Lázeňští samoplátci – jací jsou a jak pandemie změnila jejich plány?

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Odpověď na tyto (a další) otázky nedávno hledal Institut lázeňství a balneologie. Provedl proto ve spolupráci s Fakultou ekonomickou Západočeské univerzity v Plzni a Ekonomickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na konci loňského roku online dotazníkové šetření, které mimo jiné zjišťovalo, zda Češi vnímají i léčebnou funkci lázeňství, co jim brání v častějším využívání lázní a jak jejich postoj k lázním ovlivnila pandemie covid-19. Sběr dat provedla agentura FOCUS – Centrum pro sociální a marketingovou analýzu.

Jedním z hlavních cílů šetření bylo sestavit profil lázeňského hosta, který si pobyt i procedury hradí sám, tedy tzv. samoplátce. Výsledky představil Ondřej Hruška z Institutu lázeňství a balneologie, podle kterého představovali samoplátci asi 12 procent účastníků průzkumu.

Pokud jde o pohlaví, ve sledovaném vzorku lehce převažovaly ženy (53 %). Z hlediska věku spadali lázeňští samoplátci nejčastěji do kategorie 66-75 let (27 %), nezanedbatelné množství jich ale bylo i v mladších věkových kategoriích, jak ukazuje příslušný graf v naší interaktivní infografice. Lázeňský samoplátce má nejčastěji úplné středoškolské vzdělání (34 %), podíl vysokoškolsky vzdělaných osob je v této klientské skupině 29%.

Co do velikosti bydliště je třeba lázeňské samoplátce hledat nejspíše ve městech nad 1100 tisíc obyvatel (29 %), na druhé místě skončila možná poněkud překvapivě sídla do 2 000 obyvatel (23 %).

Z hlediska příjmů spadají samoplátci nejčastěji do střední třídy, tedy do kategorie domácností s měsíčním příjmem ve výši 30 001-50 000 Kč. A obvykle se rekrutují z dvoučlenných domácností.

Dobří klienti se vracejí

Z pohledu provozovatelů lázní, hoteliérů a dalších podnikatelů v lázeňských místech je pozitivní zjištění, že 70 procent účastníků průzkumu by se letos rádo do lázní vrátilo. Pokud byste tuto skupinu chtěli cíleně oslovit, hledejte její příslušníky ponejvíce v regionu soudržnosti Severovýchod, tedy v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, dále pak v regionu soudržnosti severozápad (kraje Ústecký a Karlovarský) a ve Středočeském kraji. Nejmenší zájem o návrat do lázní pak vykazovali samoplátci z krajů Plzeňského a Jihočeského. Pokud jde o otázku příjmů, nejčastěji o návratu do lázní poněkud překvapivě uvažovali samoplátci z nejnižší příjmové skupiny, tedy z domácností s měsíčními příjmy do 15 tisíc korun. Podle Ondřeje Hrušky může být vysvětlením fakt, že se jedná o osoby, kterým lázně opravdu pomáhají a proto se tam rády vracejí bez ohledu na svoji finanční situaci.

Nejčastějším důvodem pro návrat samoplátců do lázní jsou odpočinek a relaxace (tento důvod uvedlo 87 % respondentů), třetina účastníků pak uvedla, že preferují léčbu přírodními léčivými zdroji. Nezanedbatelným důvodem byla finanční podpora lázeňských pobytů (např. formou voucherů), která k přemýšlení o návratu do lázní přiměla 16 procent účastníků průzkumu. Pro 12 procent respondentů se lázně ukázaly být alternativou za cesty do zahraničí.

Co brání v návštěvě lázní?

Výzkumníky samozřejmě zajímalo i oněch 30 procent respondentů, kteří uvedli, že o lázeňském pobytu v letošním roce neuvažují. Při pátrání po důvodech bylo zjištěno, že třetina těchto účastníků průzkumu se obává možnosti nákazy covidem-19 při pobytu v lázních. Zhruba 36 procent z této skupiny respondentů uvedlo vlastní důvody, proč o cestě neuvažují – nejčastěji šlo podle Ondřeje Hrušky o nedostatek financí, případně neodkladná péče o blízkou osobu. A co by respondenty motivovalo, aby o lázeňském pobytu začali uvažovat? Jednoznačně finanční příspěvek na pobyt (56 %), špatný zdravotní stav (28 %) či rozšíření nabídky pobytů hrazených pojišťovnou (22 %). Ukázalo se tedy, že lázeňské pobyty vnímají samoplátci jako nákladnou záležitost. Je přitom na pováženou, že zhruba třetina této skupiny účastníků průzkumu nezaregistrovala možnost vygenerovat si státní voucher, který by náklady na lázeňský pobyt zajímavě snížil. Dalších 55 procent pak uvedlo, že o voucherech ví, ale nevyužilo je.

Slovo „lázně“ samoplátcům nejčastěji asociuje odpočinek, relax, pohodu, masáže či koupele. „Z konkrétních míst pak respondenti v souvislosti se slovem lázně nejčastěji zmiňovali Karlovy Vary, dále pak Luhačovice, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Poděbrady,“ doplnil Ondřej Hruška.  Výraz „wellness“ je pak nejčastěji asociací pro masáž, saunu, vířivku, odpočinek a bazén.

Jak zahýbala pandemie preferencemi?

V další části průzkumu se pak jeho autoři zajímali o to, jak se na zájmu samoplátců o lázně podepsala pandemie onemocnění covid-19. Víc jak polovina respondentů (53 %) toto onemocnění neprodělala, dalších 35 % uvedlo, že o tom neví. Jen 12 procent tedy onemocněním prošlo.

