchery, které mohou pobyt v lázních zajímavě zvýhodnit, většina potenciálních hostů sice zná, ale nevyužila je (59 %). „V kombinaci s odpovědí, že největší roli při rozhodování hraje cena, je tato informace poměrně zajímavá,“ poznamenal Petr Janeček. Dalších 13 procent respondentů možnosti voucherů využila či hodlá využít, zbylých 28 procent o tomto nástroji nemělo informace.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Po pandemii koronaviru lidé začali víc cestovat. Podle tabulek na portálu tourdata.cz, které vycházejí z dat publikovaných včera Českým statistickým úřadem, přijelo do tuzemských hotelů v letošním prvním čtvrtletí 2,8 milionu hostů. Tedy asi desetkrát víc než...