Průzkum ukázal, že se pandemie promítla do kritérií pro výběr destinace pro samoplátecké pobyty. Nejdůležitější kritéria (příroda v okolí, cenová dostupnost lokality a dopravní dostupnost daného místa) se sice nezměnila, na dalších místech ale došlo ke změnám. Jak informoval Petr Janeček z Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni, výrazně v době pandemie vzrostly nároky na bezpečnost místa, toto kritérium se zařadilo na 4. příčku (před pandemií mu patřilo místo 8.). Naopak poklesla důležitost doporučení přátel, věhlas místa či důležitost recenzí. K jistým, byť nepříliš dramatickým) posunům došlo i u kritérií pro výběr konkrétního lázeňského zařízení. V době pandemie se z druhého na první místo tohoto žebříčku posunula cenová dostupnost, naopak z první na druhou příčku klesla nabídka lázeňských procedur. Třetím nejdůležitějším kritériem se v době pandemie stala dostupnost daného zařízení (před pandemií 4. příčka), čtvrtým pak nabídka hotelových služeb a dalšího mimoléčebného vyžití (předtím 3. místo). Na 5.-7. místě ke změnám nedošlo, stejně jako před příchodem pandemie se na nich umístily doporučení přátel, certifikát kvality služeb a recenze (např. Tripadvisor, Booking.com).

Jak už jsme v našich článcích několikrát zmínili, velkým tématem současnosti jsou pro lázně pobyty spojené s postcovidovou péčí. Toto téma se prolnulo i do citovaného průzkumu – autory zajímalo, jakou ideální rehabilitaci si účastníci představují po prodělání onemocnění (byť vlastní zkušenost s nákazou mělo jen zmiňovaných 12 procent respondentů). Ukázalo se, že nejraději by lidé po vyléčení rehabilitovali u moře (28 %), dalších 24 procent pak doma s patřičnou úpravou režimu (více odpočinku, změna stravy, sport), pro 22 % by ideální rehabilitaci představovaly lázně, pro 7 % wellness pobyt, 16 procent by dalo přednost rehabilitaci na horách.

Další otázky pak směřovaly k informovanosti samoplátců ohledně současného fungování lázní. Bezmála polovina (49 %) uvedla, že má informace z médií, téměř třetina (32 %) naopak tazatele poněkud překvapila informací, že informace nemá, protože se o situaci nezajímá. Podle Petra Janečka je v tomto směru poměrně velký prostor pro zlepšení, neboť lepší informovanost by zřejmě vedla k zvýšení zájmu o lázeňské pobyty. Další respondenti pak měli informace od lidí, kteří lázeňský pobyt v nedávné minulosti absolvovali (21 %), případně čerpali ze svých vlastních předchozích pobytů 8 %).

Zajímavý je také pohled na to, jak média ovlivňují veřejnost. Průzkum ukázal, že zhruba 22 % účastníků informace z médií odradily od letošní návštěvy lázní. Naopak 34 procent uvedlo, že obavy nemají a pobyt hrazený z vlastních prostředků si letos dopřejí. Zhruba 10 procent přiznalo obavy, které jim ale v cestě na samoplátecký pobyt nezabrání.

Jedna z posledních otázek se pak týkala toho, jaká opatření v lázních by zvýšila pocit bezpečí u samoplátců. Víc jak polovina (52 %) uvedla omezení počtu hostů, z dalších opatření pak šlo o pravidelné testování personálu (42 %), častější kontroly dodržování zvýšených hygienických opatření (40 %) či povinné testy klientů lázní (32 %). Víc jak třetina (34 %) účastníků průzkumu považovala aktuálně platná omezení za dostatečná. Jen připomeňme, že průzkum proběhl v prosinci loňského roku, tedy ještě předtím, než byly pobyty samoplátců v lázních vládním nařízením zakázány.

Profil potenciálního hosta

Druhým cílem šetření pak bylo vykreslit profil potenciálního hosta lázní, který v lázních za posledních deset let nebyl, ale o pobytu uvažuje. Takových respondentů bylo v citovaném průzkumu asi 17 procent. S detailními výsledky týkajícími se této skupiny vás seznámíme v samostatném článku v pátek 30. dubna.

Autor

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Jakou budoucnost plánují politici cestovnímu ruchu, hotelnictví a gastronomii?

Rozhodujete se, komu v nadcházejících parlamentních volbách dát svůj hlas, i podle toho, jakou budoucnost plánují jednotlivé strany pro obor, který vás živí? Pomoci vám může anketa, kterou mezi lídry politických stran a uskupení provedla Asociace hotelů a restaurací...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Turistické vouchery Prahy letos využilo 76 000 lidí

Vouchery, které jsou pilířem turistické kampaně V Praze jako doma, letos dosud využilo 76 tisíc lidí. V loňském roce jich bylo o tři tisíce méně, celkem se tak do programu zapojilo téměř 150 tisíc návštěvníků hlavního města. Město nyní...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Vysočina: Kraj rybníků, lesů a kouzelných zákoutí

Dělí Moravu od Čech, charakterizuje ji zvlněné krajina s nespočtem do dálky se táhnoucích kopců, smaragdových lesů, prostorných luk a pastvin. Zkrátka romantika, kam jen oko dohlédne, přesně taková je Vysočina. Inspirativní, přesto klidná, drsná i malebná. Rybníky...

Číst více